Článek
Městský soud v Praze zastavil insolvenční řízení s investorem Pavolem Krúpou. Insolvenční návrh na něj podal miliardář Zdeněk Bakala. Byznysmen na základě rozsudku amerického soudu požaduje od Krúpy zaplacení v přepočtu 777 milionů korun kvůli vydírání a poškození dobrého jména v kauze uhelného podniku OKD. Verdikt ještě není pravomocný, Bakalovi právníci připravují odvolání.
Protože Krúpa nezaplatil, podal na něj Bakala insolvenční návrh. Věc však nepatří před české soudy, vyplývá ze zveřejněného rozhodnutí.
„Hlavní zájmy dlužníka nejsou soustředěny v České republice, ale ve Slovenské republice, kde dlužník žije, je to místo, ze kterého spravuje své zájmy a které je dlouhodobě zjistitelné třetími osobami, je to místo jeho trvalého pobytu. Navíc i rodinní příslušníci dlužníka žijí ve Slovenské republice. Ve Slovenské republice byl dlužník rovněž zaměstnán v roce 2021,“ stojí ve zveřejněném usnesení soudce Davida Hovorky.
Právě o nedostatek takzvané mezinárodní příslušnosti opřel Krúpa svou obhajobu. Stejně tak popírá, že by vůči němu měl Bakala vůbec nějakou pohledávku.
„Nárok vyplývající z údajného rozhodnutí soudu cizího státu vůči mně v celém rozsahu absolutně odmítám, protože je pro mě neexistující, z právního hlediska absolutně neplatný a není způsobilý k uplatnění v rámci insolvenčního nebo sporového řízení na území Slovenské nebo České republiky,“ sdělil Krúpa Městskému soudu v Praze v reakci na insolvenční návrh. „Navrhovatel (Zdeněk Bakala, pozn. red) ani jím označení věřitelé nemají vůči mně splatnou pohledávku,“ dodal.
Advokáti Zdeňka Bakaly se již připravují na odvolací soud. „Pan Krúpa před americkým federálním soudem vypověděl, že má trvalé bydliště v České republice. Lze to doložit dokumenty, které máme k dispozici a které předložíme soudu v odvolacím řízení,“ reagoval Daniel Rosický, partner a společník advokátní kanceláře PRK Partners, která Bakalu zastupuje. „Tvrzení pana Krúpy, že se v roce 2020 přestěhoval na Slovensko, je jen dalším pokusem vyhnout se spravedlnosti. Jeho obstrukční taktika u amerických soudů zcela selhala a jsme přesvědčeni, že selže i před soudy českými,“ dodal.
Metál jako argument
Aktuální verdikt českého soudu se však týká jen mezinárodní příslušnosti řízení, nikoliv pohledávky samotné. Krúpa opakovaně uvádí, že v případě soudního řízení v USA nebyl jeho účastníkem. Z americké veřejně přístupné justiční databáze však vyplývá něco jiného.
Obsahuje mimo jiné záznam, že v únoru 2019 byl Krúpa soudem právoplatně obeslán. Od určité doby se Krúpa dokonce v Americe hájil sám bez právníků, vyplývá z databáze. Americkému soudu kromě dalších dokumentů předložil doklad o udělení státního vyznamenání, které v roce 2018 obdržel od prezidenta Miloše Zemana právě za boj proti Bakalovi v kauze OKD.
„Celé toto řízení v rámci podání insolvenčního návrhu Bakalou považuji za účelové šikanózní jednání, které manipuluje skutečnosti a má znaky vydírání a trestněprávního jednání,“ reagoval Krúpa na otázku redakce SZ Byznys, jak to tedy bylo s jeho účastí u amerického soudu.
Konflikt mezi Bakalou a Krúpou způsobila kampaň vedená proti Bakalovi v letech 2016 až 2018. Bakala byl tehdy jedním z hlavních akcionářů skupiny NWR, do níž patřil i těžařský podnik OKD. Krúpa se z pozice drobného akcionáře snažil zpochybnit vyvedení více než 40 tisíc moravskoslezských bytů z OKD mimo skupinu. Proti Bakalovi organizoval také nátlakové akce. Mimo jiné to byla i demonstrace několika desítek lidí svolaná v roce 2017 do Ostravy, na níž Krúpa osobně vystupoval.
Herci na scéně
Ve stejné době se proti Bakalovi začalo kvůli OKD a bytům demonstrovat také v USA. Spolumajitelem bytů po černouhelné firmě byl v té době totiž americký investiční kolos Blackstone. Jeden z domů Zdeňka Bakaly se navíc nachází v americké Jižní Karolíně. Právě tam se proto nakonec odehrával soud mezi Bakalou a Krúpou.
Krúpa původně tvrdil, že s americkými akcemi proti Bakalovi nemá nic společného. U soudu ale vyšlo najevo, že jejich účastníci byli jen herci najatí společností Crowds on Demand (Davy na objednávku). Její šéf Adam Swart se před soudem přiznal, že přijímal objednávky na nátlakové akce právě od Krúpových společností. Bakalovi se Swart omluvil.
Krúpa soud prohrál a součástí verdiktu bylo, že musí Bakalovi zaplatit odškodné a další náklady v celkové výši 777 milionů korun.
Krúpa se snažil zastavit soudní řízení v Americe podobnými argumenty, s jakými nyní uspěl v České republice – a sice že spor před tamní soudy nepatří. Americký soud však tento argument smetl. Faktem však je, že v Česku se už Krúpovi jednou podobným způsobem podařilo jedno insolvenční řízení odvrátit, a to když na něj udeřili věřitelé jeho bývalé skupiny Arca Capital.
Do insolvenčního řízení s Krúpou se přihlásilo ještě několik dalších věřitelů. Je mezi nimi například fond Ifis, dravý obchodník s pohledávkami, který vystupuje aktivně nejen v kauze někdejší Krúpovy skupiny Arca Capital, ale též v případě zbankrotovaných firem, které rovněž patřily do Krúpova portfolia.
Pohledávku vůči Krúpovi přihlásila rovněž společnost Vltavar podnikatele Tomáše Zacha. Ten přitom s Krúpou původně spolupracoval.
Pavol Krúpa byl do roku 2018 hlavním akcionářem investiční skupiny Arca Capital, rozkročené mezi Česko a Slovensko. Pak z většiny pozic v holdingu odešel a založil si nový byznys pod hlavičkou Krupa Global Investments.
Mezi Krúpovými firmami a Arcou však dál přetrvávaly četné finanční vazby. Když Arca v roce 2020 zkrachovala, pocítil finanční náraz také Krúpa. Od té doby si s bývalými partnery z Arcy nemůže přijít na jméno.
Doplnili jsme reakci advokáta Zdeňka Bakaly.
