Státní pomoc pro Dukovany prošla v EU. V červenci má být jasný vítěz

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Projekt rozšíření jaderné elektrárny v Dukovanech má další chybějící razítko. Evropská komise Česku odsouhlasila plán, jak stavbu podpořit ze státních peněz. Rozhodnutí publikovala na webových stránkách a potvrdilo ho také Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Souhlas byl podmínkou pro to, aby šlo jaderný tendr dotáhnout podle plánu. Dnes končí prodloužený termín pro dva finalisty z Francie a Jižní Koreje. Oba zájemci potvrdili, že své nabídky podali. Do poloviny června je má ČEZ vyhodnotit a předat své doporučení vládě.

Obě nabídky jsou na jeden až čtyři bloky a vláda si vybere. „Můj osobní názor je, že to bude smlouva na dva bloky v Dukovanech a opce na dva bloky v Temelíně,“ uvedl k výsledku Petr Závodský, předseda představenstva EDU II, která je dceřinou společností ČEZ pro výstavbu nových bloků.

Podle něj by vláda mohla už v polovině července rozhodnout o vítězi, ale také o počtu objednaných bloků a jejich umístění. „Ta snaha je udělat to dobře, ale tak, aby vláda mohla učinit rozhodnutí najednou a bylo v půlce roku,“ uvedl Závodský.

Stejně vývoj odhaduje náměstek ministra průmyslu a obchodu za Piráty Petr Trešňák. „Rozhodně to tak budeme připravovat,“ uvedl k tomu, jak budou podklady pro vládu v červenci vypadat – a že pravděpodobnou variantou skutečně bude „dvojblok“ v Dukovanech a k tomu možnost říct si formou opce o další dva bloky v Temelíně. O využití této možnosti by Česko mohlo rozhodnout až v příštích letech podle průběhu příprav v Dukovanech.

Souhlas Evropské komise se státní podporou je klíčový, bez ní by stavbu nešlo spustit. Výpomoc bude mít dvě hlavní nohy, stát jednak pro stavbu zajistí levnější půjčku a zároveň se zaváže k výkupu elektřiny z nového zdroje za předem danou cenu.

Podle ministra průmyslu jde o první rozhodnutí svého druhu, které zohledňuje nové poměry v evropské energetice. „Dá se tedy očekávat, že další jaderné projekty budou při nastavování veřejné podpory vycházet i z našeho modelu,“ uvedl v tiskové zprávě ministr průmyslu Jozef Síkela.

Povolení z Bruselu se ovšem zatím týká jen jednoho nového bloku, který ČEZ ve spolupráci s vládou původně do Dukovan plánoval. Až v průběhu soutěže se vláda rozhodla rozšířit poptávku ještě na jeden blok v Dukovanech a dva v Temelíně.

Bude-li vláda nakonec skutečně chtít reaktorů víc, ani ty se neobejdou bez státní podpory a dalšího povolování v Bruselu. Jeho smyslem je, aby se české jádro na propojeném evropském trhu nedostalo díky státní půjčce a garantované výkupní ceně do nepřiměřené výhody. „Rozhodnutí, které se nyní podařilo získat, bude sloužit jako základ pro stanovení modelu veřejné podpory pro výstavbu více jaderných bloků v případě, že se tak rozhodneme,“ uvedl k dalšímu vývoji ministr financí Zbyněk Stanjura.

Tím, kdo staví, je provozovatel dosavadních jaderných bloků – tedy firma ČEZ, respektive její dcera jménem Elektrárna Dukovany II (EDU II). ČEZ je sice ze 70 procent pod vlastnickou kontrolou státu, ale funguje podle zákona jako obchodní společnost a má 30 procent soukromých akcionářů. Sama by se do stamiliardové investice nikdy nepustila –hlavně kvůli tomu, že jde o projekt minimálně na 12 let a nikdo dnes neví, kolik bude tou dobou stát elektřina a zda se stavba nakonec vyplatí.

Šéf ČEZ Daniel Beneš už v minulosti varoval, ze připravený model nepůjde jen replikovat jednou až čtyřikrát podle potřeby. ČEZ bude v případě dvou bloků potřebovat ještě větší jištění od státu – hlavně proto, že ve stavbě může mít „utopeno“ jen omezené množství vlastního kapitálu.

Změní-li se míra podpory pro každý další blok, bude to znamenat i jiný pohled Bruselu na to, zda podporu schválit, nebo ne. Otázkou také je, zda Brusel vůbec kývne na stejnou výši podpory pro dvakrát nebo čtyřikrát větší projekt, než původně posuzoval. A zda v případě tak masivních dotací nebude protestovat někdo z jiných konkurenčních dodavatelů nebo některá z členských zemí.

I když podmínky podpory na další bloky bude potřeba ještě dojednat, podle Závodského nestojí za to čekat. Výhodnější je podle něj objednat do Dukovan rovnou dva bloky kvůli množstevní slevě – s tím že podmínky státní podpory na druhý blok se v Bruselu vyjasní dodatečně.

Schválená podpora počítá s tím, že stát vypomůže trojím způsobem. Tím prvním je státní půjčka. Stát si vždy půjčuje levněji než ČEZ nebo firmy, které budou elektrárnu stavět. Proto schválený model podpory počítá s tím, že stavbu de facto zaplatí stát na dluh a pak si ho po dobu 30 let od spuštění nového bloku nechá splácet.

Cena půjčky pro ČEZ bude úrok státního dluhu plus jeden až dva procentní body a po dobu výstavby bude bezúročná. Konkrétní úrok zatím není stanoven a bude se odvíjet od toho, jak levně si stát bude schopen na finančních trzích půjčit.

Půjčka může podle unijního povolení činit až 7,74 miliardy eur. Tato částka však podle Ministerstva průmyslu není ničím závazná a může být vyšší či nižší podle výsledků tendru a vývoje rizik, za která stát bude ručit při výstavbě.

Druhou částí podpory je garantovaná výkupní cena. Stát se zaváže, že bude od ČEZ vykupovat elektřinu z Dukovan po dobu 40 let od jejich spuštění. A to za cenu, která umožní elektrárnu postavit, splatit půjčku a zdroj pak s přiměřeným ziskem provozovat. Výkupní cena zatím není známa a bude se odvíjet hlavně od toho, kolik peněz bude za své služby chtít vítězný dodavatel z Francie nebo Koreje.

Nový blok v Dukovanech má být hotov v roce 2036. Bude-li v té době elektřiny dost a její cena na trhu bude nižší, stát bude muset dodržet svou garanci a dál vykupovat proud z Dukovan za cenu, ke které se nyní zaváže. Ztráta půjde na vrub státního rozpočtu, podobně jako je to dnes u starších solárních elektráren postavených se zbytečně vysokou podporou zafixovanou kolem roku 2010.

Bude-li naopak o elektřinu nouze a cena bude vysoká (jak předpovídá vláda i ČEZ, a proto se Česko do jaderného programu pouští), stát bude mít stále nárok na dodávky za předem domluvenou cenu. Zisk z draze prodané elektřiny skončí ve státním rozpočtu, nebo bude rozpuštěn do slev pro zákazníky. „Veškeré dodatečné zisky generované projektem budou sdíleny s českým státem. Tento mechanismus bude platit po celou dobu provozu elektrárny,“ uvádí Evropská komise v odůvodnění.

Původní představy o cenové garanci byly takové, že potrvá až 60 let. Zkrácení na 40 let bylo jednou z podmínek komise. Další z podmínek počítá s tím, že garantovaná výkupní cena bude pohyblivá, aby odrážela výkyvy na trhu v průběhu rohu. Cílem je, aby elektrárna měla motivaci se těmto výkyvům přizpůsobit – tedy třeba naplánovat si odstávky na léto, kdy jsou obvykle ceny nižší díky přebytkům z výroby solárních elektráren.

Třetí nohou podpory – jak vyplývá ze zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu – bude „ochrana investora před externími riziky, tedy nepředvídatelnými událostmi, jako jsou změny legislativy nebo veřejných politik, které by mohly negativně ovlivnit rentabilitu nebo samotnou realizaci projektu“.

V praxi to má znamenat, že Česko ručí za škody a průtahy, které by vznikly v průběhu stavby kvůli zásahům státu. Skluz na straně dodavatele nebo překročení rozpočtu, což je u tak velkých a složitých projektů častý problém, má být ošetřen ve smlouvě mezi ČEZ a vybraným dodavatelem.