Tepelné čerpadlo umí ušetřit velké peníze. Přesto se nehodí do všech domů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tepelná čerpadla se stávají stále populárnějším řešením pro efektivní vytápění a chlazení domácností. Nabízí vysokou účinnost a za ideálních podmínek dokážou významně snížit účty. Redakce SZ Byznys přináší základní informace o tomto systému, včetně aktuálních cen.

Při výběru tepelného čerpadla je vhodná konzultace s odborníkem, který by měl zákazníkovi nabídnout optimální řešení s ohledem na jeho možnosti a potřeby. Pro různé typy čerpadel však platí obecná pravidla.

„Pokud chcete nejlepší zdroj a nevadí vám vyšší vstupní investice, je nejlepší zvolit země-voda. Pokud chcete jít nejjednodušší a nejlevnější možnou cestou, zvolte vzduch-voda,“ radí Vojtěch Formánek z Asociace pro využití tepelných čerpadel.

Nejčastějším řešením je čerpadlo typu vzduch-voda. Je vysoce efektivní, a to i v teplotách pod 0 °C. Zároveň je jeho instalace jednoduchá.

Čerpadlo země-voda se na českém trhu objevuje minimálně, ale podle Asociace pro využití tepelných čerpadel tvoří v západní Evropě typicky 30 procent trhu. Klíčová je pro něj vyšší efektivita, po celý rok konstantní účinnost nezávislá na počasí a teplotě vzduchu, nulová vnější hlučnost a také delší životnost.

Pořizovací cena se však pohybuje vysoko, a to zhruba od 190 000 do 300 000 Kč. S tímto typem čerpadla se však pojí i další než pořizovací náklady. „Nevýhodou je nutnost vybudování zemního zdroje (vrt či kolektor), který může stát i více než samotné čerpadlo. Z druhé strany jde pak o věc, která bude nemovitost na pozemku vytápět 100 dalších let a projeví se tedy v dlouhodobé hodnotě pozemku,“ popisuje Formánek.

Typ vzduch-vzduch je vhodný pro domy, které nemají vybudovanou otopnou soustavu. To je většinou případ domů, kde se doposud topilo kamny. Tepelné čerpadlo pro ně bude nejúspornějším zdrojem vytápění.

„Mezi nevýhody patří nižší účinnost než u čerpadel topících do vody a že teplý vzduch je do místnosti přímo foukán, což nemusí každému vyhovovat,“ říká Formánek. Tento typ může vířit vzduch, prach a je poměrně hlučný. „Velké využití mají tepelná čerpadla vzduch-vzduch také v chatách a chalupách, kde mohou zajišťovat po celou zimu velmi efektivní temperování nemovitosti,“ dodává. Výhodou je oproti ostatním typům nižší pořizovací cena.

Existují dva základní typy tepelných čerpadel –⁠⁠ monobloková a split systém. Monobloková tepelná čerpadla obvykle ohřívají vodu venku a jsou snazší na instalaci. Zatímco splity ohřívají vodu uvnitř domu a umožňují umístit kompresor, regulaci a další nejcennější komponenty čerpadla dovnitř budovy a ochránit je před vlivy počasí či škůdci.

Podle Formánka jsou splity také tišší, neboť v nich není kompresor, ale pouze ventilátor a výparník. Jsou však cca o 10 až 20 procent dražší než monobloková čerpadla a je pro ně potřeba zajistit prostor uvnitř domu.

„Obě řešení jsou co do poskytovaného komfortu a získaných úspor rovnocenná. V mnoha případech tak má zákazník i po konzultaci s odborníkem volbu dle svých preferencí, aniž by v praxi přicházel o jakékoliv výhody udržitelného vytápění,“ popisuje Formánek.

Investice se u těch nejjednodušších pohybuje v řádu desítek tisíc, běžné čerpadlo pro rodinný dům jde pak do stovek tisíc. Záleží však na dodavateli, instalační firmě a především typu čerpadla. Tepelné čerpadlo vzduch-voda vyjde kolem 120 až 250 000 Kč, čerpadlo typu země-voda stojí mezi 300 až 400 000 Kč. Zřízení vzduch-vzduch stojí v řádu desítek tisíc Kč. Tyto ceny jsou však bez dotace, která může domácnosti pokrýt polovinu ne-li většinu nákladů.

Využití dotace zkracuje také návratnost celé investice. Ta však záleží především na cenách elektřiny, které už druhým rokem z extrémů v roce 2022 klesají. Stále však platí, že tepelné čerpadlo je, co se týče provozu, levnějším zdrojem než elektrické vytápění.

Tepelná čerpadla jsou stejně jako ostatní energeticky úsporná opatření štědře podporována dotacemi ze Státního fondu životního prostředí. Zájemce může využít prostředky z titulu Nová zelená úsporám Standard. Pokud domácnost uvažuje o tepelném čerpadlu jako náhradě za starý kotel, který od září přestane vyhovovat emisním limitům, může na něj využít i kotlíkovou dotaci. Každý dotační program si však určuje jiné požadavky pro získání dotace a žadatel může z jednotlivých programů získat různě vysokou částku.

Nová zelená úsporám Standard

Dotaci lze získat až zpětně. Domácnost tedy musí nejprve veškeré náklady uhradit z vlastních peněz, až po dokončení instalace a doložení potřebných dokumentů může získat dotaci.

Dotace na tepelné čerpadlo se vztahuje jak na příslušenství, tak na instalační práce včetně zapojení zařízení do otopné soustavy. O peníze mohou žádat majitelé domů využívaných k trvalému bydlení, vlastníci bytových jednotek a příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky.

Výše dotace se liší podle typu a využití čerpadla. Běžně však může pokrýt maximálně 50 procent uznatelných nákladů:

Pokud má domácnost fotovoltaickou elektrárnu a připojí si k ní tepelné čerpadlo typu vzduch-vzduch nebo vzduch-voda pro vytápění a ohřev vody, má nárok na dotaci 125 000 Kč.

Žádost o dotaci z programu Nová zelená úsporám Standard je možné podat pouze elektronicky přes web Státního fondu životního prostředí. O podporu lze žádat jak před zahájením prací, tak v jejich průběhu i po dokončení.

Kotlíkové dotace

Příspěvek je určen výhradně pro nízkopříjmové domácnosti, případně pro lidi v důchodu, kteří nebydlí s dalšími ekonomicky činnými osobami. Díky kotlíkové dotaci mohou tyto domácnosti získat příspěvek ve výši až 180 000 Kč na výměnu nevyhovujícího kotle na tuhá paliva první a druhé emisní třídy za tepelné čerpadlo (případně jiný ekologičtější zdroj vytápění). Od září 2024 totiž začne platit zákaz používání špinavých kotlů. Dotace může pokrýt až 95 procent výdajů. Lze o ni žádat na příslušných krajských úřadech.

Tepelné čerpadlo si většinou pořizují domácnosti jako alternativu k elektrickému vytápění. Čerpadlo totiž představuje značnou finanční úsporu oproti vytápění elektřinou, přičemž jeho spotřeba elektřiny je zhruba čtvrtinová. Průměrná tříčlenná domácnost spotřebuje na vytápění cca 18 MWh elektřiny ročně a další zhruba dvě MWh na ohřev vody.

Spotřeba elektřiny záleží i na typu a výkonu čerpadla. „Výkon je dodavatelem dimenzován podle velikosti domu, tepelné ztráty, typu otopné soustavy apod. Většina tepelných čerpadel navíc dokáže vyhovět nárokům na smart domácnost a přizpůsobit svou činnost podle potřeb majitele,“ říká Formánek.

Tepelná čerpadla jsou jednou z cest, jak snížit výdaje za elektřinu. Nejsou však vhodná pro každého a je výhodné je montovat jen tam, kde se skutečně vyplatí, tedy ve větších a novějších domech.

Nejvíce se tepelné čerpadlo hodí do novostaveb, kde je podlahové topení, radiátory a dobré zateplení. Ještě efektivnější je kombinace tepelného čerpadla a fotovoltaické elektrárny, která může jeho chod pohánět.

Tepelné čerpadlo je samozřejmě možné umístit i do starých zástaveb, ale pouze pokud splňují určitá pravidla. Zákazník by měl před koupí vědět, jaké jsou tepelné ztráty jeho budovy a jaká je jeho reálná spotřeba tepla. Jakmile budete tyto informace mít, snadno si spočítáte přesnou návratnost investice.

Záleží také na orientaci domu a možnostech umístění čerpadla. Nízké teploty (od cca -15 do -28 stupňů) nebo naopak vedra nad 45 stupňů představují omezení provozu čerpadel. Právě kvůli vysokým teplotám není vhodné postavit čerpadlo k jižní straně domu, kde bude po celý den vystaveno slunečním paprskům.

Většina lidí má tepelné čerpadlo spojené s vytápěním, ale už si nejsou tolik vědomi toho, že v létě lze čerpadlem prostory i chladit. Většina těch kvalitnějších to už umí. „Je jen potřeba na tento režim mít připravenou otopnou soustavu – ideálně podlahové topení či konvektory – a obvykle také senzor vlhkosti, aby nedocházelo k rosení. Nejlépe funguje chlazení u tepelných čerpadel země-voda, které mají možnost tzv. pasivního chlazení, kdy dochází k odvodu tepla z domu do země bez činnosti kompresoru, pouze pomocí oběhových čerpadel,“ říká Formánek.

Spotřeba čerpadla při chlazení záleží především na typu čerpadla. „Pokud bychom se měli pokusit o zobecnění, tak u čerpadel vzduch-voda bývá při chlazení o něco menší než v režimu vytápění,“ říká Formánek.

Letní chlazení čerpadlem může být i prakticky zadarmo. „U čerpadel země-voda v režimu pasivního chlazení je však spotřeba elektřiny při chlazení prakticky nulová, protože v činnosti jsou jen oběhová čerpadla, kompresor zůstává vypnutý,“ vysvětluje Formánek.