Stát za miliardy koupil plynové trubky, které leží ladem. Investice se vrátí, věří

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Do aukce pro zájemce o přepravu plynu přes české území se nikdo nepřihlásil. Nulové toky zemního plynu přes trubky společnosti tak NET4GAS budí otázku, zda loňská investice státu do držitele výlučné licence pro přepravu plynu v Česku nebyla příliš drahá.

Stát dokončil koupi NET4GAS loni v prosinci prostřednictvím společnosti ČEPS, která je provozovatelem tuzemské přenosové soustavy a mateřskou společností NET4GAS. Výroční zpráva ČEPS uvádí, že kupní cena skupiny byla 7,9 miliardy Kč. Z toho dvě miliardy korun jsou podmíněné úhrady splatné v roce 2024 při splnění ekonomických ukazatelů a ratingu. Miliardu korun už NET4GAS uhradil letos v lednu.

Že společnost není zisková, bylo jasné už při její koupi. Navíc za rok 2023 vykázala ztrátu ve výši 993 milionů Kč.

Ministerstvo průmyslu a obchodu argumentovalo především tím, že jde o akvizici strategické infrastruktury, která Česku zajistí energetickou bezpečnost.

O tranzit plynu, který společnosti zajišťuje hlavní část příjmů, však není zájem. Jak se zdá, MPO to netrápí. Nízkou rezervovanou kapacitu pro tranzit plynu nepovažuje za jednoznačný ukazatel toho, kolik plynu se bude přes české území do budoucna přepravovat. „Tyto kapacity mohou být rezervovány nejen ve formě ročních produktů, ale také jako produkty na kratší časová období,“ uvedl mluvčí MPO Vojtěch Srnka.

Dodává, že důvodem finanční ztráty společnosti je i pohledávka u ruské plynárenské státní společnosti Gazprom, kterou NET4GAS aktivně vymáhá prostřednictvím mezinárodní arbitráže.

Podle experta na energetiku a ředitele strategie poradenské společnosti EGÚ Brno Michala Macenauera je vlastnictví NET4GAS pro stát stále výhodné kvůli transparentnosti a zajištění stability. „Podle mého soudu je přímá finanční profitabilita tohoto kroku až druhořadá,“ říká Macenauer.

Převzetí NET4GAS byla investice na mnoho let dopředu a MPO počítá s tím, že se její trubky opět naplní. Podle Srnky by k tomu mělo přispět ukončení tranzitu plynu přes Ukrajinu a nutnost posílat dodávky přes Německo do Rakouska a Slovenska a také ukončování výroby elektřiny z uhlí, které by měl nahradit plyn.

Okolnosti zestátnění NET4GAS dlouhodobě kritizuje Teplárenské sdružení ČR, sdružující velké teplárny, které patří k velkým odběratelům plynu. Nelíbí se jim, že mají platit na údržbu tranzitní infrastruktury, i když ji ve skutečnosti nepotřebují.

„Štve nás, že se udělaly velké investice, které měly sloužit čistě pro tranzit. Kdyby tranzit dál fungoval, výnosy z něj by zůstaly v NET4GAS. O náklady se ale teď mají dělit všichni. Je to klasická privatizace zisků a socializace ztrát,“ namítá ředitel teplárenského sdružení Martin Hájek.

Souhlasí s tím, že návrat plynovodů pod státní kontrolu byl správný krok, napadá ale podmínky obchodu. Konkrétně to, že NET4GAS byl po výpadku tranzitu, o kterém se vědělo už loni, de facto v bankrotu, ale bývalí majitelé ani věřitelé firmy na to nijak nedoplatili.

„EGÚ Brno očekává velmi výrazné navýšení toků plynu i skrze síť NET4GAS. Výrazné navýšení spotřeby ČR, odhadem o 20 až 40 procent, nevykryje předchozí snížení toku sítěmi NET4GAS vlivem ruské války a rekonfigurace toků v Evropě. Cena, ze kterou byl odkoupen, byla sjednána v době, kdy toto vše bylo známo,“ říká Macenauer. Podle něj proto nehrozí, že by byl celý projekt pro Česko nevýhodný.

NET4GAS dostává za své služby zaplaceno v rámci státní regulace, tedy podle toho, jaké náklady na fungování sítě a jaký nárok na zisk uhájí u Energetického regulačního úřadu. Poplatky se následně promítnou do účtů zákazníků za plyn.

Výše příjmů společnosti podle Srnky odpovídá odhadům, z nichž vycházely posudky, které si MPO nechalo před koupí podniku vypracovat. I přes současný finanční vývoj firmy se počítá s návratností investice do 10 let.

Stát ale znalecké posudky nikdy nezveřejnil. „Chtěli jsme, aby nám ministerstvo a ČEPS znalecké posudky poskytlo podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Ale dostali jsme jen kompletně začerněné dokumenty. Dozvěděli jsme se z nich jen čísla stránek,“ namítá Hájek.

Trubkami NET4GAS by se mohl do budoucna přepravovat i vodík. Technicky je na to síť stavěná, ale podle Macenauera se využití vodíku masivně nerozšíří v příštích 20 letech. „Pro druhou polovinu 21. století je vodík jedna z nadějných alternativ řešení velkých přenosů energií, prakticky vzato téměř pomocí stávajících potrubních systémů,“ dodává odborník.

V plánu je „vodíková dálnice“, která povede z Ukrajiny přes Slovensko a Česko do Německa, přičemž přepravovaný vodík by mohlo využívat i Česko. Podle Macenauera však směr toku bude záviset na poloze zdroje levného vodíku.