Článek
Největší schodek rozpočtu v historii ve výši 420 miliard oznámil ve čtvrtek ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Protože jde o schodek za rok 2021, nese podle něj za něho odpovědnost minulá vláda. Ministr zároveň naznačil, jakým způsobem přepracuje rozpočet na letošní rok a deficit sníží nejméně o čtvrtinu.
„Nebudeme schodek uměle zvyšovat,“ prozradil na tiskové konferenci.
Toho se právě dopustila vláda Andreje Babiše, když v návrhu rozpočtu na rok 2022 podcenila příjmy z daní.
Stanjurova předchůdkyně Alena Schillerová totiž naplánovala, že finanční úřady letos od poplatníků vyberou 1293 miliard korun. To je přitom o miliardu méně, než kolik stát podle právě publikovaných čísel vybral loni. Očekávat, že se výběr daní nezlepší ani o korunu, nedává při očekávaném hospodářském růstu o 3-4 procenta a vysoké inflaci žádný smysl.
Stejný manévr podnikla Babišova ministryně při sestavování rozpočtu na rok 2021, když naplánovala, že do rozpočtu nateče z daní necelých 1198 miliard korun. Jak stojí výše, výběr byl nakonec skoro o 100 miliard vyšší.
Také letos může ministr Stanjura předpokládat obdobný vývoj. Proto také může bezbolestně splnit svůj slib, že návrh rozpočtu na letošní rok přepracuje a že přitom plánovaný schodek 377 miliard v nové verzi stlačí pod tři sta miliard. Stačí, když „nebude uměle zvyšovat schodek“, tedy zvýší předpověď daňových příjmů na reálnou úroveň.
Možnost vylepšit rozpočet bez nepříjemných škrtů naznačilo Ministerstvo financí už ve fiskálním výhledu z loňského listopadu. Schodek rozpočtu na rok 2022 odhadlo ještě před nástupem vlády Petra Fialy na 4,4 procenta HDP, tedy 286 miliard korun.
O tom, jak těžko by se jinak ministru Stanjurovi škrtalo, svědčí údaje, které uvádějí, ve kterých kapitolách se přidávalo nejvíc ve srovnání s předcovidovým rokem 2019.
Výdaje vyrostly za dva roky o 355 miliard, z toho se o 210 miliard zasloužily položky jako sociální dávky, podpora zdravotním pojišťovnám, komunálním rozpočtům a příspěvkovým organizacím státu. Za tím se skrývá takřka výlučně zvyšování důchodů, podpory rodinám a platů ve zdravotnictví, školství či sociálních službách. Položka „platy státních zaměstnanců“ vyrostla proti tomu jen o osm miliard a skrývají se pod ní nejen mzdy úředníků, ale také policistů, hasičů a vojáků.
Poklesnout může pouze podpora podnikům, která vyrostla díky programům COVID a Antivirus skoro o 70 miliard. S tím ovšem už počítá návrh, který zdědil nový ministr Stanjura od předchůdkyně.
