Článek
Vláda umožní teplárnám dočasně pálit i jiná paliva než plyn, například topné oleje či uhlí. „Tento krok je signálem pro provozovatele tepláren, aby se alternativními palivy předzásobili,“ upozornil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Důvodem jsou především omezené dodávky zemního plynu do Evropy.
„Teplárny se mohou už nyní začít zásobovat uhlím, lehkými topnými oleji a dalším palivem a budou mít jistotu, že ho v zimě využijí,“ řekl na středeční tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS). Tato paliva podle něj nesplňují aktuální emisní standardy, ale dostatek plynu a elektřiny je nyní prioritou. „Opatření má také podstatný význam pro naše úspory plynu, kterého není v Evropě kvůli ruské politice nazbyt,“ dodal premiér.
Rostoucí ceny energií jsou nyní pro vládu tématem číslo jedna. Kabinet ve středu jednal o možných opatřeních, která by snížila dopad vysokých cen elektřiny a plynu na spotřebitele. Dosud vláda představila pomoc formou úsporného tarifu, pracuje na navýšení tzv. normativu u příspěvku na bydlení (aby jej mohlo získat více lidí) a vyplácí rodinám příspěvek 5000 korun na dítě.
Naším cílem je dostat pod větší kontrolu výrobu elektrické energie v Česku.
Z úst politiků se poslední dobou ozývá, že přestal fungovat trh s energiemi. Proto ministr Síkela svolal na příští pátek do Bruselu jednání evropských ministrů pro energetiku. V pondělí velkoobchodní cena elektřiny za megawatthodinu překročila 1000 euro (zhruba 24 600 korun).
„Včera (v úterý, pozn. red.) ceny elektřiny klesly o 40 procent, a to ukazuje, že ten tlak byl úspěšný. Už samotné svolání jednání rady pro energetiku a jednání, jak společného řešení docílit, vedly k tomu, že ceny elektrické energie výrazně klesly. To je dobrá zpráva pro spotřebitele a i motivace pro nás, abychom pokračovali v přesvědčování evropských zemí,“ řekl Fiala. Dle jeho slov je celoevropskému řešení nakloněno stále více zemí.
Vláda také pracuje na formě státního obchodníka s energiemi, který by měl zajistit energie pro kritickou infrastrukturu a veřejné instituce. „V této souvislosti Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásí stav předcházení nouze v teplárenství od 5. září, který umožní teplárnám topit i za využití jiných paliv než je zemní plyn, aniž by přitom čelily sankcím,“ uvedl Fiala.
Toto opatření má také význam pro úspory plynu, kterého je v Evropě nedostatek. „Jde o další krok, který nám umožní snížit spotřebu plynu v nadcházející topné sezoně. Jde o prevenci vůči nevyzpytatelnosti ruského režimu a k otázce, jak budou vypadat dodávky plynu do Evropy v příštích dnech, týdnech a měsících,“ řekl Síkela.
Zdůraznil, že vyhlášení předcházení stavu nouze v teplárenství ještě automaticky neznamená, že zároveň vstoupí v platnost vyhláška o snižování teplot v bytových, administrativních a dalších budovách.
Fiala také jednal s generálním ředitelem energetické společnosti ČEZ Danielem Benešem o transformaci firmy. „Naším cílem je dostat pod větší kontrolu výrobu elektrické energie v Česku,“ uvedl Fiala.
Kvůli aktuálnosti situace na poli cen energií chce kabinet jeho založení urychlit „Tzv. ‚single buyer‘ by obstaral a nakoupil energie pro školy, mateřské školy nemocnice, samosprávní celky s tím, že to bude formou agentury, nebo samostatné dceřiné společnosti pod ministerstvem průmyslu. Paralelně s jeho přípravou budeme připravovat i nákupy energií,“ popsal Síkela. Ty by pak státní obchodník za výhodnější ceny dodal veřejné správě.
Síkela chce také v září představit návrh pomoci pro energeticky náročné firmy. MPO se chystá zavést program kompenzací, který by měl pomoct s náklady na energie. Odhaduje, že by na pomoc bylo třeba vyčlenit 25 až 28 miliard korun.
