Článek
Drahé energie trápí kromě domácností také podniky, které narychlo musejí předělávat technologie a zavádět úsporná opatření. Zatímco domácnosti mohou získat příspěvek třeba z Nové zelené úsporám, podnikům slouží Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Ten má z Evropského fondu pro regionální rozvoj vyčleněno přes 81 miliard korun.
Firmy mají zatím největší zájem o solární energii, na fotovoltaické panely ministerstvo vyhradilo pět miliard, firmy však podaly žádosti za sedm miliard korun. „Pracujeme na získání dalších čtyř miliard z nových zdrojů Národního plánu obnovy,“ říká za Ministerstvo průmyslu a obchodu náměstek sekce fondů EU Marian Piecha.
Jaké jsou aktuální cíle OP TAK a obecně evropských dotací v Česku?
Pro Ministerstvo průmyslu a obchodu jsou teď prioritou úspory energie, obnovitelné zdroje a aplikovaný výzkum a vývoj. V současné době dochází k ochlazování ekonomiky, což bohužel často vede k omezování investic. Jsou to právě investice, díky kterým jsou podniky více konkurenceschopné, proto chceme firmy v investicích podpořit.
Covid způsobil, že se hodně protáhly povolovací procesy, čímž dochází ke zpoždění realizace projektů. Hned po covidu se navíc přetrhaly subdodavatelské řetězce, takže například chybí část komponent pro jednotlivé projekty. Žadatelé volají, že mají projekt skoro hotový, ale chybí jim konkrétní součástka. Realizaci projektů nepomáhá ani inflace.
Na co mohou podniky dotace využít?
Naší nejúspěšnější výzvou je Výzva „Fotovoltaické systémy s/bez akumulace“, konkrétně jde o fotovoltaiku na střechy budov z Národního plánu obnovy. Na tu je alokace pět miliard korun, ale díky velkému zájmu jsme už teď na zhruba sedmi miliardách. Jelikož jde o ideální cestu, jak kromě rozsáhlé vládní pomoci ještě více podpořit podnikatele v boji s vysokými cenami energií, pracujeme na získání dalších čtyř miliard z nových zdrojů Národního plánu obnovy.
Samotný proces urychlují sami žadatelé, kteří nám posílají perfektně připravené projekty, kde už mají vyřízené všechny povolovací procesy včetně povolení od distributora. Díky tomu je zde vysoká šance, že se všechny zrealizují. Výrobní firmy s fotovoltaikou s akumulací snižují svoji spotřebu energií v průměru o 30 procent, máme i šampiony, kteří sníží závislost na dodávané energii o 70 procent.
Toto je naše stěžejní výzva, ve které chceme pokračovat i v nadcházejících letech. Čím více totiž budeme využívat energie z alternativních zdrojů, tím více budeme v oblasti energetiky soběstační.
Zmiňoval jste problémy v dodavatelském řetězci. Co když žadatel nestihne dokončit projekt v řádném termínu?
Tím, že jsme posunuli termín podávání žádostí, posuneme i termín dokončení. Zatím pracujeme s tím, že firmy, které již podaly žádosti, počítají s původním termínem realizace. Výhoda pro žadatele, kteří realizují brzy, je, že nebudou pod žádným stresem. Ale možnost posunutí tam je, budeme se snažit vyjít vstříc projektům s reálným termínem dokončení.
Dotace se poskytují expost. Proč se nevyplácí předem?
Ve všech faktorech, které ovlivňují ten proces, jsme volili zlatou střední cestu. Máme žadatele, kteří jsou kapitálově vybavení, podají žádost a rovnou realizují, aniž by od nás měli papír, že dotaci obdrží. V případě nedostatečného kapitálu je možné počkat na naše rozhodnutí, se kterým stačí přijít do jakékoliv velké banky, které podnikům poskytnou překlenovací úvěr. Rozhodnutí s razítkem ministerstva je pro banky dodatečnou garancí. Financování projektu dopředu bez záruky výsledné ceny z výběrového řízení je vzhledem k případnému zpětnému vymáhání tak komplikované, že s touto otázkou se moc nepotýkáme.
Jaké jsou v současnosti vypsané výzvy?
Máme vypsanou výzvu na úspory energií, tedy na komplexní řešení v rámci zateplení objektu, výměny výrobních technologií, technologií vytápění či osvětlení. Zde je podmínka dosažení alespoň 30 procent úspor. Máme vypsané výzvy, jako je digitální podnik, nebo obecně výzvy k digitalizaci.
Bojím se, aby firmy neztratily chuť investovat. Peníze určené na investice dosahují letos 25 miliard korun. Řešení provozu a provozních nákladů se většinou odrazí na snížení investic. Naší snahou je, aby investice běžely dál a ekonomika se v tomto ohledu nezacyklila a nezastavila.
O co je v rámci OP TAK největší zájem?
Digitální podnik a digitalizace. Jsou to malé projekty, které umí přesvědčit jakoukoliv firmu, která má snahu se více digitalizovat a zautomatizovat. Jde především o nákup chytrých softwarů a hardwaru, což je něco, na co dosáhne většina firem.
Teď je poptávka po krátkých a rychlých projektech – fotovoltaika na střechu, digitalizace. Komplexní řešení v úsporách energií potřebují svůj čas. Jednak je málo energetických auditorů a jednak se hůř provádějí v čase – zároveň ale přinášejí obrovský potenciál. Proto Ministerstvo průmyslu a obchodu do programu alokovalo deset miliard korun. Za rok vše vyhodnotíme a budeme dále upravovat podmínky. Úspory energií jsou běh na dlouhou trať.
Kdo si o dotace nejčastěji žádá?
V současnosti míříme na prvožadatele, kterým nabízíme inovační vouchery, za které mohou „upgradovat“ své technologie. Je to vhodný nástroj, jak žadatele nalákat na celý dotační systém. Zkušení podnikatelé mohou v rámci dotací na výzkum a vývoj získat klidně i 50 až 100 milionů. 80 procent prostředků v tomto období bylo věnováno malým a středním podnikům.
Na co by si měli dát žadatelé pozor, v čem dělají nejčastěji chyby?
U nás jsou při schvalování problematické dvě věci. Zaprvé si řada subjektů neuvědomuje komplikovanost definice malých a středních podniků. Nejde jen o samotných 250 zaměstnanců na IČO, ale počítá se i propojenost přes fyzické osoby a vlastnictví těchto osob k více firmám.
Zároveň se počítá i s příbuzenskými vztahy – tedy pokud manželka má firmu a zaměstnává 250 lidí a já mám firmu a zaměstnávám 250 lidí, je to ve finále většinou už velký podnik. Je to docela komplikované a tím bych tedy úplně začal. Každý by si měl udělat analýzu toho, zda je velký, střední, nebo malý podnik, a podle toho se pak rozhodovat, v čem žádat a jak žádat.
Realizačně se pak nejvíce chyb dopouštějí žadatelé při výběru dodavatele, kde bohužel nejsou výjimkou ani 100procentní krácení dotace. Zvláště opatrní by příjemci měli být v případě obecného principu nediskriminace. Od toho jsou evropské peníze – otevírají konkurenci. Je to nejlepší nástroj, jak stanovit cenu podpořenou dotací.
Jak probíhá žádost?
Vždy je dobré sledovat stránky MPO a agentury API, kde jsou vždy aktuální výzvy. Pokud se zaměřujete na projekty úspor energií, obnovitelných zdrojů nebo digitalizace, můžete žádat prakticky kdykoliv. Například výzkum a vývoj, tím, že se hodnotí mezi sebou, je realizován kolově. Každý rok se vypíše výzva, posbírají se projekty a nejlepší projekty se pak podpoří.
V kohezní politice budou rezonovat tři témata: úspory energie a obnovitelné zdroje, digitalizace Evropy a v neposlední řadě cirkulární ekonomika. To je něco, co se v průběhu dalších pěti let promítne do všeho, co se v ekonomice řeší.
