Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pilířem české energetiky má být podle programového prohlášení vlády jádro, které budou doplňovat další zdroje. Ale vláda se chystá výrazně podpořit bezemisní zdroje energie, jak uvedl ve svém červnovém projevu předseda vlády Petr Fiala.
„Masivně podpoříme výstavbu fotovoltaických elektráren a budeme podporovat i využívání tepelných čerpadel. Chceme zásadně zvýšit objem produkce domácího bioplynu a podpoříme investice do energetických inovací a také do úspor,“ uvedl premiér.
Podporu podnikatelů má v gesci Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Resort v polovině srpna vyhlásil první výzvu o dotace Úspory energie Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost. Na podporu energetických úspor pro velké, malé a střední podniky stát alokoval 10 miliard korun.
„Z evropských prostředků tak můžeme podpořit podnikatele v přechodu na energeticky úspornější způsoby výroby, při instalaci obnovitelných zdrojů energie, využívání odpadní energie, zateplení podnikatelských budov či výměně oken,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Žádosti je možné podávat od září. Dotace může pokrýt 35 až 65 procent nákladů na realizaci projektu, přičemž maximální podpora činí 200 milionů korun a minimální půl milionu korun.
„Program Úspory energie je jeden z očekávaných dotačních programů, který firmy podpoří v jejich aktivnímu přístupu v šetření energie, čímž jim může významně snížit spotřebu – podmínkou programu je minimálně 30procentní úspora energie,“ říká mluvčí Svazu průmyslu a dopravy (SPČR) Tereza Šebestová.
Firmy prý tuto dotační výzvu vítají, neboť program na snižování spotřeby energií patřil v minulosti k nejvyužívanějším. „Ještě vyšší zájem se dá s ohledem na současnou energetickou krizi očekávat nyní,“ konstatuje Šebestová.
Firmy totiž aktuálně čelí vysokému nárůstu cen energií. Řada z nich se kvůli vysokým nákladům na elektřinu a plyn potýká s provozními, nebo dokonce existenčními problémy.
„Firmy v potížích mívají zpravidla vyčerpané vlastní zdroje, a protože řada investic má ekonomický smysl, jen pokud jsou širší, a tedy nákladnější, a vedle státní dotace tak jsou financovány i dalšími zdroji, musela by se řada firem ucházet i o doplňkové bankovní úvěry,“ říká ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory (HK) Ladislav Minčič.
Dále upozorňuje na obezřetnou politiku bank, kvůli které by některé podniky především v energeticky náročných odvětvích nemusely na úvěr dosáhnout. „Takže takové potenciální žadatele vypsané výzvy MPO míjejí,“ popisuje Minčič.
Resort dále vyhlásil výzvu Obnovitelné zdroje energie, která se zaměřuje výhradně na větrné elektrárny. Do této výzvy pro velké, malé a střední podniky dal půl miliardy korun.
Projekt může získat dotaci na větrnou elektrárnu maximálně ve výši 15 milionů eur (369 milionů korun). Náklady mohou být firmám snížené o 50 až 80 procent dle typu podniku. Příjem žádostí do této výzvy potrvá od 8. září 2022 do 1. února 2024.
Tyto dotace by měly firmám pomoci ke snížení závislosti na dovozu fosilních paliv a větší efektivitě provozu. „To dává smysl na makro- i mikroekonomické úrovni. Zčásti to platí i o výzvě OZE – větrné elektrárny, kde však lze v poslední době evidovat i námitky proti původně nesporným environmentálně příznivým charakteristikám výroby elektřiny z větru,“ komentuje výzvy Minčič.
Aktuálně probíhají také další dotační programy, které by měly snížit energetickou náročnost firem. „V tuto chvíli je tak pro firmy například otevřená I. výzva Fotovoltaické systémy s/bez akumulace, o kterou je velký zájem,“ říká Miluše Trefancová z MPO. Tato výzva končí 31. srpna 2022 a její alokace pět miliard korun je už téměř naplněna.
Podnikatelé mohou žádat i v první výzvě Úspory vody v průmyslu, na kterou byla vyčleněna jedna miliarda korun, dále na modernizaci distribuce tepla v systémech dálkového vytápění z Národního plánu obnovy a alokací 1,66 miliardy korun.
„V OP TAK je také pro podnikatele připraveno 81,5 miliardy korun – na podporu podnikání mimo jiné v oblasti chytré energetiky, cirkulární ekonomiky nebo čisté mobility,“ dodává Trefancová.
Podnikatelé požadují spíše přímé provozní kompenzace vysokých cen energií, zejména v energeticky náročných odvětvích.
Úsporná řešení jsou nyní pro podniky jedinou možností, jak snížit dopady vysokých cen elektřiny a plynu. Od října se plošně sníží cena za jednu spotřebovanou MWh elektřiny o 599 korun včetně DPH díky odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje.
Na rozdíl od domácností si však firmy zatím nesáhnou na žádnou úlevu, která by se týkala cen plynu. Právě toho některé podniky spotřebují mnoho, neboť jím například roztápějí pece nebo vytápějí haly. „Podniky postižené vysokou cenou plynu na podporu nadále čekají a bez ní se neobejdou, žádné opatření k cenám plynu však zatím není schválené,“ říká Šebestová.
O opatřeních, která by pomohla i se zdražováním plynu, zástupci svazu průmyslu, hospodářské komory a ministerstva stále jednají.
„Podnikatelé požadují spíše přímé provozní kompenzace vysokých cen energií, zejména v energeticky náročných odvětvích, které umožňuje poskytovat tzv. dočasný krizový rámec Evropské komise, a to po vzoru Německa, Francie či Polska,“ říká Minčič. Tyto země již pomoc pro firmy spustily.
