Tisíce lidí mají smlouvu, která před podzimním zdražením energií neochrání

Údajně férový produkt, který odběratelům zajistí, že jakmile velkoobchodní cena elektřiny či plynu klesne, okamžitě se to projeví na jejich fakturách za energie. Tak někteří dodavatelé popisují tzv. spotový či burzovní tarif, který je navázaný na cenu na velkoobchodním trhu, respektive její průměr za určité období.

„Jeho cena kopíruje ceny na burze. Ty jsou v současnosti sice vysoké, ale spotový tarif okamžitě reflektuje jakýkoli pokles cen, a ten okamžitě převádí formou úspory pro zákazníka,“ popisuje pozitiva tarifu v době klidu na trhu obchodní ředitel Armex Energy Zdeněk Mráz. V současnosti je ale mnohem pravděpodobnější, že ceny prudce vzrostou a zákazníci to ihned pocítí.

Spotové produkty jsou v době rostoucích cen energií spíš než pro spotřebitele výhodné pro samotné dodavatele. Ti mohou energie nakupovat na krátkodobém trhu, kde je nečekají žádná rizika. Ta za ně v tuto chvíli částečně přebírají zákazníci.

Zvláště v současné době rychlého růstu cen Energetický regulační úřad (ERÚ) zákazníkům doporučuje, aby si na podobné produkty dávali pozor a raději se těchto smluv vyvarovali. Hlavním důvodem je, že se burzovní nabídky neřídí pevným ceníkem, ale pohyby na trhu. Kolik nakonec klient zaplatí, tak napoví jen odhad vývoje velkoobchodních cen.

„Nabídka často bývá spojena s poskytováním zavádějících informací spotřebitelům, např. jim dodavatel prezentuje historické nízké ceny na burzách, které jsou zcela neodpovídající dnešku. Tyto produkty jsou vhodné leda pro informované zákazníky, buď podnikatele, či osoby zajímající se aktivně o otázku cen energií,“ popisuje odborný rada ERÚ Vladimír Černý.

„Obchodní cena elektřiny u spotových tarifů se stanovuje hodinově, u plynu denně, a to podle ceny, za kterou se komodita obchodovala na velkoobchodním trhu. V období od ledna do konce července letošního roku byla průměrná cena elektřiny 215 eur za MWh, plynu 111 eur za MWh,“ říká Miroslav Deneš, mediální zástupce společnosti Amper Market, která patří podnikateli Jiřímu Písaříkovi, kterému patřila i skončivší Bohemia Energy.

Vývoj cen energií je ale v poslední době velice turbulentní a především kvůli nejistotě ohledně dodávek plynu z Ruska i těžko předvídatelný. Zálohy tak mohou růst z měsíce na měsíc. „Pokud dojde k výraznému omezení, nebo dokonce k zastavení dodávek plynu, lze očekávat další růst,“ upozorňuje Deneš.

Domácnosti a firmy využívající spotový tarif mohou na účtech okamžitě pocítit cenový pokles, stejně tak jako zdražení. Na podzim a v zimě je očekáván další růst cen elektřiny a plynu a zákazníci na spotových tarifech se na rozdíl od fixovaných či běžných produktů na dobu neurčitou nebudou moct okamžitému zdražení nijak bránit.

Už nynější ceny se pohybují poměrně vysoko. „Současná průměrná měsíční cena elektřiny je 6 755 Kč za MWh včetně DPH. Průměrná cena za letošní rok pak činí 6 032 Kč/MWh včetně DPH pro distribuční sazbu D02d (domácnost, která elektřinou svítí a používá běžné spotřebiče, pozn. red.) a standardní diagram spotřeby,“ říká Robert Chmelař, zakladatel firmy bezDodavatele, která nabízí pouze produkty za tržní ceny.

Současná průměrná měsíční cena plynu pak podle Chmelaře ve spotovém tarifu činí 2 916 Kč/MWh včetně DPH. Průměrná roční cena pak činí 3 094 Kč/MWh včetně DPH.

V prvním kvartálu příštího roku se ale ceny elektřiny dle predikce společnosti Centropol mohou meziročně zvednout až o 199 procent. Domácnostem, které elektřinou svítí a používají běžné spotřebiče mohou v optimistické variantě vzrůst o 173 procent na 9 269 Kč bez DPH.

Podobný scénář lze očekávat i v případě ceníků zemního plynu. Částky za plyn mohou dosáhnout v prvním čtvrtletí příštího roku 3 tisíc Kč, ale výjimkou nemusí být ani ceny 4 500 Kč.

Energetický regulační úřad od loňského podzimu pozoruje zvýšení počtu spotových tarifů v nabídkách dodavatelů. „Přes absenci jakýchkoliv statistik předpokládáme, že to již budou desítky tisíc zákazníků, vůči nimž zejména někteří tzv. alternativní dodavatelé uplatňují tyto ceny,“ říká Černý.

Produkt, jehož ceny určuje momentální dění na burze, nabízí i společnost Armex Energy, která podle OTE dodává elektřinu na 50 662 odběrných míst a plyn na 27 466 odběrných míst. „Co se týče našeho portfolia, pro spotový produkt se rozhodla nezanedbatelná část zákaznického kmene,“ říká obchodní ředitel Zdeněk Mráz. Tento tarif nabízí rovněž Amper Market, který má 3 739 odběrných míst u elektřiny a 226 u plynu.

„V tuto chvíli má společnost bezDodavatele nižší tisícovky klientů, z nichž zhruba dvě třetiny odebírají elektřinu, třetina z nich pak plyn,“ říká Chmelař, jehož firma podle dat Operátora trhu s energiemi (OTE) zajišťuje elektřinu 1 595 odběrným místům a plyn 868.

Pokud zákazník zjistí, že je pro něj burzovní tarif nevýhodný, může se z něj vyvázat – ale každý obchodník nabízí jiné podmínky. Třeba Armex Energy poskytuje spotový produkt na dobu určitou na jeden nebo tři roky. „Náš zákazník může kdykoli zdarma přejít na jakýkoli jiný náš produkt,“ říká Mráz.

„Smlouvy vázané na spot jsou uzavírány na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou tří měsíců,“ vysvětluje Deneš za Amper Market. Stejné podmínky nabízí i společnost bezDodavatele.

Pokud zákazník usoudí, že je pro něj tento typ tarifu vhodný, ERÚ doporučuje, uzavřít smlouvu na dobu neurčitou. V případě kontraktu na dobu určitou radí, aby se lidé rozhodli pro co nejkratší dobu. „Je však nutné dát si pozor na automatické prodloužení (prolongaci), které může smlouvu protáhnout celkově až na 36 měsíců,“ zdůrazňuje Černý.

Regulátor s ohledem na řadu stížností ze strany spotřebitelů má navíc podezření, že někteří dodavatelé své zákazníky převedli na tyto produkty jednostranně ze standardních produktů. „Tam je namístě namítat neplatnost jednání dodavatele, neboť podle ERÚ většina smluv neumožňovala takovou změnu,“ říká Černý.

Na ERÚ se zároveň lidé obracejí s dotazy kvůli neznalosti fungování tohoto produktu, což je mimo jiné důvod, proč připravuje legislativní návrh na omezení této praxe, který se chystá promítnout do novely energetického zákona.

„Jedna varianta navrhovaná ERÚ spočívala v omezení sjednávání burzovních produktů se spotřebiteli. Druhá a pravděpodobně schůdnější varianta ERÚ představovala možnost výpovědi smlouvy s burzovními produkty v určité krátké lhůtě,“ popisuje Černý s tím, že toto téma bylo na úkor úsporného tarifu, který má plošně zmírnit dopad vysokých cen na domácnosti, upozaděno.