Státní zastupitelství podpořilo tvrdý postup vůči solární Malině

Vrchní státní zastupitelství v Praze se postavilo za rozhodnutí prvoinstančního soudu, který Energetickému holdingu Malina nařídil podnikat majetkové transakce jen se souhlasem insolvenčního správce. Důvodem jsou obavy, že z firmy dál odcházejí peníze bez zřejmého důvodu. Padlý dodavatel domácích solárních elektráren Malina s tím nesouhlasí a odvolal se k Vrchnímu soudu v Praze.

Státní zástupce Petr Dobeš opírá svou argumentaci podporující přísný postup vůči firmě hlavně o smlouvu Maliny se společností Misura Information Technologies.

Za touto firmou je podnikatelka Libuše Barková, do letošního jara byznysová partnerka bývalého pražského primátora Pavla Béma. Jeho syn Jáchym Bém figuroval mezi menšinovými akcionáři Maliny. Malina se firmě Misura Information Technologies zavázala platit jeden milion korun měsíčně plus další odměny.

„U této společnosti vůbec není dohledatelné, jaké činnosti se fakticky věnuje,“ uvedl ve svém vyjádření zveřejněném v insolvenčním rejstříku státní zástupce Petr Dobeš.

Zároveň zástupce pražského vrchního státního zastupitelství upozornil na fakt, že zákonnou povinnost zveřejňovat výkaz zisků a ztrát Misura Information Technologies naposledy splnila v roce 2018. Tehdy měla roční tržby 325 tisíc korun. To dal státní zástupce do kontrastu s aktuální odměnou firmy od Maliny ve výši jeden milion korun měsíčně.

Krizový manažer Energetického holdingu Malina Marian Klásek hájí kontrakt s Misura Information Technologies tím, že firma pomohla Malině přežít.

„V rámci smlouvy o krizovém řízení s Misura Information Technologies pracuje celý tým vedený paní Libuší Barkovou. Smlouva byla uzavřená ještě před vstupem do insolvenčního řízení. Paní Barková zajistila odborníky na krizové řízení, aby firma fungovala. I já jsem předtím, než jsem se stal členem představenstva, byl najat společností Misura a pracoval jsem v rámci této smlouvy,“ sdělil Klásek na konci července.

Kromě toho hájí Malina spolupráci s firmou zastoupenou Libuší Barkovou tím, že řada obchodních partnerů ztratila vůči Malině důvěru, a tak s nimi místo Maliny uzavírá smlouvy právě Misura.

„Jinými slovy dlužník tvrdí, že uvedená společnost, u níž nelze dohledat, čemu se fakticky věnuje, porušuje základní zákonné povinnosti, její předměty podnikání zahrnují široké spektrum činností od pohostinství po zemědělství, namísto dlužníka uzavírá smluvní vztahy s jeho partnery a fakticky převzala jeho řízení, přičemž za tuto činnost jí odvádí velmi vysoké odměny, a to vše v době po zjištění úpadku bez projednání s insolvenčním správcem nebo věřiteli,“ podivuje se státní zástupce Dobeš.

Malina však jakékoliv pochybnosti odmítá. „Z výsledků opatření, které dlužník (Energetický holding Malina – pozn. red.) v insolvenčním řízení dosud provedl, je přitom zjevné, že dlužník jedná v insolvenčním řízení poctivě a s odpovídající odbornou způsobilostí. Ke změnám v rozsahu majetkové podstaty dochází pouze ve prospěch věřitelů a zákazníků dlužníka. Dosavadní jednání dlužníka proto prokazují, že podmínky pro nařízení předběžného opatření nejsou splněny,“ uvedla Malina ve svém vyjádření.

Energetický holding Malina ovládal podnikatel Cyril Regner. Menšinové podíly měli také Jan Urban a Jakub Bém.

Malina vznikla teprve v roce 2021. Díky vysoké poptávce po domácích fotovoltaických elektrárnách a agresivní marketingové kampani ale firma rychlým tempem nabírala nové zákazníky. Již loni ale začala mít problémy s dokončováním zakázek.

V době, kdy Malina zkrachovala, měla od lidí vybrané zálohy ve výši 1,4 miliardy korun. Celkem 1500 zakázek bylo rozpracovaných. U dalších 2300 zakázek měla společnost vybrané zálohy, ale práce tam ještě nezačaly. Nyní Malina tvrdí, že je jejím cílem všechny zakázky postupně dokončit.

Opravili jsme jméno krizového manažera Energetického holdingu Malina na správné Marian Klásek. Za překlep se omlouváme.