Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
V džínách, košili a s batohem na zádech. Kdybyste měli miliardáře a zakladatele restauračního impéria AmRest Henryho McGoverna najít v davu, nejspíš by hladce unikl vaší pozornosti. Evropská gastronomie však musela být třicet let ve střehu. Nemohla si dovolit ignorovat byznysové kroky tohoto muže, který výrazně změnil tvář evropské restaurační scény.
KFC, Starbucks, Burger King a Pizza Hut. Čtyřlístek, z něhož za čtvrtstoletí rodák ze Severní Karolíny složil multimiliardové impérium, naučil Čechy a další Evropany příliš se nezdržovat u oběda.
Z nuly v roce 1993 skupina AmRest vyrostla na přibližně 2300 poboček v roce 2019. Měl štěstí, že svůj akciový podíl prodal za 300 milionů dolarů (přes 6,8 miliardy Kč) těsně před covidem, kvůli kterému akcie skupiny propadly.
Z restauračního kolotoče ale nevystoupil. V roce 2021 spoluzaložil investiční firmu McWin Partners, která letos opět výrazně posílí v oboru gastronomie. V Česku, kde drží master franšízu řetězců Burger King a Popeyes (konkurent KFC), v Česku letos převezme masterfranšízu Subway.
„Momentálně máme okolo 1600 restaurací, ale na konci letošního roku budeme mít už přibližně 2300 podniků,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys. Poroste díky akvizicím i otevírání restaurací v Česku méně známějších značek, jako je Vapiano, L’Osteria, ale také poboček amerických restaurací. Do Česka letos přinese mnichovský gastro koncept Dean&David, orientovaný na zdravou stravu.
Společnost McWin se letos chystá pokořit další metu – obrat přesáhne tři miliardy eur. Firma investuje také do inovativních startupů, které mění zaběhlé trendy v potravinářství. Podíly má například v biotechnologické společnosti Upside Foods, která vyvíjí umělé maso, nebo v největší vertikální pěstírně jahod na světě Oishii.
Henry McGovern s nadsázkou říká, že si už třicet let prodlužuje pobyt v Evropě, kam se vydal po rozpadu sovětského bloku za dobrodružstvím. Bydlí na statku u Prahy, oženil se v Polsku a věří, že jeho nejmladší syn by se mohl stát profesionálním hokejistou.
Říká se, že jste si začal vydělávat ve 13 letech.
To je pravda. Měl jsem dost štěstí. Jako dítě jsem hrál tenis a má sestra chodila s tenisovým profíkem. Otevřeli si spolu tenisový obchod v New Yorku, jenže sestra o tenise nic nevěděla, přišla proto za mými rodiči a řekla: Mohl by Henry do práce místo školy? A tak jsem zameškal dva měsíce školy. Příštích osm let to bylo stejné, každé léto jsem byl v obchodě.
Jak vám to šlo?
Bylo to velmi zábavné. Byl jsem mladší než většina lidí kolem mě, ale najímal jsem vysokoškoláky, kteří dávali soukromé lekce tenisu. Obchod na začátku prodával jen oblečení, ale postupně přidal tenisové vybavení.
Měl jsem štěstí, že mě sestřin přítel Petr neustále zkoušel z matematiky, protože na začátku nechtěl mít na prodejně automatickou pokladnu. Přišel a ptal se: Kolik je 18 × 32? Kolik je 24 × 18? Hodně mi to pomohlo se rozvíjet. Takže dnes to dělám i se svými dětmi. Jsou z toho trochu podrážděné.
Snil jste o vlastním podnikání?
Vlastně jsem se chtěl stát chirurgem. Studoval jsem medicínu na univerzitě, ale ve 21 letech mi došlo, že vyjdu ze školy ve třiceti. Měl jsem dobře rozjetý svůj druhý byznys, obchod s nemovitostmi, a tak jsem se vrhl do podnikání. Vždycky mě bavil obchod, měl jsem rád čísla, vědu. Řekl bych, že to přišlo přirozeně.
Co to bylo za byznys?
Univerzitní kampus v Georgetownu ve Washingtonu trpěl nedostatkem ubytování pro studenty. Okolní zástavba byla velmi pěkná, s drahými domy, ale ani tam nebylo snadné se ubytovat. Podařilo se mi přesvědčit několik pronajímatelů, abych spravoval jejich nemovitosti. Za vydělané peníze jsem skupoval bydlení a vybudoval jsem největší byznys s bydlením mimo kampus. Měli jsme 106 domů a bytů pro studenty z Georgetownu.
Dnes ale podnikáte v gastronomii v Evropě.
Původně jsem si říkal, že v Evropě opravím jednu budovu a vrátím se ke svému realitnímu byznysu v Americe. Zrenovoval jsem budovu ve Vratislavi, horní patro pronajal bance. Napadlo mě, že by dole mohla být americká restaurace. Všichni kroutili hlavou. V Polsku? Ve Vratislavi? Kde to je? To nemůže fungovat. Nakonec jsme ale získali franšízu Pizza Hut.
Jaký byl skok z realit do gastra?
Byla to velká změna, nevěděl jsem vůbec nic o restauračním byznysu. Proto jsem vsadil na pizzu, která funguje dodnes všude na světě. Podívejte se na naše pražské pobočky pizzerie L’Osteria. V Polsku to na začátku 90. let dvacátého století nebylo snadné, protože jsem neuměl jazyk, nerozuměl některým nařízením, daňovým povinnostem, občas nebyla dostupná elektřina. Ale byznys šel skvěle. Okamžitě jsme měli zákazníky, protože tehdy nebyla žádná konkurence.
Gastronomické impérium McWin Partners
Restaurační koncepty
- Manifesto - gastronomické tržiště
- L'Osteria - síť více než 150 italských restauracích. Pobočky má i v Česku
- Vapiano - síť italských restaurantů
- Big Mamma - designové restaurace s italskou kuchyní (majorita od září 2023)
- Sticks'n'Sushi - dánský řetězec asijských restaurací
- Burger King - drží master franšízu pro Polsko, Česko, Rumunsko
- Popeyes - drží master franšízu pro několik zemí východní Evropy
Technologické investice
- Clever Carnivore - vývoj kultivovaného masa
- Upside Foods - vývoj kultivovaného masa (hovězí, vepřové a korýši)
- Oishii - vertikální farmy, největší skleníková pěstírna jahod na světě
- Every - biotechnologická firma, vývoj alternativ zvířecích proteinů. První patent na světě na rostlinné vaječné bílky
- Cook Unity - rozvoz zdravých „krabiček“ a dietních jídel v USA
Přehled firem a investic není úplný.
Navíc si pamatuji, jak Češi po pádu železné opony byli fascinováni západními značkami. Před McDonald’s ve Vodičkově ulici stály fronty. Bylo to v Polsku stejné?
Bylo to velmi podobné. Do Česka jsme s byznysem přišli v roce 1998, kdy jsme koupili několik poboček sítě KFC. Všechny prodělávaly. Prodeje byly dobré, ale problém byl v managementu, v lidech, ve špatném řízení a nastavení procesů a rozvoje.
Vy si prý vybíráte zaměstnance do týmu osobně a musejí absolvovat tříhodinové pohovory. Na co se jich vyptáváte?
Na všechno. Klademe jim nejrůznější otázky, někomu to připadá divné. Ptáme se na rodinu, osobní věci. Zajímá nás, jak uvažují o věcech, životě, jaké mají zkušenosti. Neptáme se jen na standardní otázky, protože na ty se zájemci o práci dopředu nachystají. Musíte se jich ptát na konkrétní životní situace.
Zakládal jste společnost AmRest, která se stala gigantem s tisíci restauranty v Evropě. Přivedla koncepty KFC, Pizza Hut, Burger King a Starbucks. V roce 2019 jste skupinu prodal. Jak se trh s fastfoody za dobu vašeho působení proměnil?
Trh se od základu změnil. Když jsem přišel, pivo tady stálo osm centů. Na začátku Češi v KFC vůbec nechtěli ke kuřeti hranolky, ale museli mít rohlík, který konzumovali snad ke všemu. Nejdřív jsme rohlíky dávali zdarma a později je zpoplatnili. Lidem se to moc nelíbilo, nadávali, že chceme zaplatit za pečivo. Museli jsme zákazníky hodně edukovat, aby tolik nelpěli na tradicích a hleděli dopředu. Dnes je to jiné. Češi už mají dost zkušeností ze zahraničí. Pro nás je to velmi zajímavý trh, v Praze vidíte všechny světové kuchyně a podstatně vyšší úroveň služeb.
Český restaurační trh je poměrně rozdrobený. Máme tady hodně samostatných restaurací a hospod, ale oproti západním zemím stále málo větších gastronomických skupin, jako je třeba Bageterie Boulevard. Vidíte prostor pro konsolidaci?
Myslím, že konsolidace na českém trhu bude pokračovat, a to nejen pod vlivem negativních věcí, jako je inflace a ekonomická krize, ale také proto, že restauratéři potřebují kvalitnější zaměstnance, hledají zdroje a musí zefektivnit řízení zásob a distribuce. Zákazníkům to zlepší zážitek, přinese kvalitnější stravování.
Restaurační řetězce v Česku
- McWin Partners
- McDonald’s
- AmRest (KFC, Starbucks, Pizza Hut)
- Bageterie Boulevard
- Ambiente
- Perfect Canteen
- Red Castle Business Group
V roce 2019 jste prodal AmRest, ale nedlouho poté spoluzaložil společnost McWin Partners, která skupuje restaurace. Jak je velká?
Momentálně máme okolo 1600 restaurací, ale na konci letošního roku budeme mít už přibližně 2300 podniků. Chystáme několik akvizic, o kterých zatím nemohu konkrétně mluvit. Kromě nich v tomto roce otevřeme téměř 180 restaurantů pod našimi stávajícími značkami. Je úžasné, jakým tempem letos rosteme.
Chystáte se převzít nějaké restaurace v Česku?
Nedávno jsme oznámili, že převezmeme české pobočky sítě občerstvení Subway. Věřím, že tento koncept má velký potenciál. Obchod plánujeme dokončit letos v červnu nebo v červenci. Na český trh také letos vstoupíme se značkou německého restauračního řetězce Dean&David orientovaného na zdravou stravu. Velmi se na to těším, protože Češi oceňují kvalitní a zdravý životní styl.
Nejsou řetězce typu McDonald’s a KFC zastaralé? Neměly by se rychleji transformovat a orientovat se víc na kvalitní a zdravé stravování?
Myslím, že v čase se jejich nabídka postupně mění. Navíc na každém trhu, kam se podíváte, je burger první volbou zákazníků. Nezáleží na tom, jestli jste zrovna v zemi, kde je zdravá strava super důležitá, jako je Švýcarsko a Francie. Burgery vedou a nemyslím si, že se toto změní. Živočišné bílkoviny potřebujeme a naše tělo je na ně zvyklé. Proč myslíte, že je koncept Popeyes tak populární, že otevřete a máte fronty? (Pozn. redakce: První pobočka otevřela loni na Václavském náměstí.) Protože dostanete pěkný velký kus čerstvého a lokálního kuřecího masa. Lidé to chtějí.
Na druhé straně investujete také do luxusních restaurací…
Náš řetězec italských restaurací Big Mamma je jedničkou na trhu v Londýně a zároveň v Paříži. To o něčem vypovídá. Síť má jen 28 restaurací, ale na Instagramu má 700 tisíc sledujících, protože je to unikátní místo. Doufám, že budeme s touto sítí víc expandovat, ale teď máme hodně práce. V příštím roce otevřeme restauraci v Dubaji. Do portfolia jsme přidali také síť Sticks’n’Sushi. Po Londýně a Dánsku jsme otevřeli v Berlíně a spustíme provoz v Hamburku.
V rámci skupiny máte technologický fond. Do čeho investuje?
Pohybujeme se na všech frontách. Minulý rok jsme analyzovali tisíc společností a peníze jsme vložili do patnácti z nich. Každý týden hledáme nové příležitosti v oblasti inovativních potravinářských technologií. Mezi ně patří například GMO nebo šetrnější genová editace CRISPR, tedy metody, kterých se Evropa velmi obává. Myslím, že dělá chybu, protože ve světě se běžně používají genově modifikované plodiny. EU jen chrání svůj trh. Zajímají nás také technologie výroby proteinů.
Ve světě, a dokonce i v Česku, ale jsou startupy, které se zabývají vývojem kultivovaného masa, které vzniká umělým množením kmenových buněk v laboratoři. Kdy ve vašich restauracích nabídnete laboratorní maso?
Odhaduji, že na jídelních lístcích bude ke konci této dekády. Jsem si naprosto jistý, že ještě dřív do nabídky zařadíme potraviny na bázi rostlinných proteinů, vaječného proteinu apod. Tato doba už přichází a myslím, že to bude rychlejší, než zákazníci očekávají.