Článek
Státy Evropské unie směřují k tomu, aby se v pátek dohodli na unijním řešení dopadů vysokých cen energií.
Jedním z bodů, o němž budou ministři pro energetiku rozhodovat, je zastropování příjmů elektráren, které vyrábějí elektřinu z levnějších zdrojů, než je plyn, tedy z fosilních paliv. EU by měla strop stanovit na 180 eurech za MWh (4 400 Kč).
Shoda panuje také v případě daně ze zisků společností, které využívají fosilní paliva. Ty by měly státům přispět 33 procenty z částky, která bude přesahovat 120 procent jejich průměrných zisků z posledních čtyř let. Podle odhadů komise by tím státy mohly získat na podporu domácností a firem asi 142 miliard eur.
Výjimky dávají podle ČTK zemím možnost vyjmout některé dodavatele elektřiny ze systému přerozdělování mimořádných zisků nebo stanovit vyšší příjmový limit pro výrobce, jejichž výdaje přesahují hranici 180 eur za MWh.
Obě opatření by pomohla získat finanční prostředky na pomoc občanům s vysokými účty za energie. Předpokládá se, že toto opatření Rada schválí, stejně jako povinné úspory elektřiny.
Komise navrhuje ušetřit pět procent elektřiny ve špičce a země by si měly toto opatření přizpůsobit svým podmínkám. Podobné řešení schválili ministři u plynu už na předposledním jednání.
Evropská komise mezitím čelí tlaku, aby tento týden navrhla cenový strop u zemního plynu. Nejméně 13 zemí EU podle webu Politico toto opatření prosazuje, protože by pomohlo omezit prudký růst cen dalších energií. Plyn totiž určuje i cenu elektřiny, protože její nejnákladnější výroba je aktuálně právě v plynových elektrárnách (tzv. závěrná elektrárna).
Komise se zatím návrhu na stanovení stropu vyhýbá – a je nepravděpodobné, že by byl součástí opatření předložených před pátečním mimořádným summitem.
Asi 13 členských zemí v pondělí podepsalo dopis, v němž apelují na stanovení cenového stropu pro plyn. „Energetická krize nyní způsobuje neudržitelné inflační tlaky, které tvrdě dopadají na naše domácnosti a podniky,“ stojí v dopise, který byl zaslán komisařce pro energetiku Kadri Simsonové.
Dopis podepsaly Itálie, Španělsko, Polsko, Řecko, Belgie, Malta, Litva, Lotyšsko, Portugalsko, Slovinsko, Slovensko, Chorvatsko a Rumunsko. Tyto země vyzývají Komisi, aby předložila návrh, který by ministři projednali v pátek.
Mezi některými zeměmi však panuje proti myšlence zastropování ceny plynu odpor. Nizozemsko a Maďarsko jsou údajně proti. Zatímco jiné země, jako například Dánsko a další severské státy, jsou vůči návrhu skeptické kvůli obavám o bezpečnost dodávek zkapalněného zemního plynu ze zámoří. Proto diplomaté nepředpokládají, že by se v pátek ministři na zastropování cen plynu dohodli.
Během tohoto září jde již o druhé mimořádné zasedání ministrů energetiky. Stejně jako to páteční svolal český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) své kolegy v Bruselu naposledy 9. září v reakci na turbulentní vývoj cen energií. Cena elektřiny na konci srpna překročila rekordních 1 000 euro za MWh, následně opět klesla.
