Článek
Ve středu kabinet schválil v rámci novely nařízení vlády především rozšíření zastropování cen také na velké průmyslové podniky, ale také jeden detail, který by mohl některým obchodníkům s energiemi zkomplikovat život. Za současné situace totiž nesmí domácnostem nabízet tzv. spotový tarif, který je navázaný na denní dění na energetické burze.
Během platnosti spotových cen tak dodavatelé nesmí s novými zákazníky uzavírat smlouvy na spotový tarif. „Zakazuje se sjednat se spotřebitelem smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu se způsobem určení ceny přímo závislým na změnách ceny elektřiny nebo plynu na krátkodobých organizovaných trzích a vztaženým k průběhu hodinové spotřeby elektřiny nebo denní spotřeby plynu,“ popisuje mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Miluše Trefancová.
Toto opatření platí pro dodávky energií do odběrného místa, které není vybaveno průběhovým měřením elektřiny nebo plynu (tedy takovým, kdy je kontinuálně zaznamenávána hodnota množství dodané energie). Mezi tato odběrná místa patří hlavně domácnosti, kterým dodavatelé musí od ledna nabídnout produkt s pevně daným ceníkem.
„Stávající smlouvy všech zákazníků zůstávají v platnosti. Smlouvy pro nové zákazníky budou v souladu s nařízením vlády. V současné době analyzujeme vládní nařízení a hledáme optimální způsob, jak ho promítnout do praxe,“ říká Andrej Čírtek, mediální zástupce dodavatele energií LAMA energy.
Důvodem pro zákaz nabízení spotových tarifů domácnostem je mimo jiné nejistota ohledně výkyvů cen a s nimi spojené neočekávané náklady státního rozpočtu na pomoc formou zastropování cen energií.
Pokud velkoobchodní ceny vyskočí prudce nahoru, na účtech zákazníků se to okamžitě projeví. I když budou po celý příští rok platit zastropovanou cenu elektřiny a plynu, zbytek bude dodavatelům kompenzovat stát. Kdyby byla cena na spotu vysoko, znamenalo by to vysoké náklady.
Obzvlášť v současné době jsou ceny energií na burze těžko predikovatelné. Před čtyřmi měsíci překročily rekordní hranici, což se promítlo do cen pro zákazníky. V srpnu se na spotu platilo 14 600 korun za MWh včetně DPH, v září sice velkoobchodní cena klesla, ale stále byla na 11 600 Kč za MWh a v listopadu na 6700 Kč. Maximální cenu vláda stanovila na 6050 Kč s DPH.
Pracovní skupina zřízená pod Úřadem vlády definovala rizika, která spotový tarif může domácnostem přinést. „Významným rizikem tohoto produktu jsou vysoké ceny elektřiny a zemního plynu, které by spotřebitel začal hradit ihned první den po skončení cenového stropu, tedy v situaci, kdy cenový strop skončí např. 31. prosince 2023 a ceny elektřiny a plynu budou stále vysoké,“ říká marketingový ředitel společnosti Centropol Jiří Matoušek.
Někteří dodavatelé energií se od tohoto typu produktu pro domácnosti zcela distancují. „Nově vložený zákaz sjednávání spotových produktů potvrzuje, že tyto produkty nejsou pro domácnosti vhodné,“ myslí si Matoušek.
O vhodnosti spotového produktu pro domácnosti pochybuje také největší tuzemský dodavatel ČEZ. „Jde o produkt, který sleduje ceny na burzách, které se neustále mění. Spotový produkt pro domácnosti nedoporučuje ani Energetický regulační úřad (ERÚ),“ říká mluvčí společnosti ČEZ Roman Gazdík.
Energie za nižší než zastropované ceny jsou nepravděpodobné.
Regulátor ERÚ dlouhodobě upozorňuje, že se zákazníkům na spotových cenících mohou zvýšit ceny v krátké době i o stovky procent, aniž by si to odběratel uvědomoval. Většina domácností se totiž pravidelně nezajímá o pohyby na energetických burzách.
„Letos jsme viděli vlnu, kdy nejrůznější dodavatelé zákazníky nuceně přesouvali na spotové produkty, a rozhodně nebylo důvodem to, že by to bylo výhodné pro klienty,“ popisuje Gazdík. Tyto produkty jsou totiž výhodné spíš pro samotné dodavatele, kteří nakupováním na denním trhu přenášejí rizika na spotřebitele.
Někteří dodavatelé svým zákazníkům dokonce jednostranně změnili jejich bývalý produkt s pevně daným ceníkem na produkt spotový. Současně tento typ tarifu prezentovali jako výhodný, aniž by klienty upozornili na rizika s ním spojená.
„Pokud spotřebitel obdržel od svého dodavatele spotový produkt například nevyžádanou změnou obchodních podmínek, a tedy si jej sám nezvolil, měl by se zajímat o změnu,“ uvádí Matoušek.
Řada obchodníků ve spojitosti s cenovým stropem argumentuje tím, že je v této situaci spot výhodný. Spotřebitelé na něm totiž mohou paradoxně vydělat. Pokud cena energií na burze spadne pod vládou stanovené maximum, budou platit míň. Jestliže ale cena vystoupá vysoko, budou platit maximálně částku se stropem.
„Trh se v tuto chvíli vyvíjí příznivě, s počátkem topné sezony totiž začaly ceny energií klesat. Strop určuje horní hranici, nikoliv spodní. Energie za nižší než zastropované ceny jsou ale nepravděpodobné u těch, kteří jsou vázáni smlouvou u tradičních dodavatelů,“ říká Robert Chmelař, zakladatel energetického startupu bezDodavatele.
Podle informací Seznam Zpráv byly na spotovém tarifu ještě desetitisíce zákazníků. Nabízejí ho například dodavatelé Armex Energy, LAMA energy, bezDodavatele, BIDLI energie či ELGAS energy.
