Článek
Firmy i obce teď obrací v ruce každou žárovku. Provozní náklady škrtí, kde se dá, a na řadu přichází i šetření při osvětlení budov. To sice může přinést úspory, má to ale i svá rizika.
„Doteď jsme všude svítili, zejména z důvodů prevence, bylo to nejjednodušší řešení. Teď firmy nejčastěji řeší, jak své provozy, sídla nebo celé areály zabezpečit levněji,“ říká Jan Peroutka, technický ředitel bezpečnostní agentury Securitas.
„Zhasnutí“ podle něj ale násobí dvě hlavní rizika – nedostatečnou prevenci před kriminalitou a úrazy, a to říká i zákazníkům.
„Osvětlený objekt z velké části odrazuje případné zloděje nebo vandaly. Ale jsou tu i další rizika a je jich celá řada – nejen zranění strážných při noční obchůzce, ale i lidí, kteří se pohybují v té oblasti, lidí jdoucích po chodníku. Může se stát, že se zvýší úrazovost,“ vysvětluje technický šéf největší bezpečnostní agentury v Česku.
I proto například Ministerstvo kultury zatím nezavelelo, aby kulturní památky hromadně zhasly. Přestože jinak resort žádá své organizace, aby s energiemi šetřily.
„Je třeba uvést, že noční osvětlení památek nemá vždy jen estetickou funkci, ale rovněž může plnit funkci bezpečnostní a propagační,“ uvedla pro SZ Byznys Petra Hrušová z Ministerstva kultury.
Nervozita v byznysu
Ochrana veřejných i soukromých budov přitom každý rok stojí v Česku zhruba 28 miliard korun. Energetická krize a s ní související nervozita se nyní promítá i do bezpečnostního byznysu, jak potvrzuje Jan Peroutka za Securitas.
„Máme zákazníky, kteří říkají: ‚Nevíme, jestli ty továrny nebudeme muset zavřít, tudíž nevíme, jestli vás budeme ještě příští rok potřebovat. Když se bavím s kolegy z jiných zemí, tak de facto potvrzují, co řešíme my. Trend je všude podobný,“ říká.
Jeden pozitivní efekt však současná energetická krize nejspíš přinese, a to rychlejší rozšíření chytrých typů kamer pro ochranu budov, které se obejdou bez nákladného osvětlení. Konkrétně například přístroje vybavené infrapřísvitem, ten je sám o sobě energeticky poměrně nenáročný.
Jen letos zájem o takové zabezpečení vzrostl o třicet procent. „Počítám, že do čtyř let to bude znásobené ještě více, protože tenhle trend v budoucnu bude standardem, podobně jako je tomu v západní Evropě,“ uzavírá Jan Peroutka pro Seznam Zprávy.
Celý rozhovor s Janem Peroutkou najdete ve videu nahoře.
