Teplárny dostanou od státu miliardu, aby na zimu tolik nezdražovaly

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po dvou letech, kdy si zdejší teplárny samy slušně přivydělávaly výrobou elektřiny, nastává obrat. Od státu chtějí pomoc, aby souběžnou produkci tepla a proudu udržely i v nepříznivé době uhelného útlumu. A pomoc nejspíš dostanou.

Energetický regulační úřad (ERÚ) vrátil teplárny pro příští rok do výčtu takzvaných podporovaných zdrojů. Na výrobu proudu jim tím pádem bude přispívat stát, podobně jako vodním elektrárnám, solárním parkům a dalších dotovaným zařízením. Vyplývá to z dokumentů zveřejněných na webu úřadu.

Zatím jde o první výkop, ke kterému ERÚ nejdřív sbírá připomínky od vlády a zainteresovaných firem. Finální rozhodnutí je však na úřadu. Pokud ho na podzim potvrdí, což se v tomto případě dá očekávat, rozdělí si výrobci tepla příští rok ze státního rozpočtu kolem jedné miliardy korun.

Výpomoc se týká provozů fungujících v režimu, pro který se používá zkratka KVET, tedy kombinovaná výroba elektřiny a tepla. Jde hlavně o staré uhelné teplárny a elektrárny. Na souběžnou produkci, neboli kogeneraci, jsou stavěné a dává u nich smysl jednoduše proto, že palivo se využije pro dva účely najednou.

Aby stát toto účelnější pálení uhlí podpořil, přispíval už v minulosti. „Nejedná se o nově zaváděnou podporu, spíše naopak. Podpora elektřiny vyrobené z KVET staví na stejných principech již od roku 2013. Mezi lety 2022 až 2024 ale byla cena elektřiny na volném trhu tak vysoká, že podpora klesla na nulu,“ přibližuje mluvčí ERÚ Michal Kebort.

Odhad, že příští rok mělo jít zhruba o miliardu korun, vychází z toho, kolik se takto teplárnám platilo před rokem 2022. Výsledek může být nakonec menší kvůli útlumu uhlí a nástupu jiných zdrojů. „Odhad jsme upřesnili na cca 850 milionů,“ říká pro příští rok za teplárny Martin Hájek, člen vedení Teplárenského sdružení ČR.

Obnova po dvouleté pauze má podle ERÚ i teplárníků smysl kvůli tomu, že výkupní ceny elektřiny na volném trhu letos po opadnutí válečné krize opět klesly. „Čím nižší jsou ceny na trhu, tím je podpora vyšší,“ říká Kebort k základnímu principu provozních dotací.

Elektřinu lze nyní na pražské burze prodat za ceny kolem 100 eur za megawatthodinu, tedy zhruba stejně jako před třemi lety a výrazně pod válečnými cenami roku 2022. Pokles je už jasně znát i v cenách pro domácnosti.

Naproti tomu uhelné provozy jsou pod tlakem. Kromě menších tržeb jim totiž ještě v rámci klimatické politiky EU zdražují povolenky za emise skleníkových plynů. To byl koneckonců i záměr, aby se emise dařilo odbourat, v Česku však toto úsilí naráží na to, že za uhlí není zatím náhrada, a to hlavně v teplárenství.

Obnovená podpora pro KVET má příští rok činit 45 až 200 korun za každou prodanou megawatthodinu. Příspěvek roste v závislosti na účinnosti a dřívějších investicích do modernizace. V nejlepším případě jde tedy o přilepšení zhruba o osm procent k aktuální tržní ceně.

Podle Hájka může i pár procent hrát důležitou roli, protože výroba elektřiny přestane být ztrátová a teplárny pak nebudou v pokušení ji vypínat nebo si ztráty vynahrazovat zdražováním tepla. Ceny pro nadcházející zimu by tím pádem měly být příznivější. Bez ohledu na to, že ERÚ ve svých výkladech striktně zdůrazňuje, že podpora je určená na výrobu elektřiny a ne na výrobu tepla.

„Dá se říct, že pro ceny tepla v příštím roce může obnovená podpora sehrát důležitou roli,“ říká k celému záměru ERÚ Hájek. A dodává, že mezi výrobci tepla panuje shoda v tom, že by se měl upravit zákon tak, aby podpora pro KVET mohla pokračovat i v dalších letech. Současné paragrafy ji povolují už jen pro příští rok.

„Samozřejmě to neškodí. Mírně to pomůže, ale úplně zásadní to není,“ hodnotí vidinu obnovených dotací zástupce jedné z největších teplárenských skupin, který však nechtěl záměr ERÚ veřejně komentovat na jméno, dokud schvalování běží.

Otevřeně podporu kvituje třeba Sokolovská uhelná, která zásobuje teplem 50 tisíc domácností v regionu a už ohlásila, že v příští topné sezoně bude zdražovat. Do měsíce má být jasno o kolik. Další hrozbu zdražení, pokud stát nějak nezakročí, Sokolovská avizuje pro další roky. A to ze stále stejného důvodu, tedy že uhelnou elektřinu jde na trhu udat čím dál hůř, a to kazí ekonomiku výroby tepla.

Pokud ERÚ dotace pro teplárny příští rok potvrdí, vláda na ně bude muset najít peníze, podobně jako na další podporované zdroje. Letos na ně dohromady má jít 36 miliard korun. Menší část, 12,85 miliardy, hradí státní rozpočet, zbytek spotřebitelé v cenách elektřiny.

Příští rok tato suma podle ERÚ poroste kvůli už zmíněné závislosti na poklesu tržních cen. Přehrát podporu do toho, co hradí spotřebitelé přímo ve fakturách, by už nemělo být možné. Jejich příspěvek na podporované zdroje činí podle zákona maximálně 599 korun za megawatthodinu a na tomto stropu už je dnes.