Stačily tři dny a byla pryč. Položit banku je dnes snazší, říká exbankéř

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Po třech amerických bankách se v problémech ocitla i švýcarská Credit Suisse, které má slíbenou finanční injekci od švýcarské centrální banky ve výši až 50 miliard švýcarských franků (1,2 bilionu korun).

Položit banku je podle exbankéře Lubora Žalmana dnes mnohem snazší než dřív. „Vklady si vytáhnete pár ťuknutím na telefon a jsou v jiné bance, nemusí stát fronty na pobočky, jak to kdysi bývalo,“ říká Žalman, dnes partner v investiční společnosti Encor Wealth Management.

Přitom run na banku, neboli masivní výběr vkladů klientů, nemusí vzniknout ani na základě reálných problémů bankovního domu. V Česku jsme to nedávno zažili s pádem ruské Sberbank. „Run není na základě faktů, jen na základě emocí. Vy ty peníze máte, ale nestihnete je vydávat tak rychle. Nepřežijete to, když si je všichni chtějí vybrat najednou,“ vysvětluje bývalý bankéř Lubor Žalman.

Odvrátit situaci, kdy bance takříkajíc dojdou peníze, není podle něj nemožné. „Dá se tomu zabránit PR komunikací, musíte komunikovat jasně, srozumitelně.“ Jako šéf Raiffeisenbank sám Žalman obavy z runu na „svou“ banku zažil, když v roce 2008 vyšla zpráva, že padla americká Lehman Brothers, čímž začala globální finanční krize.

Vídeňské ředitelství skupiny Raiffeisenbank tehdy vydalo zprávu, že skupina je exponována vůči Lehman Brothers. Jak moc, ale neuvedla. „Na to páteční odpoledne nikdy nezapomenu. Koukal jsem z okna v 16. patře a říkal si, jestli bude v sobotu ráno run na banku,“ vzpomíná Žalman.

„Začali jsme žhavit telefony na pobočky, kolik máme hotovosti, museli jsme sehnat přepravu peněz na pobočky a být připraveni vzít si oblek a kravatu a vysvětlovat lidem, že peněz je dost, jen že to bude trvat. Žádný run na banku se nakonec nekonal, nikdo tu zprávu nezaznamenal, ale ‚nervíky‘ byly,“ vypráví tehdejší šéf banky Žalman.

Tuzemské bankovní domy jsou podle něj mimo nebezpečí. „České banky jsou úplně ‚safe‘. Co se stalo v Americe, je vůbec nemůže ovlivnit. Ani Credit Suisse nebude mít vliv na český bankovní systém,“ říká.

Celková bilance bank v Česku dosahuje kolem deseti bilionů korun, přičemž u ČNB mají uloženo 2,6 bilionu korun. „Od pádu Lehman Brothers regulátoři donutili banky, aby zdvojnásobily kapitál. To je polštář, který má tlumit případné ztráty. Ale příčiny krizí se málokdy opakují. Stejně jako ve válce, generálové se vždycky připravují na válku, co už byla,“ myslí si Žalman.

Problémy amerických bank a Credit Suisse jsou podle exbankéře ojedinělé. Že by se přetavily ve významný problém evropského bankovního trhu, podle něj nehrozí.

„Na to, aby se to přelilo do Evropy, jsou ty americké banky malé. Jedna byla specializovaná na startupy, dvě na krypto. Jejich dceřiné společnosti dál fungují. Anglickou odkoupila největší tamní banka HSBC,“ domnívá se Žalman.

U Silicon Valley Bank se podle Žalmana sešlo vícero problémů najednou, nejen s likviditou. „Regulace, která hlídá likviditu bank a kterou v Evropě máme, tak ve Spojených státech není. Druhá věc je uzoučká specializace na startupy a venture capital fondy, které k jejich smůle zrovna dostávají velkou ránu,“ vypočítává Žalman.

V neposlední řadě se o pád SVB „zasloužil“ i nárůst úrokových sazeb, kterým americká centrální banka krotí inflaci. Nárůst úrokových sazeb znamená pokles ceny dluhopisů. Šeptanda mezi klienty už podle Žalmana zařídila zbytek a do tří dnů bylo dokonáno.

„Oni si nepohlídali riziko změny úrokových sazeb a lidé si to začali říkat mezi sebou. Klienti z venture capital fondů zavolali všem svým lidem, okamžitě vytáhněte všechny peníze ze Silicon Valley Bank, lidé si to večer řeknou v baru a panika je okamžitá. Proto to trvalo jen tři dny. A bylo po bance.“

Celý rozhovor s Luborem Žalmanem najdete ve videu nahoře nebo v oblíbené podcastové aplikaci.