Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Distributor solární techniky, společnost Raylyst, letos dodá stejný, ne-li větší počet panelů pro fotovoltaické elektrárny jako loni. A to i navzdory ochlazování tuzemského trhu s fotovoltaikami pro domácnosti. Nejrychleji rostoucí firmě v Evropě (podle žebříčku Financial Times) pokles českého trhu kompenzují země, jako je Německo, Rakousko nebo Itálie.
Cena solárních panelů meziročně klesla o 40 procent. Mohou za to změny na čínském trhu i plné sklady v Evropě. „Boom, který přišel před dvěma lety, nastartoval obrovské nákupy a výrobu. Staré modelové řady má spousta firem i výrobců ještě na skladech. Na trhu jsou hráči, kteří potřebují čistit sklady,“ říká v Agendě SZ Byznys manažer inovací ve společnosti Raylyst Michal Petřek.
Moc prostoru pro další pokles ceny panelů, ke kterému dochází druhým rokem, už podle Petřeka nezbývá. „Není kam hlouběji jít. Až se povede dočistit sklady, cena začne hledat nějakou normální hranici, která může být i o trochu výš, než je současná,“ předpokládá Petřek. Zlevňování solárních panelů se promítá i do nákladů na instalaci solární elektrárny. Ty šly v porovnání s minulým rokem dolů o 20 až 25 procent.
Kolik jste letos dodali fotovoltaických panelů a kolik to bylo loni?
V letošním roce bychom se měli pohybovat někde okolo 290 000 kusů ke konci října. Pokud si to správně pamatuji, loni jsme v průběhu celého roku dodali něco přes 340 000 kusů a v tuhle chvíli jsme přesvědčeni, že to zopakujeme, anebo případně ještě přeskočíme.
Jaký je výhled pro příští rok?
Věřím, že celý trh bude stále zajímavý. Nejspíš se nám budou měnit produkty, protože se budeme více zaměřovat na komerčně industriální projekty, což je fotovoltaika pro firmy, podnikatele, logistická centra, sklady, výroby a tak dál. Čili potřebují i trošku jinou infrastrukturu při té tvorbě.
Takže tou zásadní změnou pro příští rok bude, že domácnosti, které ten trh táhly doposud, vystřídají hlavně firmy a průmysl?
Je to docela možné, já neříkám, že ty domácnosti už teďka chladnou a je to nasycením trhu. Lidé, kteří tomu byli otevření, měli na to prostředky, už fotovoltaiku mají. Už si to vyzkoušela i řada podnikatelů a na vlastní kůži viděli, že je to zajímavé řešení, a poptávka se přenáší do komerčně industriálního sektoru pro podnikatele, takže si myslím, že může dojít k tomu, že domácnosti vystřídají firmy.
V poslední době slyšíme od různých expertů i od instalačních firem, že trh s fotovoltaikou se celkově ochlazuje. Vy přesto říkáte, že dosáhnete stejných čísel jako loni. Čím to je?
Jsme v trochu jiném řetězci než instalační firmy, tedy pouze v Česku. Působíme v celé Evropské unii a máme velmi silnou základnu v Německu, v Rakousku, v Itálii, kde obnovitelné zdroje táhnou. To znamená, že my, co se propadů týče, můžeme kompenzovat ztráty v Česku jinými trhy. To dost pomáhá. Samozřejmě se musíme taky podívat na to, že když instalujete komerční projekty, tak všeho potřebujete víc. Sice těch projektů uděláte méně, ale všechny jsou větší.
Jaké jsou rozdíly mezi trhem solárních panelů v Česku a cizině?
Třeba v porovnání s evropskými zeměmi se hlavní rozdíl týká toho, kdy se začalo opravdu podporovat myšlení, že obnovitelné zdroje jsou ta správná cesta. Mají velký časový náskok v tom, kdy lidé začali tyto zdroje instalovat a vláda je začala podporovat. Tam je první zásadní rozdíl, ale je jich mnohem víc.
V Německu si každá spolková země vymýšlí dotační programy částečně sama, stanovuje si i pravidla ohledně rozměrů panelů. Nicméně jeden hezký rozdíl se ještě nabízí a to je obecně veřejná nálada směrem k obnovitelným zdrojům. Větší podíl veřejnosti akceptuje pozitivní přínos obnovitelných zdrojů pro společnost.
Proč vlastně soláry zlevňují?
To se děje už dva roky a reálně těch důvodů je víc. Začnu tím nejjednodušším, to je boj o zákazníky v Číně. Na začátku dodavatelského řetězce je spousta fabrik a rostou další, jsou to různé značky a v podstatě si konkurují tlakem na cenu. Ty malé firmy potřebují vyrůst, jsou agresivní, podrazí ceny a velké na to zareagují. Časem je většinou skoupí.
A druhá věc je přeskladnění, které také začíná v Číně, ale pokračuje až k distributorům v Evropě, kdy ten obrovský boom, který přišel před dvěma lety, nastartoval obrovské nákupy a výrobu. Ty staré modelové řady má spousta firem i výrobců ještě na skladech. Takže se dostáváme do bodu, kdy jsou na trhu hráči, kteří potřebují čistit sklady. Nás se to naštěstí týkalo jen z velmi malé části. My si radši držíme štíhlé sklady.
O kolik meziročně cena solárních panelů klesla?
Je tam obrovská škála produktů, ale když to vezmu průměrně, tak se můžeme bavit někde o 40procentním propadu ceny meziročně.
Už ceny našly své dno, nebo budou dále klesat?
Myslím si, že už nepůjdou o moc dolů. Trh je hrozně volatilní a turbulentní, tak je důležité to brát ještě s určitou rezervou, ale na druhou stranu už není o moc kam hlouběji jít. Spíš si myslím, že jak se povede dočistit sklady, cena začne hledat nějakou normální hranici, která může být i o malinko výš, než je teď, ale ne o moc.
A o kolik tedy letos klesla cena té nejběžnější domácí instalace?
Nějaké číslo mám, je to po diskuzi se třemi partnery, kteří jsou ale špičkou, takže by mělo odpovídat trhu. Slyšel jsem, že reálný meziroční pokles je něco kolem 20 až 25 procent.
V posledních dvou letech přibyly na trh s fotovoltaikou stovky nových firem, několik z nich už skončilo, například společnost Malina. S poklesem poptávky se předpokládaly krachy dalších firem. Jaká je situace na trhu?
Když v tuto chvíli čteme trh, nebo se o to snažíme, protože jak je mladý a divoký, není to snadné, je to jako u každého rychle rostoucího a extrémně nakopnutého trhu. Všechny okolnosti nahrávaly silnému růstu, který přitáhne spoustu podnikatelů, kteří vidí příležitost a chtějí ji využít. Pak se trh nasytí, začne se stabilizovat a zjistíte, že najednou těch firem je moc.
Takže ano, jednoho dne se musí zredukovat množství těch firem a rozhodovat tam najednou už nebude tolik cena, ale kvalita servisu a celá přidaná hodnota. Plus samozřejmě firma, která si udrží čisté cash flow, tak určitě může vydržet daleko lépe než ti, kteří tlačí příliš na sílu a jsou zkrátka zasypání mandatorními výdaji.
Takže ta vlna krachu může ještě přijít? Kdy to bude?
Budeme se bavit o mém kvalifikovaném odhadu. Když se na ten vývoj díváte, teď se nám nasytil rezidenční trh, čeká nás dost zajímavý vývoj v komerčně industriálním trhu. Můžeme sledovat první věc, a to je, kdo se přizpůsobí na nový typ instalací, který je sofistikovanější, vyžaduje náročnější projekty a nové produkty, protože například místo 5kW baterií se začnou instalovat 200kW a tak dále.
Kdo se přizpůsobí trhu a naučí se pořádat výběrová řízení, bude v něm schopen dál fungovat a bude naprosto v pohodě. Ale ti, kteří budou orientováni jenom na rezidence a nebudou v nich opravdu špička, tak můžou pocítit ten výkyv a může to na ně mít vliv.
Zmínil jste, že teď místo domácností přichází čas firem. Tak proč zrovna teď?
Myslím si, že to má více faktorů. Jednak do toho odvětví fotovoltaiky tím, že je boom za námi, nateklo hodně peněz, rychle se vyvinuly technologie a produkty jsou zajímavější. To znamená, že náročnější zákazník si lépe vybere. Firmy mají jiné priority a jiné požadavky.
Druhá věc, spousta podnikatelů, kteří by do té instalace normálně nešli, protože stojí násobně více peněz a také riziko a strach můžou být mnohem větší, to vidí už v praxi na menších projektech kolem sebe, takže si myslím, že vzrostla důvěra v toto řešení.
Ze strany firem roste i poptávka po velkokapacitních bateriích. O kolik se zvýšila?
Úplně nesrovnatelně. Baterie se totiž dají používat jako záloha pro případ výpadku energií, což se těm továrnám stává. Stojí je to spoustu peněz. Baterie se také dají používat při obchodování s energiemi, kdy při dvousměnném provozu přes den vyrábíte, ale zároveň vám fotovoltaika vyrábí a ukládá do baterky energii, kterou můžete pustit do sítě v době, kdy je pro vás výhodné ji prodat. Těch možností tam bude strašně moc.
V Česku vznikají první agrovoltaické projekty, tedy kombinace využití solární elektrárny a pěstování plodin na zemědělské půdě. Podobných projektů je ale v Česku zatím pomálu. Proč tomu tak je a jak je to třeba v zahraničí?
Je to ještě strašně mladé. Ve Sněmovně se projednává novela energetického zákona lex OZE III, která dá agrovoltaice vlastně úplně finální podobu. Už jsou studie, které ukazují na její přínos, že třeba v souvislosti s extrémními výkyvy počasí má i velmi pozitivní vlivy. Částečně stíní, krupobití se zastaví částečně o panely nebo ranní mrazíky nemusí být tak intenzivní.
Samozřejmě je to velice citlivé a firmy, které to chtějí dělat, musí brát ohled třeba na náročnost plodin, denní osvit, kolik potřebují stínu, kolik denního světla a podle toho vybírat technologii, kterou tam umístí. Nicméně z hlediska udržitelnosti naší společnosti, kdy nám ubývá kvalitní orná půda, je to docela zajímavé řešení.
Instalace fotovoltaik by také měly přispět k plnění českých dekarbonizačních cílů. Obnovitelné zdroje by měly do roku 2030 pokrýt 30 procent spotřeby, což by znamenalo navýšit výkon solárních panelů dvojnásobně na 8 GW, tedy o 750 MW ročně. Je to splnitelné?
V minulém roce jsme dokázali přidat téměř 900 MW výkonu solárních elektráren. Splnitelné to je, ale musí zůstat ten trh čitelný, musí zůstat nějakým způsobem podporovaný a musí se spolu s tím dbát na to, aby nepřišly nějaké stresové situace, které by mohly obor zpomalit. Reálné to opravdu je a jsme na dobré cestě, jen si to nesmíme sami zkomplikovat. To je dost důležité.
Kde má podle vás ještě fotovoltaika potenciál, ale příliš se tam nevyužívá?
Umím si představit zajímavější využití fotovoltaiky třeba v rámci měst. Střechy v tuhle chvíli neslouží k něčemu důležitějšímu než krytí budov. Je to ale trochu citlivé, protože fotovoltaika mění vizuální ráz města a budovy, včetně těch třeba státních budov, úřadů, nemocnic, věznic a všeho okolo. Pro ně by to mohlo být i poměrně investičně zajímavé, protože dlouhodobě jsou to vysoce vytížené budovy patřící i do kritické infrastruktury. Do určité míry by byly nezávislejší na dodávkách ze sítě, ale snížily by se jim časem mandatorní výdaje, protože by si částečně vyráběly tu energii samy.
Agenda
Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky.
Od pondělí do čtvrtka na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.
Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.