Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Češi ve větší míře než v zahraničí konzumují příliš pečiva, masných výrobků, sýrů a průmyslově zpracovaných potravin. Do těla tak už od útlého věku dostávají velké množství soli, které má neblahé dopady na jejich zdraví i výdaje státního rozpočtu.
Množství soli, které lidé v Česku spořádají, je dvakrát až třikrát vyšší než množství doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO).
Důsledek? Se špatnou stravou se pojí 23 procent úmrtí, u tabáku je to 20 procent. Sůl je přitom jedním z největších problémů. Přesolování přispívá ke vzniku kardiovaskulárních chorob, na jejichž následky ročně zemře téměř 50 tisíc lidí. Dalším nemoci snižují dobu aktivního stáří.
Státní pokladnu léčba těchto nemocí stojí až 100 miliard korun ročně.
Stát se chce proto spojit se školními jídelnami a restauratéry v rámci nového projektu Solíme méně, jehož cílem je snížit obsah soli v pokrmech o 25 procent.
„Špatné stravování je nejčastější rizikový faktor spojený s předčasným úmrtím – v Česku má podle průzkumů na svědomí až 23 procent úmrtí, přičemž průměr EU je 17 procent. Jsem proto rád, že se nám podařilo vytvořit širokou koalici jak na úrovni státu a zdravotnických odborníků, tak se zástupci soukromého sektoru, která bude s touto skrytou epidemií aktivně bojovat,“ říká ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Projekt Solíme méně navazuje na širší Národní kardiovaskulární plán, který má do roku 2030 snížit spotřebu soli o třetinu a vést k poklesu úmrtnosti ze srdečně cévních příčin. Jde zatím o pilotní provoz, ostrý start ministerstvo chystá na přelomu let 2024 a 2025.
Kampaň má však celou řadu neznámých. Není jasné, kolik restaurací a jídelen bude mít zájem o certifikaci, která bude garancí toho, že je v pokrmech méně soli. Není jasná ani metodika, na základě které by zařízení upravila receptury.
V pilotní fázi se vytipuje deset restaurací a deset školních jídelen, které se do projektu zapojí. Projdou testy na obsah soli, proškolením personálu a získají návrh na úpravu postupů při přípravě pokrmů, své nabídky a prostředí.
Přesolování jídel není problém jen u dospělých a školních dětí, ale začíná už u batolat.
„Až 80 procent kojenců dostává ve druhé polovině prvního roku života ve výživě více soli, než se doporučuje. V batolecím věku přijímá nadměrné množství soli až 95 procent dětí,“ uvedla ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
Uvedla, že přes 70 procent soli lidé přijímají ze zpracovaných potravin. Z průzkumu Edenred vyplynulo, že desetina spotřebitelů si jídlo dosoluje automaticky ještě před tím, než ho ochutná.
Podle profesora III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Vojenské fakultní nemocnice v Praze Michala Vrablíka patří Česko mezi vysoce rizikové evropské regiony z hlediska onemocnění oběhu.
A to i kvůli nadbytku soli, který přispívá k vzestupu krevního tlaku, urychluje aterosklerózu, tedy kornatění cév, a je rizikem komplikací, jako jsou cévní mozkové příhody či infarkty myokardu.
Jak sůl škodí zdraví
- Každý Čech sní za rok šest kilogramů soli. Na den tak v průměru připadá 16,5 gramu. To je třikrát víc, než je doporučená dávka pět gramů.
- Smrtelná dávka se pohybuje mezi 150 až 280 gramy. Při dlouhodobém zvýšeném příjmu soli se zvýší krevní tlak, srdce je přetížené a dochází k jeho poškození. Sůl zadržuje vodu a zvyšuje se tak objem tekutiny v organismu. Tím dochází k nadměrnému zatížení ledvin. Ledviny jsou poškozovány zvýšeným tlakem a trvalým zvýšením vylučování natria. Některé bolesti hlavy mají souvislost s přemírou soli, což patrně souvisí se zvýšeným krevním tlakem.
- Nejzávažnějším důsledkem nadměrného příjmu sodíku je vznik vysokého krevního tlaku. Souvislost mezi příjmem sodíku a výší krevního tlaku je vědecky prokázána.
Zdroj: menesolit.cz
