Článek
Nemocnice se v covidové době plní infekčním odpadem. Společnosti, které se starají o jeho svoz a zajišťují jeho následnou likvidaci se proto téměř nezastaví.
Za vytížeností těchto firem stojí hlavně nárůst množství odpadu z nemocnic a sociálních zařízení. Během koronavirové pandemie narostlo množství vyhozených ochranných pomůcek a dalších zdravotnických potřeb.
Roušky, respirátory či ochranné obleky jsou sice lehčí, ale objemnější. „Objemově je odpadu asi dvakrát tolik než za běžného stavu, ale hmotnostně ho může být jen o pár desítek procent více. V Praze, kde svážíme nemocnice a domovy důchodců, stoupl objem asi o 50 procent,“ říká Pavla Ivácková, mluvčí svozové společnosti AVE.
Vedle nárůstu množství odpadu se pandemie projevila i vyšší četností svozů. Přispěl k tomu i fakt, že infekční odpad nově nepochází jen ze zdravotnických zařízení, ale i z odběrových míst, kde se testuje na covid-19.
„Každé místo ke svému povolení musí mít současně i zajištěnu likvidaci infekčního odpadu, a to ve stejný den, kdy tento odpad vznikne. Pokud nemají vytvořeny požadované skladovací podmínky, což je v zásadě zejména u mobilních míst těžce proveditelné, znamená to i mimořádnou náročnost na logistiku svozů,“ popisuje jednatel společnosti I.T.A. Servisní Lubomír Němec.
Tato společnost se zabývá svozem a zajišťováním likvidace zdravotnického infekčního odpadu z laboratoří, ambulancí, pečovatelských domů či LDN. Podle Němce se ale množství tohoto typu odpadu navýšilo i z jiného důvodu, než je pandemie.
„Na základě nové Vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady byl zaveden zákaz skládkování zdravotnických odpadů, které se tak musí též likvidovat ve spalovnách majících příslušné povolení,“ říká.
Evidujeme větší množství poptávek, a to jak ze stran svozových společností, tak i jiných zařízení nad rámec dohodnutých kvót.
Tyto dva faktory podle něj způsobily větší tlak na svozové společnosti a nerovnováhu mezi objemem infekčního odpadu a kapacitami spaloven. „Ta dle našich poznatků neodpovídá poptávce, nevznikají nové spalovny a ani se nerozšiřují stávající kapacity,“ popisuje Němec.
Přehlcení infekční odpadem pociťuje i firma AVE, která vlastní spalovnu nebezpečných odpadů v Kralupech. „Evidujeme větší množství poptávek, a to jak ze stran svozových společností, tak i jiných zařízení nad rámec dohodnutých kvót. Sami máme odpadu více než je pro tuto dobu obvyklé,“ popisuje Ivácková.
Nárůst množství infekčního odpadu před pandemií nikdo nečekal, a tak nyní spalovny nebezpečného odpadu fungují na hraně svých kapacit. Od prosince roku 2020 ale funguje vyhláška, která alespoň umožňuje infekční odpad skladovat o něco déle.
Spalování odpadů navíc od nového roku zdražilo, a tak svozovým společnostem rostou náklady. „Všechny spalovny výrazně zvýšily ceny, a to o více než 50 procent a ani toto jim dle jejich vyjádření nestačí na pokrytí nákladů,“ říká Němec.
Nakládání s odpadem ze zdravotnictví
Jde o veškeré odpady, jež mohou být kontaminovány infekcí. Mohou pod ně spadat například použité chirurgické a obvazové materiály, ochranné prostředky, podložky, pleny či biologicky kontaminované odpady (například krví).
Infekční odpad podléhá speciálnímu režimu. Je třeba jej shromažďovat odděleně, balit jej do pevně uzavřených dvojitých plastových pytlů nebo jej ukládat do speciálních shromažďovacích prostředků. Infekční odpady se pak nesmí přemisťovat z jednoho obalu do druhého a ani dodatečně třídit, lze je likvidovat pouze ve spalovnách s patřičným povolením. Cílem těchto opatření je minimalizovat zdravotní rizika.
Další možností, jak zdravotnické odpady likvidovat, by mohla být jejich dekontaminace například v parních sterilizátorech. „Dekontaminovaný odpad je ale dle současné legislativy zakázáno ukládat na skládky, jak tomu bylo v minulosti,“ upozorňuje Ivácková. Spálení je tak jedinou možností, jak se infekčního odpadu zbavit.
Ostatní odpady je možné likvidovat mimo jiné i v zařízeních pro energetické využití odpadu (ZEVO), kdy spalováním dochází k výrobě tepelné a elektrické energie. Infekční odpad v nich ale uplatnění nenajde.
„ZEVO k likvidaci nebezpečného odpadu není určeno. Lze to jen ve spalovnách nebezpečného odpadu, kde platí vysoké hygienické nároky. Některé nemocnice mají spalovny přímo ve svém areálu,“ říká mluvčí Ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová. Mezi ně patří například pražská nemocnice v Motole.