Článek
Od pondělí se nouzový stav v plynárenství řídí novými pravidly – jde o přípravu kroků, které by následovaly v případě nedostatku plynu.
Upravená vyhláška například stanovuje nové podmínky pro slučování a rozdělování více odběrných míst jednoho zákazníka. Odběrová místa, tedy například továrny nebo jiné výrobní závody, bude moci zákazník sloučit či rozdělit, jak uzná za vhodné, ale nikdy nesmí překročit celková spotřeba těchto poboček stanovenou celkovou hodnotu denní spotřeby.
„Povolená denní spotřeba je stanovena jako minimální denní hodnota spotřeby plynu pro zajištění bezpečnosti odběrného zařízení a osob, které toto zařízení obsluhují, s okamžitým omezením spotřeby,“ vysvětluje norma. Celková hodnota denní spotřeby se určuje pouze pro odběrová místa skupiny B1 a B2.
Slučovat ale nemohou zákazníci, jak se jim zachce. Při druhém odběrovém stupni z deseti mohou slučovat povolené denní hodnoty pouze odběrná místa ze skupiny B1, při třetím až pátém stupni pak mohou jak místa B1, tak i B2. V šestém odběrovém stupni už mohou slučovat pouze odběrová místa ve skupině B2.
Jako první by nedostatek plynu dopadl na podniky, které umí přejít na jiné palivo. Pak by následovaly další provozy podle své spotřeby.
Kdo by měl méně plynu
Odpojovány od plynu by byly skupiny odshora dolů
Skupina | Podskupina | Charakteristika spotřeby | |
---|---|---|---|
A | nad 630 MWh ( asi 60 tis. m³) | úplný nebo částečný přechod na náhradní palivo | |
B1 | nad 52 500 MWh (asi 5 mil. m³) | převažující technologický odběr, poslední zimní období méně než 70 % posledního roku | |
B2 | nad 4200 MWh do 52 500 MWh ( asi 400 tis. m³ až 5 mil. m³) | převažující technologický odběr, poslední zimní odběr méně než 70 % posledního roku | |
C1 | nad 4200 MWh ( asi 400 tis. m³) | převažující otopový odběr, poslední zimní období více než 70 % posledního roku, více než 20 % vyrobeného tepla pro domácnosti, zdravotnické nebo sociální služby | |
C2 | nad 4200 MWh ( asi 400 tis. m³) | převažující otopový odběr, poslední zimní období více než 70 % posledního roku | |
D | nad 630 MWh ( asi 60 tis. m³) | výroba potravin, živočišná výroba, výroba pohonných hmot, CNG, zdravotnická a sociální zařízení, IZS, BIS, ČNB, vězení, krematoria | |
D1 | převažující otopový odběr, poslední zimní období více než 70 % posledního roku | ||
D2 | převažující technologický odběr, poslední zimní období méně než 70 % posledního roku | ||
E | nad 630 MWh do 4200 MWh ( asi 60 až 400 tis. m³) | která nepatří do A nebo B | |
F | do 630 MWh ( 60 tis. m³) | tedy všechen maloodběr + všechny domácnosti |
Zdroj: EGÚ Brno
Novela zároveň stanovuje jistou benevolenci, co se týče času, ve kterém musí podniky omezit svůj provoz. „U odběrného plynového zařízení, kde nelze okamžitě snížit odběr na povolenou denní spotřebu, se stanovuje časový posun v hodinách jako čas nezbytný pro snížení odběru,“ stojí ve vyhlášce.
Kromě toho upravuje vyhláška také to, jakým způsobem nahlíží zákon na elektrárny, které nevyrábí elektřinu nebo teplo z plynu. Pokud jsou totiž takové podniky provozovány ve veřejném zájmu nebo pokud by jejich vyřazení mohlo představovat riziko pro celkové fungování elektrizační soustavy nebo soustavy zásobovaní tepla, budou zařazené do skupiny F. K jejich odpojení by došlo tedy až v poslední řadě společně s domácnostmi. Do poslední skupiny jsou nově zařazeny také podniky vyrábějící léky nebo léčiva.
S plynem do zásobníku
Druhá půlka novely se týká požadavků na provozovatele zásobníků plynu. Ty se staly předmětem diskuze s příchodem války na Ukrajině a následné nutnosti zajištění vlastních dodávek plynu a jeho zásob v případě nouze. Novela určuje minimální požadavky na rok 2022/2023 a na nadcházející roky.
Plynárenský den skladovacího roku 2022/2023 | 1. srpna | 1. září | 1. října | 1. listopadu | 1. února |
---|---|---|---|---|---|
Minimální množství plynu | 60 % | 67 % | 74 % | 90 % | 30 % |
Plynárenský den skladovacího roku 2023/2024 a následujících let | 1. května | 1. července | 1. září | 1. listopadu |
---|---|---|---|---|
Minimální množství plynu | 5 % | 30 % | 60 % | 90 % |
Podle Hospodářské komory, která se na tvorbě novely částečně podílela, jsou jednotlivé body přínosné, ale jen dočasně. „Našim požadavkům bylo v rámci meziresortního připomínkového řízení z velké míry vyhověno,“ říká tajemnice Energetické sekce Hospodářské komory Lenka Janáková.
„Přesto jsme i nadále ale přesvědčeni, že vyhláška svým charakterem a obsahem pokrývá především krátkodobé a náhlé stavy nouze. Vláda musí hledat další dlouhodobá efektivní řešení stavů nouze v plynárenství. Oproti původnímu návrhu znění je vyhláška jasnější z hlediska okamžiku vyhlašování jednotlivých stupňů regulace.“