Článek
Vláda uvažuje o tom, že by snížení spotřební daně z nafty bylo trvalé. Aktuálně platné opatření končí 30. září. Řekl to v pořadu Otázky Václava Moravce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Vláda v důsledku zdražování paliv, jejichž ceny začaly růst na přelomu února a března po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, od začátku června na čtyři měsíce snížila o 1,50 koruny na litr spotřební daň z benzinu a nafty. Podle současných dat ale i navzdory této regulaci dnes řidiči tankují paliva dráž než před snížením spotřební daně.
Cílem má být podle slov ministra financí pomoc českým dopravcům. Naopak v případě benzinu by se spotřební daň vrátila na původní hodnotu.
Ministerstvo financí v minulém týdnu uvedlo, že z cenové kontroly je zřejmé, že hlavním důvodem pro brzké odmazání pozitivního efektu snížení spotřební daně nejsou rostoucí marže u pohonných hmot, ale především růst cen nafty a benzinu na komoditní burze v Rotterdamu.
Cena benzinu se jen tři týdny po zavedení regulace dostala na její nové maximum a přiblížila se 48 korunám za litr. Ve středu stál Natural 95 v průměru 47,96 koruny za litr, za uplynulý týden zdražil o 27 haléřů. Cena nafty stoupla o 1,06 koruny, čerpací stanice ji nyní nabízejí za 48 korun za litr. Její dosavadní rekordní cena z poloviny března, kdy se prodávala v průměru téměř za 49,60 Kč za litr, zatím odolává. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která ceny pohonných hmot sleduje.
V příštích týdnech by ale podle Borise Tomčiaka, analytika společnosti Finlord, mohla přijít cenová stagnace. Na vysoké úrovni však zůstanou ještě delší dobu. Celosvětová nabídka stále nestačí pokrývat poptávku a letos nelze očekávat významnější navýšení produkčních kapacit, uvedl.
„Situace na evropském velkoobchodním trhu s palivy je nadále velmi zlá. Zejména u nafty nastal v posledních dvou týdnech prudký růst cen. V nejbližším týdnu očekáváme stagnaci ceny benzinu, případně i zlevnění o 20 až 30 haléřů. U nafty ještě nastane mírné zdražení o několik haléřů. Její průměrná cena bude v červenci vyšší než průměrná cena benzinu,“ uvedl analytik.
Kapacita terminálu LNG
V důsledku snahy o snížení energetické závislosti na Rusku a zajištění dostatku plynu pro Česko v minulém týdnu stát ve spolupráci se skupinou ČEZ získal část kapacity v připravovaném terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku.
Podle serveru Deník N si nizozemská státní společnost Gasunie koncem dubna od belgické loďařské skupiny Exmar pronajala plovoucí terminál na pět let, který zakotví v přístavu Eemshaven na severu země. Terminál má být schopný zpracovat čtyři miliardy metrů krychlových zemního plynu za rok a Nizozemci ho uvedou do provozu letos na podzim.
V květnu Nizozemci navíc podepsali další smlouvu, tentokrát s americkou společností New Fortress Energy. Také ta svůj plovoucí terminál Nizozemsku pronajala na pět let a její znovuzplyňovací loď by měla v Eemshavenu začít fungovat rovněž na podzim.
Celková kapacita obou pronajatých terminálů by měla dosahovat osmi miliard metrů krychlových plynu ročně, uvedl Deník N. Podle informací, které sdělil v pořadu Otázky Václava Moravce ministr financí Zbyněk Stanjura, by kapacita LNG terminálů, které ČEZ jménem státu v tendru získal, měla dosáhnout dvou miliard metrů krychlových.
Schodek pod 330 miliardami korun
Stanjura rovněž uvedl, že chce, aby v rámci připravované novely státního rozpočtu na letošní rok byl schodek pod 330 miliardami korun. Nyní je rozpočet schválen s deficitem 280 miliard korun. Novelu rozpočtu ministr předloží vládě v červenci. Dodal, že jeho ambicí je, aby byl schodek příští rok nižší než 280 miliard korun.
„Budu se snažit, aby ten (letošní) schodek byl co nejnižší – a ten deficit byl nižší než 330 miliard korun. Je třeba si uvědomit, že z každých deseti miliard korun nového schodku budeme do budoucna platit ročně 500 milionů korun na úrocích z dluhu,“ uvedl.
