Článek
Ministerstvo financí se chystá přitáhnout příliš volná pravidla pro fungování takzvaných alternativních fondů a vydávání malých dluhopisových emisí. Tyto dva způsoby investování v současnosti nepodléhají téměř žádnému dohledu. Často jsou zdrojem nešťastných příběhů, v nichž zvláště drobní investoři přicházejí o peníze.
Z některých kauz se vyklubala jen takzvaná letadla, známá též jako Ponziho schémata.
Řada velkých investičních kauz posledních let se týkala právě firem, které nabízely lidem lákavé zhodnocení peněz, ale zároveň nepodléhaly regulaci. Redakce SZ Byznys popsala například kauzy společností Diversity Capital, Growing Way, WCA International nebo J.O. Investment.
Podlimitní, tedy neregulované emise dluhopisů zase hojně využívaly firmy ze skupiny Premiot Group. Holding v současnosti čelí vážným finančním problémům.
Narůstající počet investičních průšvihů začínají jako problém pociťovat i profesionálové z finanční branže. „Často upozorňuji, že tu vzniká obrovská šedá zóna produktů, které jsou často nabízené mimo regulatorní rámec,“ řekl v nedávném rozhovoru pro SZ Byznys Petr Borkovec, šéf finančně-poradenské skupiny Partners.
První změnu týkající se malých dluhopisových emisí má přinést novela zákona o dluhopisech. Novou úpravu fungování alternativních fondů slibuje návrh novely zákona o investičních společnostech a investičních fondech.
Zatímco dluhopisová novela zamíří v blízké době do vlády, je změna týkající se fondů teprve v mezirezortním připomínkovém řízení.
Odkryté závěrky
Návrh dluhopisového zákona míří na přísnější podmínky pro vydávání malých emisí do ekvivalentu jednoho milionu eur. Takovéto emise dluhopisů nemusí mít prospekt, tedy dokument, který v případě větších emisí obsahuje detaily o hospodaření emitenta.
„Podle návrhu má být nově požadováno, aby emisní podmínky pro takzvané podlimitní emise dluhopisů obsahovaly nově i informace o emitentovi dluhopisů, které jsou jinak dostupné investorům z prospektu,“ sdělil Filip Běhal z tiskového odboru Ministerstva financí.
Nově tak vydavatelé malých dluhopisových emisí budou muset v případě přijetí návrhu poskytnout investorům například výroční zprávy a účetní závěrky za poslední dvě účetní období. Stejné údaje budou muset dodat i za celou skupinu, pokud je firma součástí nějakého holdingu.
„Návrh novely rovněž zavádí dohled České národní banky nad emitenty a distributory těchto dluhopisů a umožňuje uložit pokutu, pokud emisní podmínky neobsahují nově požadované informace,“ doplnil zástupce Ministerstva financí.
Objevují se však již první hlasy, že ani takováto úprava nemusí pro nápravu stačit. „Ochrana investorů se podle mého názoru nějak významně nezvýší. Pomohlo by, pokud by byla zavedena povinnost pro emitenty zveřejňovat důležité informace z účetnictví kvartálně nebo požadavek na povinný audit účetních závěrek emitentů,“ soudí advokát Bystrík Bugan z kanceláře Bugan Legal.
Zrádné „minifondy“
Hodně viditelnou částí neregulovaného finančního trhu jsou alternativní investiční firmy vystupující často též pod označením „alternativní fondy“ nebo „minifondy“.
Přestože se označují předponou „mini“, mohou po splnění určitých podmínek spravovat majetek až za 500 milionů eur, to je podle aktuálního kurzu zhruba 12 miliard korun. Jednou z mála povinností těchto firem je jednou za rok poslat do ČNB výkaz o výši spravovaného majetku. Žádné další kontrole již nepodléhají.
Ze zákona nesmějí být investice do těchto alternativních fondů veřejně nabízené. Stejně tak nesmějí mít více než 20 drobných investorů. Tato pravidla se však často nedodržují. Jen klienti padlých investičních firem WCA International a Growing Way se počítají na několik tisíc.
„Tyto fondy jsou dle aplikační praxe i zkušeností České národní banky mnohdy nabízeny veřejnosti, kdy jsou investoři uvedeni v omyl, že jde o regulované subjekty, které jsou dohlíženy ČNB. Nově se bude požadovat, aby se taková právnická osoba označila ve svém názvu jako subjekt rizikového kapitálu,“ uvádí Ministerstvo financí.
Nově bude minimální výše investice do alternativního fondu stanovena na ekvivalent 125 tisíc eur. „Nestačí tedy podmínka kvalifikovaného investora, neboť z aplikační praxe vyplynulo, že podmínka kvalifikovaného investora a jeho prohlášení mohou být u těchto fondů často obcházeny a je velmi omezený způsob, jak kontrolovat vyplnění investičního dotazníku,“ píše dále rezort financí v důvodové zprávě k navrhované novele.
Ministerstvo však současně jedním dechem připouští výjimky. „Z tohoto pravidla se zavádí výjimka pro rodiny a přátele, kdy fond může mít až 20 osob, které nenaplňují podmínku minimálního vkladu,“ dodalo ministerstvo.
Aby nedocházelo k obcházení zákona, počítá Ministerstvo financí s tím, že výjimku z minimálního vkladu a maximální počet investorů bude muset ověřit auditor.
