Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Spotřeba plynu se loni v Česku potřetí v řadě snížila, stejné to bylo s elektřinou. U plynu byla už v roce 2023 spotřeba nejnižší od pádu komunismu, čerstvě uplynulý rok tedy přinesl nový rekord.
V obou případech byl však pokles jen velmi mírný. Plynu bylo v porovnání s rokem 2023 zapotřebí o 1,3 procenta méně, elektřiny o půl procenta.
Vyplývá to z odhadů konzultační společnosti Amper Meteo, která od začátku války na Ukrajině spotřebu energií pravidelně sleduje. Čísla za rok 2024 shromáždila jako první.
Výpočty vycházejí z nejrůznějších veřejně dostupných zdrojů o energetice, jako jsou data z energetické burzy, od provozovatelů sítí a hlavně od operátora trhu s elektřinou OTE, který o zdejší energetické bilanci informuje každý den.
Potvrzuje se trend posledních tří let, kdy domácnosti a firmy začaly ve větší míře s energiemi šetřit, a to hlavně v důsledku nezvykle vysokých cen. Oproti někdejšímu normálu let 2017 až 2021, tedy před covidem a válkou na Ukrajině, spotřeba plynu spadla o 16,7 procenta a elektřiny o 8,5 procenta.
Kromě šetrnosti se však projevují i jiné vlivy, jako jsou čím dál teplejší počasí, útlum ekonomiky a nárůst domácí samovýroby. Projevit se mohl i loňský kolaps ostravských železáren Liberty.
Oproti rokům 2021 a 2022 také poklesla výroba v plynové elektrárně Počerady, což je největší konzument plynu v zemi.
Vyšší teploty, méně plynu
Rok 2024 byl v průměru rekordně teplý. V místech, která má podle Amper Meteo smysl sledovat s ohledem na hustotu osídlení a spotřebu energií, byly loni v průměru teploty o 0,6 stupně vyšší než v roce 2023. I ten už byl co do teplotních záznamů rekordní.
Nejvíc plynu spolyká vytápění, loni spotřebu srazila hlavně mírná zima a brzký nástup jara. Nebýt vyšších teplot, k žádnému poklesu by nejspíš nedošlo. Naopak, kdyby bylo stejné počasí jako v roce 2023, plynu by se loni podle odhadů Amper Meteo spálilo o 1,5 procenta více.
U elektřiny počasí hrálo menší roli. Spotřeba po očištění o vliv teplotních výkyvů byla o 0,6 procenta nižší než v roce 2023. Oproti skutečnému půlprocentnímu poklesu jde tedy jen o malou změnu. Úspory u elektřiny byly znát hlavně v první polovině roku, od září už se trend otočil.
Další úspory už budou těžší
Nově posčítaná data jde interpretovat také tak, že spotřeba sice zůstává o poznání níž než dřív, ale na tento úsporný skok už se nedaří ničím novým navázat. To je vidět jak u plynu, tak u elektřiny. Jednoduchá řešení už proběhla a další budou něco stát.
„U spotřeby plynu i elektřiny prakticky pozorujeme zamrznutí v generování nových úspor. Dá se říct, že jsme v minulých letech dosáhli maximálně možného stavu, který lze udělat rychle a efektivně. Další úspory jsou již technologicky i finančně náročné,“ přibližuje Martin Nádeníček z představenstva Amper Savings, sestry Amper Meteo.
Vůle k úsporám nejspíš polevila i proto, že cenové extrémy u plynu i elektřiny už loni polevily.
„Klesaly ceny obou komodit, což ochotu investovat do úsporných řešení zmenšovalo, a i ekonomicky v krátkém horizontu dávalo menší smysl,“ dodává Nádeníček.
Víc proudu ze slunce a z vody
Dál pokračoval růst obnovitelných zdrojů. Meziročně vyrobily o 22 procent víc a domácí spotřebu pokryly z 10,3 procenta. V roce 2023 to bylo 8,3 procenta. Oproti průměru 2016 až 2023 vyrobily obnovitelné zdroje navíc 48 procent.
Jde přitom jen o elektřinu poslanou do sítě, bez spotřeby rovnou u zdroje. Samozásobování ve firmách i v domácnostech vzhledem k celkovému rozmachu obnovitelných zdrojů nejspíš také výrazně stouplo.
Zelená elektřina pocházela z 57 procent ze slunce, z 32 procent z vody a z 11 procent z větru. Solární elektrárny dodaly meziročně o 38 procent víc, instalovaný výkon se zvedl o 40 procent. V letních měsících byla výroba v porovnání s roky 2016 až 2023 skoro dvojnásobná, což byl i důvod občasných záporných cen.
Výroba z vodních elektráren byla meziročně vyšší o osm procent a oproti průměru 2016 až 2023 o 30 procent. Nejvyšší výkyv vzhůru nastal v září a v říjnu kvůli povodním a také v lednu kvůli rychlému tání sněhu a vytrvalým dešťům.