Je lepší stravenka, nebo paušál? Některé firmy časem změnily názor

Největší česká stravenková firma Sodexo má za sebou první rok po zavedení stravenkového paušálu. Podle ředitele firmy Daniela Čapka se rok 2021 z pohledu jejich byznysu odehrál ve znamení odchodů menších firem, které místo stravenek začaly zaměstnancům přispívat na stravování přímo do výplaty.

„Na stravenkový paušál přešly zejména menší firmy s malým počtem zaměstnanců. Část z nich také ukončila činnost kvůli situaci s pandemií. Velcí klienti zpravidla zůstávají u stravenek,“ řekl pro SZ Byznys šéf společnosti Sodexo.

Podle jeho názoru velké firmy u běžných stravenek zůstávají hlavně proto, že jsou z pohledu zaměstnanců lépe vnímaným benefitem. „Samotný příplatek k výplatě s ní po nějaké době totiž splyne,“ dodal.

I z tohoto důvodu se podle jeho slov ke spolupráci s firmou některé společnosti v průběhu roku 2021 začaly vracet. Důvodem je nejčastěji právě to, že ve velmi krátké době přestali zaměstnanci vnímat paušál jako benefit, a také zjištění zaměstnavatelů, že se s paušálem zaměstnanci údajně hůře stravují. Tímto argumentem stravenkáři často operovali, když vláda s paušálem přišla.

V některých případech je podle Čapka zase stravenka pro firmy výhodnější z daňového pohledu.

Pro rok 2022 platí, že daňově optimální hodnota stravenky je 150 Kč, z čehož 82,60 Kč je příspěvek zaměstnavatele a 67,40 Kč je příspěvek zaměstnance. U paušálu je daňově optimální hodnota 82,60 Kč, jako u příspěvku zaměstnavatele na stravenku. Tuto hranici lze nazvat „limitem“.

Podle daňového experta Petra Frische ze společnosti Pro Factum Consulting se výhody a nevýhody stravenek různí v závislosti na konkrétní firmě.

„Pokud zaměstnavatel přispívá na stravenku nebo paušál do limitu, je daňový dopad obou nástrojů shodný – zaměstnanec ušetří na dani a na pojistném a zaměstnavatel ušetří na pojistném a tzv. si odečte příspěvek ze svých daní,“ vysvětlil pro SZ Byznys.

Rozdíly podle jeho slov vzniknou v okamžiku, kdy se překročí limit nebo se nesplní jiné podmínky. Je tomu tak proto, že příspěvek na stravenku a paušál jsou daňově nastaveny nad limitem přesně opačně.

„U nadlimitní stravenky stále šetří zaměstnanec, jak na dani, tak na pojistném (nejméně tedy 26 %). Zaměstnavatel šetří již jen na pojistném (33,8 %), ale neušetří již na korporátní dani z příjmů (19 %). Naopak u nadlimitního paušálu šetří zaměstnavatel na dani (19 %), ale musí doplatit pojistné (33,8 %), zatímco zaměstnanec o svoji úsporu přijde zcela,“ řekl Petr Frisch.

Přestože velké firmy ve spolupráci se společností Sodexo pokračují a některé se podle slov jejího šéfa dokonce vracejí, Sodexu se z pohledu tržeb dařilo méně než v loňském roce.

„Naše tržby se vrátily zhruba o dva roky zpátky, což je pro nás vlastně dobrá zpráva, protože jsme čekali větší propad,“ říká Daniel Čapek.

V roce 2019 stravenková jednička tuzemského trhu podle dat v obchodním rejstříku dosáhla na tržby přesahující miliardu korun. O rok později tržby zůstaly prakticky na stejné úrovni.

Na stagnaci ve srovnání s roky předchozími nebyla společnost zvyklá. Například v letech 2017 a 2018 rostly tržby Sodexa meziročně o jedenáct procent na 901 milionů korun.

Na zpomalení se podepsala pandemie koronaviru, na jejíž reakci se v průběhu roku 2020 uzavřela veškerá restaurační zařízení na několik měsíců a velká část zaměstnanců pracovala z domova.

„Se všemi omezeními a lockdowny lidé přestali tolik chodit do restaurací,“ potvrdil šéf Sodexo. Na druhou stranu ale začali více nakupovat v prodejnách potravin nebo objednávat jídlo online, což pomohlo firmě udržet tržby na podobné úrovni jako v loňském roce.

Růst tržeb nehlásil ve stejném období ani největší konkurent společnosti Sodexo a dvojka na českém trhu Edenred. Ta v roce 2020 zaznamenala ve srovnání s rokem pokles – zatímco v roce 2019 utržila 733 milionů korun, o rok později číslo kleslo na 696 milionů korun.

Výsledek za loňský rok zatím společnost nezveřejnila.

Ať už z důvodu covidového zmrazení trhu nebo stravenkového paušálu, Sodexo se ve snaze udržet maximum zákazníků rozhodlo inovovat.

„Nyní je možné ke stravenkové kartě připojit bankovní kartu a také využívat zajímavý cashbackový program, v rámci kterého mohou lidé získat až tisíce korun zpět na svoji stravenkovou kartu. Věřím, že i díky tomu se nám podařilo klienty přesvědčit, že stravenky mají budoucnost a přinášejí něco navíc než jen příplatek k výplatě,“ řekl pro SZ Byznys Daniel Čapek, ředitel Sodexo.

Přestože stravenkovým firmám se nedaří tolik jako v minulých letech, černé scénáře o tom, že by stravenkový paušál zcela vytlačil stravenky, o kterých se mluvilo ještě před jeho zavedením, se nenaplnily.

Podle posledního průzkumu Hospodářské komory z loňského června přešlo na stravenkový paušál 38 procent zaměstnavatelů. Po změně stravenkového systému před dvěma lety přitom volalo 93 procent firem. Firmám poskytujícím stravenky vadila hlavně administrativa s nimi spojená, příjemcům stravenek především výše provize nebo doba čekání na jejich proplacení u stravenkových společností.

Stravenkový paušál tak vedle již existujících možností podpory stravování zaměstnanců volí spíše ty podniky, které z různých důvodů nemohly zaměstnancům poskytovat papírové stravenky nebo závodní jídelnu, ukazují data Hospodářské komory.