„Strach máme všichni.“ Jak se výrobce autodílů chystá na nejistou budoucnost

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V poličském Koh-i-nooru pracuje Jiří Doležal už více než třicet let. V jedné z výrobních hal na okraji města obsluhuje obráběcí stroj, který pomocí grafitových elektrod vypaluje do ocelových dílů požadované tvary.

„Správně se to jmenuje elektroerozivní obráběcí stroj, ale říkáme tomu hloubička,“ ukazuje vyučený nástrojař na velký stroj. Z hotových dílů se skládají formy na vstřikování plastových výrobků. „U některých dílů trvá půl hodiny, u jiných hodiny, podle velikosti. U těch velkých třeba celou směnu,“ říká.

Grafitová elektroda upnutá v rameni obráběcího stroje mezitím kmitá ve vaně s elektrolytem nahoru a dolů. Dotykem s ocelovým dílem vzniká elektrický oblouk, který do kovu vypaluje požadovaný tvar. Díly se poté poskládají do forem používaných na vstřikování nebo vyfukování plastových výrobků.

„Ve výrobě vstřikovacích a vyfukovacích forem jsme světová špička. Ročně vyrobíme 60 až 80 forem. Celkem jich ve výrobě používáme kolem osmi set,“ říká ředitel divize Koh-i-noor Machinery Robert Záboj.

Naučit se ovládat elektroerozivní obráběcí stroj je podle něj možné zhruba za půl roku a je k tomu zapotřebí jedna základní dovednost. „Musíte umět číst výkresy, bez toho to nejde. Data z výkresů se zadávají do počítače, který je pak předává do stroje,“ popisuje.

Společnost Koh-i-noor v Poličce vyrábí formy na plastové díly a tyto díly také sama vyrábí vstřikováním termoplastů. Zhruba 70 procent produkce ale směřuje do automobilového průmyslu. Ten se nyní potýká se zásadními problémy kvůli zeleným limitům EU, záplavě čínských automobilů a nyní i clům uvaleným na dovoz do USA. Útlum a nejisté perspektivy dělají starosti i poličským strojařům.

„Všichni máme strach, navíc já už jsem ve věku, kdy se těžko hledá práce, pár let před šedesátkou už to není jednoduché,“ uvažuje Doležal. „Ale asi bych se ještě uplatnil,“ říká.

Strojírenský podnik Koh-i-noor vznikl v Poličce v 50. letech minulého století jako továrna na formy pro stejnojmenného výrobce kancelářských potřeb v Českých Budějovicích. Po pádu komunistického režimu firmu zprivatizovali manažeři a přejmenovali ji na Ponas (složenina z Poličské nástrojárny).

V roce 2007 koupil firmu majitel celého holdingu Koh-i-noor Vlastislav Bříza a začlenil ji do divize Machinery, pod kterou spadá mimo jiné i rožnovský Ronas, brněnský Formex nebo nejčerstvější přírůstek, karlovarská firma GDK.

„Tu jsme převzali v roce 2019. Jsou to specialisté na výrobu strojů pro extruzní vyfukování, které se používají pro výrobu dutých předmětů, například různých nádržek na kapaliny,“ popisuje Záboj.

Strojírenská divize je jedním z pilířů Břízova holdingu. Ten v roce 2023, za který zveřejnil zatím nejnovější finanční výsledky, zaznamenal obrat ve výši téměř 4,4 miliardy korun a zisk přes 313 milionů. Samotný poličský Ponas se přitom na tržbách skupiny podílel zhruba desetinou a vykázal zisk ve výši 23 milionů korun.

Koh-i-noor holding se zhruba 2,5 tisíci zaměstnanců působí vedle strojírenství také v energetice, dceřiná firma Kralupol obchoduje s plynem. Podniká i ve zdravotnictví, hotelnictví a spotřebním průmyslu. Nejznámější firmou je Koh-i-noor Hardtmuth, který vyrábí školní a kancelářské potřeby.

V Poličce se lisují nejrůznější autodíly - od plášťů pro světlomety přes různé části palivového systému až po světlovody nebo malé kroužky do brzdových systémů.

„To je náš nejmenší díl, který je ale zároveň výrobně nejobtížnější,“ ukazuje vedoucí lisovny Alena Machová malý kroužek na dlani. „Má toleranci šest setin milimetru, to je za hranicí fyzikálních vlastností polymeru, ze kterého je zhotoven,“ doplňuje Záboj.

V prostorné tovární hale s mostovými jeřáby se nyní vyrábějí ocelové formy na vstřikování termoplastů. S očekávaným úbytkem zakázek od automobilek firma hledá nová odbytiště. „Automotive je pro nás dominantní, ale dodáváme i do zdravotnictví nebo do kosmetického a elektrotechnického průmyslu,“ vysvětluje Záboj.

„Problém je v čínské konkurenci, která jednodušší formy zvládne udělat zhruba za 70 procent našich nákladů,“ dodává. V Poličce se proto specializují na složité formy a velmi přesné díly, které zákazníci čínským výrobcům nechtějí svěřovat.

Situaci dodavatelů automobilového průmyslu ještě zhorší cla, která na dovoz aut i autodílů uvalila americká administrativa Donalda Trumpa. České automobilky sice do USA přímo exportují jen minimálně, české firmy včetně Koh-i-nooru ale dodávají své výrobky dalším evropským automobilkám, pro které představují Spojené státy významný trh.

České Ministerstvo financí odhadlo, že cla sníží růst hrubého domácího produktu o 0,6 až 0,7 procenta. „Já bych ještě počkal. Doufám, že to je od Trumpovy vlády impuls k jednání a že se o clech ještě bude jednat,“ uvažuje ředitel strojírenské divize Koh-i-nooru. „Pokud ale zůstanou, dopad bude obrovský,“ varuje.

Koh-i-noor Machinery proto intenzivně hledá cesty, jak riziko snížit. Jednou z nich je výroba vlastních strojů na extruzní vyfukování plastových výrobků. „Je to finální výrobek, takže má vyšší přidanou hodnotu. A v tomto oboru není tak velká konkurence jako v automotivu,“ vypočítává Záboj výhody perspektivního oboru.

Koh-i-noor by také chtěl využít růstu obranného průmyslu a vyjednává s několika zbrojovkami. „Chtěli bychom pro ně vyrábět polymerové rámy pro pistole. Ale i kdybychom se domluvili, objem výroby pro automotive to nenahradí,“ uvažuje ředitel podniku.

Část nové haly je vyhrazena pro budoucí automatizační linku, která by měla zrychlit výrobu a snížit náklady. Rozhodnutí o této investici ale zatím nepadlo. „Vzhledem k situaci s Green Dealem a dalšími okolnostmi jsme od toho zatím upustili. Investovat vyšší desítky milionů do automatizační linky nám teď přijde riskantní,“ říká Záboj.

Jako řada dalších českých dodavatelů uvažuje Koh-i-noor vzhledem k protekcionismu americké vlády o spuštění výroby ve Spojených státech. „Uvažujeme o tom už několik let a teď jsme přípravy na tento krok zintenzivnili,“ dodává Záboj.