Stát dal energetikům padesát miliard jako náhradu za stropy. Kdo dostal nejvíc

Do konce září poslal stát energetickým společnostem 52 miliard korun, aby spotřebitelé nemuseli platit za plyn a elektřinu ceny nad vládním stropem. SZ Byznys získaly od Ministerstva průmyslu unikátní data, jak se energetici o miliardové částky rozdělili.

Vedle polostátního giganta ČEZ žádal o nejvíc kompenzací za drahé energie pražský dodavatel energií PRE. Státní podporu v řádu stovek milionů si vyžádalo také několik tuzemských miliardářů a překvapivě vysoké částky přidělují ministerské statistiky zahraničním investorům, nejvíc z Maďarska a Francie. Druhá největší společnost na trhu E.ON překvapivě o vládní výpomoc nežádala.

Seznam Zprávy získaly svodky o dotacích energetikům podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle komentáře Ministerstva průmyslu obsahují odeslané soubory „vyplacené kompenzace“.

„Jako dodavatel energií jsme si o kompenzace související s cenovými stropy zavedenými vládou dosud nežádali,“ potvrdila informace ministerstva mluvčí E.ON Martina Slavíková. „Negativní dopad na klienty to nemá, protože těm jsme snížili ceny pod stropy už letos v únoru, jako první na trhu,“ dodává.

Na dotaz, jak si to mohl právě E.ON dovolit, vysvětluje mluvčí jen obecně, že to je „díky naší propracované nákupní strategii, kdy energie nakupujeme dopředu a průběžně“.

Postup jako E.ON, jehož matka patří mezi tři největší německé energetiky, si mohla dovolit pouze firma, která stihla uzavřít kontrakty na dodávky energií ještě před vpádem Rusů na Ukrajinu v únoru 2022. Přitom ale musela odolat příležitosti k výprodeji, která na první pohled nastala po zvýšení cen energií vyvolané krachem Bohemia Energy pár měsíců před tím. Pokud ovšem některý z českých dodavatelů výprodejům naopak neodolal, musel na jaře a v létě 2022 nakupovat už za řádově vyšší ceny.

Riziku se do značné míry dokázal vyhnout ČEZ, který díky konzervativní strategii dokáže prodávat energii za průměrnou cenu několika posledních let. Vysoké částky kompenzací za dodávky pro klienty ČEZ ale dokazují, že úspěšnost této strategie má své meze. Vhledem k počtu odběratelů se však dotace pro ČEZ neliší od průměru.

„Čísla týkající se kompenzací nekomentujeme, to necháváme na státu,“ reagoval jménem ČEZ Roman Gazdík. Připomněl, že stát peníze z kompenzací dostane zpátky, protože „Skupina ČEZ odvede výrazně více na takzvané dani z neočekávaných zisků a cenových stropech pro výrobu elektřiny, než budou kompenzace pro dodavatele ČEZ Prodej a ČEZ ESCO“.

Vzhledem k počtu odběratelů mají ve statistikách Ministerstva průmyslu „horší“ bilanci než ČEZ společnosti Pražská energetika (PRE) a Pražská plynárenská, které kontroluje magistrát hlavního města. Podle státní agentury OTE dodává ČEZ elektřinu na třiapůlkrát víc odběrných míst než PRE, pražští energetici však podle ministerstva inkasovali jen dvakrát nižší kompenzaci. Nepoměr ovšem mohou vysvětlit větším počtem velkých odběratelů.

ČEZ, PRE společně s Pražskou plynárenskou a třetí z velkých dodavatelů innogy, který je součástí maďarského holdingu MVM, žádaly za dodávku elektřiny, jejíž ceny překročily vládní strop, celkem 24 miliard korun. V případě plynu dosáhla kompenzace cca šesti miliard. V obou případech šlo o tři čtvrtiny z celkové částky, kterou Ministerstvo průmyslu dodavatelům vyplatilo.

Z dokumentů vyplývá, že v této částce je zahrnuta daň z přidané hodnoty ve výši 21 procent, kterou energetici pouze přepošlou finančnímu úřadu. Velcí hráči tedy mají fakticky nárok na 25 miliard čistého během devíti měsíců.

O zbylou čtvrtinu peněz se přihlásilo dalších víc než 90 firem v případě elektřiny a skoro padesát u plynu. Přehled ukazuje, jak po pádu Bohemia Energy oslabila role alternativních dodavatelů, tento trend ale vyplývá i z dat operátora OTE.

Velké nároky na kompenzace, a tedy vysoké dodávky energií doložil úřadům pouze Centropol (dvě miliardy včetně DPH), Lama Energy a Enic. Z velkých energetiků se vysoko ve statistikách dostaly společnosti z impéria EPH Daniela Křetínského (EP Energy Trading, Dobrá energie a Slovenské elektrárne se dohromady přihlásily o víc než dvě miliardy), MND Karla Komárka, Energetika Třinec Tomáše Chrenka, Carbounion Bohemia Petra Pauknera a SUAS Commodities, která je dědicem Sokolovské uhelné. O necelých 70 milionů si řekl Sev.en Pavla Tykače.

Zdatně jim konkurovali investoři ze zahraniční. Po maďarské MVM měla nárok na nejvyšší podporu francouzská Veolia (tři čtvrtě miliardy) a švýcarský Alpiq (půl miliardy), o vysoké částky se přihlásil slovenský státní podnik SPP, rovněž francouzská Engie, polské společnosti Tameh Czech, Tamero Invest a Orlen, německá VNG Energie nebo Zásobování teplem Vsetín se sídlem v Lucemburku. Někteří dodavatelé se přitom zaměřili pouze na velké odběratele z průmyslu, v řadě případů z vlastního koncernu.

Velcí dodavatelé elektřiny a plynu mají rovněž nárok na dotaci. Fungují totiž také jako správci distribučních sítí, kteří musí hradit dražší úniky během přepravy.

V tomto případě se vedle ČEZ, innogy, PRE a Pražské plynárenské přihlásil o státní peníze také E.ON. Ministerstvo průmyslu distributorům poslalo necelých deset miliard včetně DPH. Správce přenosových sítí, státní podnik ČEPS, dostal za devět měsíců 15 miliard. Rovněž tím financoval úniky ze sítě a zároveň platil výrobcům vyšší částky za rezervaci kapacit pro udržení potřebného napětí.

Celkové částky se ještě mohou změnit, protože většina dodavatelů žádá o kompenzace ještě před koncem roku. Konkrétně v září jim ministerstvo rozeslalo přes dvě miliardy, přitom další peníze dostávají správci sítí. Pokud v posledních měsících tyto částky výrazně neklesnou, zaplatí daňoví poplatníci i po odečtení DPH za celý rok nejméně 60 miliard.