Článek
Vinaři se už předem ostře ohrazují proti jednomu z řady návrhů, které se nyní objevují s receptem, jak v současné době získat více peněz do státního rozpočtu.
Změnit strukturu spotřební daně z alkoholu navrhuje ve svých doporučeních ministru financí Národní ekonomická rada vlády (NERV). Ta poukazuje na to, že tichá vína, tedy ta klasická bílá, červená nebo růžová vína „bez bublinek“, mají nyní nulovou spotřební daň, a navrhuje tato vína zdanit. Vláda k těmto návrhům vytrvale tvrdí, že jde o předběžné návrhy, které nelze označit za definitivní plán, jak vyřešit současný schodek státního rozpočtu.
„Žádné konkrétní informace nemáme, jen to, co prosakuje do veřejného prostoru, nikdo z politiků s námi nejednal,“ říká Zdeněk Chlad za Svaz vinařů ČR. „Ekonomové by měli upustit od podobných úvah jednou pro vždy, jde o národní dědictví, které nelze srovnávat s výrobou Redbulu nebo jiných komodit.“
O tzv. konsolidačním balíčku zatím stále jednají koaliční strany. Balíček má obsahovat jak škrty v rozpočtu, tedy omezení státních výdajů, tak i změny v daních, tedy způsoby, jak získat více peněz.
Máte už teď nějaké bližší informace o tom, že se koalice shoduje na zdanění tichého vína?
My ty bližší informace, stejně tak asi jako veřejnost, nemáme, vycházíme pouze ze skoupých informací od členů NERVu a od médií, kde některé z těch informací prosakují.
Podle ekonomů má víno v systému spotřebních daní výsadní postavení a sazby by se měly srovnat například s šumivými víny, ale s výjimkami pro malé vinaře a nízkoalkoholová vína. Co by se podle vás na trhu poté stalo?
Předpokládáme katastrofické scénáře. To, na čem jsme dlouhá léta tady pracovali, a to je rozvoj celkového vinařského segmentu, včetně turistiky, krajiny a tak dál, tak by bylo tímhle jediným zásahem eliminováno a vraceli bychom se o několik let dozadu. Obávám se, že pak bychom okolní země, které se řadí k producentským zemím, už nemuseli nikdy dohnat.
A když ty katastrofické scénáře rozvedeme, co by se tedy konkrétně stalo?
Já vyjmenuju jen některé z těch věcí. Za prvé by se vytvořil další prostor pro levná dovozová vína, kterým by ani tento nárůst ceny o spotřební daň tolik nevadil, protože konzument by hledal stále x procent vín podle ceny a tam by ta dovozová vína dominovala.
Část z malých producentů by činnosti zanechala. Část produkce a také dovozu by se ještě více uchýlila na černý trh. Už dnes, po vypnutí EET, o které jsme se my neprosili, tak tento černý trh není monitorován a musíme si umět přiznat, že právě tam by se významná část produkce posunula.
No a v neposlední řadě by to dopadlo i na regionální turistiku.
Odhady říkají, že zdanění tichého vína by do státní pokladny přineslo až 5 miliard korun.
Tak já to považuji za naprosto stupidní výpočet. Vzali sazbu 23,40 (sazba spotřební daně u šumivých vín je 2340,- Kč/hl) a vynásobili s objemem vín, která jsou uvedena u nás na trh, ať už dovozových, nebo tuzemských, a vyšla z toho částka 4,9 miliardy.
Ale absolutně nikdo nepočítá s proměnnými, jako je nákladová položka, co by to stálo stát na straně zřízení aparátu, který by to měl vykonat, to znamená zavést daňové sklady, provádět kontroly. Za další nikdo nepočítá s propadem trhu, a jestliže propadne trh, tak samozřejmě stát přichází o DPH, obce přicházejí o příjmy atd.
Čili za mě to číslo je absolutně irelevantní, ale chápu, že to může z pohledu někoho být populární, až populistické. Bezva, dobře, rovným dílem. Zasáhneme každého a dívejte, jak hezky vybereme ty peníze. Tak to ale není.
Co by se stalo s cenami vína v obchodech?
My máme jednoduché propočty. Vycházíme z toho, že náš zákazník je ochoten akceptovat za tuzemské, za moravské víno cenu o 20 Kč vyšší.
V regálech se běžně setkáme s dovozovým vínem za 50 až 70 Kč a naše základní vína zemská a jakostní se tam pohybují za 90 až 120 Kč. A po zavedení spotřební daně cena naskočí o 35 korun a dovozové víno pak bude cenově jednoznačně atraktivnější.
A argument, že už teď Česká republika zhruba 60 % vína dováží, opravdu se v tomto světle můžeme považovat za vinařskou zemi nebo vinařskou velmoc? Srovnávat se s Francií nebo s Itálií…
Určitě můžeme. Neexistuje jen ekonomický pohled, ale také pohled společenský, pohled, který zohlední tradici a národní kulturu. Vinohradnický obor a vinařství je v tomto smyslu jedinečné a mělo by na něj být takhle nahlíženo.
To je stejné, jako kdybychom tady povzbuzovali Martinu Sáblíkovou, která když začne dělat výsledky ve světě i u nás, tak jí potom řekneme, pojedeš na olympiádu, ale nebudeš mít na nohách brusle. A rád bych také připomněl, že právě vinaři u nás nastartovali fenomén vinařské turistiky.
Chystáte se na nějaká konkrétní jednání s politiky například v rámci Jihomoravského kraje?
Jsme v kontaktu s hejtmanem Jihomoravského kraje. Tam jsme samozřejmě zajedno. Ten má eminentní zájem na tom, aby spotřební daň zavedena nebyla, protože si ty důsledky plně uvědomuje. Jsme v kontaktu také s ministrem zemědělství, který taktéž hájí naše stanovisko, protože opět je mu zřejmé, jaké dopady by to mělo. A jinak 24 hodin, sedm dní v týdnu jsme připraveni na jednání s těmi nejkompetentnějšími.
A vy byste stál o jednání s ministrem financí? Ptám se proto, že z toho, co říkáte, vyplývá, že jste s ním v kontaktu zatím nebyli.
Samozřejmě stál a stál bych o jednání s kýmkoliv, kdo s tím má co do činění. Bavíme se o poslancích, senátorech, abychom jim řekli celé spektrum těch argumentů, které členové NERVu nemohli vzít v potaz, protože nemají znalost toho oboru a všech souvislostí.
Také bych jim chtěl říct, aby upustili od těchto myšlenek jednou provždy, protože znovu podotknu, že dispozice toho oboru je jedinečná a nelze to srovnávat s výrobou Redbulu, anebo podobných, řekněme, potravin. Prostě my jsme to vzali jako dědictví, máme to jako dědictví a jsem přesvědčen o tom, že to by politik měl respektovat.
Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu.
