Článek
Policisté Národní centrály proti organizovanému zločinu zadrželi podnikatele Romana Petra, který vybral přes miliardu korun na investiční projekty své skupiny. Podle policie vylákal peníze od nejméně 150 klientů pod záminkou výhodného zhodnocování vkladů, přičemž způsobená škoda dosahuje stovek milionů korun. Je stíhán pro podvod.
„V rámci úkonů trestního řízení kriminalisté zadrželi jednu osobu a provedli několik domovních prohlídek a prohlídek jiných prostor,“ uvedla policie. Soud následně poslal Petra do vazby.
Policie také zajistila bankovní účty Romana Petra a jeho firem a provedla u něj domovní prohlídku. Na vyšetřování spolupracoval i Finanční analytický útvar, který se zabývá zejména bojem proti praní špinavých peněz. Petrovi hrozí až deset let vězení.
„Situací se zabýváme, zatím ji nebudeme komentovat,“ sdělil na dotaz redakce Petrův právní zástupce Lukáš Zdvihal. Mediální zástupkyně Romana Petra Kristýna Šrámková uvedla, že jeho zadržení vnímají jako „překvapivé a znepokojující, zejména v kritickém období před rozhodováním o pokračování reorganizace, která má zásadní dopad na uspokojení pohledávek věřitelů.“
Šrámková také zdůraznila, že probíhající trestní řízení se nijak netýká kroků v rámci insolvenčního řízení ani předloženého reorganizačního plánu.
Vklady od fotbalových hvězd
Roman Petr se prezentoval sloganem, že „profesionálně a s respektem přistupujeme k investicím a tvorbě hodnot“. Investory do svých projektů hledal zejména mezi bývalými špičkovými sportovci, hlavně z řad fotbalistů. Mezi věřiteli jsou rovněž banky, které však mají své půjčky zajištěné majetkem dlužníka.
Největším věřitelem je bývalý fotbalový reprezentant Patrik Berger, kterému Petr dluží celkem 101 milionů korun. Dalšími velkými věřiteli jsou i další bývalí špičkoví fotbalisté. Mezi nimi je někdejší reprezentační útočník Milan Baroš s pohledávkou ve výši 25 milionů korun.
Dalším je Marek Heinz, který již do insolvence přihlásil pohledávku ve výši 13,6 milionu korun. Fotbalový brankář Tomáš Vaclík pak půjčil na Petrův byznys deset milionů korun a půl milionu eur, což je celkem zhruba 22,5 milionu korun. Další fotbalisti Tomáš Sivok a Tomáš Necid mají pohledávky vůči Petrovi ve výši 15 a 10 milionů korun. Hokejista Jan Vopat je pak věřitelem s částkou pět milionů korun.
Kromě sportovců ale investovala rovněž jména z velkého byznysu. Zakladatel investiční skupiny Genesis Capital Jan Tauber půjčil na Petrův realitní projekt celkem patnáct milionů korun. Mezi velké věřitele z byznysu patří spolumajitel sázkového kolosu Tipsport Vratislav Randa, sportovní boss Miroslav Černošek nebo například majitel společnosti Notes CS Daniel Lukavský. Důvěru v Petrovy investorské schopnosti měl i někdejší ministr financí Ivan Kočárník a bývalý šéf ekonomické kontrarozvědky Jan Šula.
Investor v insolvenci
Roman Petr vybíral vklady jako fyzická osoba a ČNB mu na podzim uložila desetimilionovou pokutu, protože k těmto aktivitám neměl příslušné oprávnění. Loni v lednu s ním soud zahájil insolvenční řízení.
Počátkem letošního roku insolvenční správce Jan Koutný upozornil, že příjmy z podnikání nepokrývají úroky, které měl Petr věřitelům vyplácet. V roce 2018 dosáhl rozdíl mezi výnosy Petrových firem a úroky věřitelům zhruba 35 milionů korun, v roce 2019 více než 43 milionů, o rok později téměř 60 milionů korun, v roce 2021 zhruba 59 milionů, v roce 2022 celkem 58 milionů a v roce 2023 necelých 52 milionů.
„Je zcela bez pochyby, že při tomto způsobu podnikání byl dlužník nucen úroky svým věřitelům vyplácet nikoliv z generovaných výnosů (z výsledků svého podnikání a investic), nýbrž z nově inkasovaných zápůjček,“ napsal Koutný.
Tento závěr připomíná popis podvodných investičních schémat známých jako pyramida, letadlo nebo tzv. Ponziho schéma, který na svém webu uvádí Česká národní banka (ČNB). „Pro tyto obchodní modely je typické, že zisk dosavadních klientů je závislý na přivedení dalších klientů,“ upozorňuje ČNB.
Roman Petr své ekonomické potíže připisuje pandemii covid-19, vysokým úrokovým sazbám, nepředvídatelným změnám předpisů týkajících se připojování agregátů firmy Fadet do elektrické sítě i vysokým cenám energií v důsledku války na Ukrajině.
O dalším osudu Petrových firem a dalšího majetku mají počátkem dubna rozhodnout věřitelé. Většina z nich dosud nechtěla poslat Petra a jeho firmy do konkurzu a dávala přednost reorganizaci s tím, že Petr dluhy splatí z výnosů svých společností.
„Nejsem si jistý, jestli může soud povolit reorganizaci fyzické osoby, která sedí ve vazbě. Každopádně by to bylo velmi neobvyklé,“ řekl SZ Byznys Koutný. Předseda věřitelského výboru Michal Žižlavský sdělil, že zjišťuje bližší informace. „Teprve poté je budeme moci vyhodnotit z toho pohledu, jaký dopad mají na probíhající proces soudní reorganizace,“ uvedl.
