Článek
Po několikaměsíčním soudním procesu v pondělí kalifornský soud došel k závěru, že Elizabeth Holmesová, zakladatelka společnosti Theranos, je vinna z podvodu a spiknutí. Porotci se shodli na její vině ve čtyřech bodech obžaloby, v dalších čtyřech bodech je podle nich nevinná a ve třech bodech nedošli porotci ke společnému stanovisku. Tímto verdiktem skončil čtyři měsíce trvající a americkými médii pozorně sledovaný proces, píše agentura AP.
Holmesová byla obžalována z podvodu vůči investorům, zákazníkům a pacientům, kterým tvrdila, že její technologie přinese revoluci v medicíně. Za každý z bodů obžaloby jí hrozí až dvacet let odnětí svobody, pokuta 250 tisíc dolarů a uhrazení způsobených škod, uvedla stanice CNN.
Obžaloba předvolala 29 svědků, včetně bývalých zaměstnanců Theranosu a bývalého ministra obrany USA Jamese Mattise, který ve firmě rovněž působil. Podle obžaloby Holmesová, která firmu založila ve svých 19 letech, věděla o nedostatcích použitých technologií a cíleně uváděla investory i klienty v omyl. Holmesová během celého procesu trvala na své nevině, poměrně nečekaně se také nechala předvolat jako svědek. Chyby a vinu přisuzovala zejména ostatním, píše CNN.
Společnost Theranos, jež byla založena v roce 2003, vyvíjela technologii pro laboratorní analýzu, při které by místo klasických odběrů stačila jediná kapka krve. Pochybnosti se objevily, když americký list The Wall Street Journal začal na podzim 2015 zveřejňovat sérii článků, v nichž bývalí zaměstnanci tvrdili, že krevní testy prováděné Theranosem jsou nespolehlivé. Z podvodů byla obviněna nejen zakladatelka firmy Holmesová, ale i bývalý prezident společnosti Ramesh Balwani.
Hodnota společnosti Theranos se v roce 2014 odhadovala zhruba na devět miliard dolarů a Holmesová platila za nejmladší americkou miliardářku. Velkou část zhruba z 900 milionů dolarů, kterými firma Theranos disponovala, poskytli investoři včetně mediálního magnáta Ruperta Murdocha či rodiny někdejší americké ministryně školství Betsy DeVosové. Ve vedení společnosti před propuknutím aféry byli například i bývalý šéf americké diplomacie Henry Kissinger či exministr obrany James Mattis.
Jediná kapka krve
Do Elizabeth Holmesové vkládali velké naděje i ostřílení investoři. Věřili totiž, že ambiciózní Holmesová může výrazně změnit svět medicíny. Co celému světu vlastně Holmesová slibovala?
Především okamžitý přístup k nejaktuálnějším informacím o zdraví, stačit k tomu mělo pár kapek krve z prstu. Její laboratorní zařízení s názvem Edison mělo člověku pomoci odhalit například i rakovinu. Její vizí tedy bylo, že vážný zdravotní stav člověka měl být odhalen včas.
Podnikavá Holmesová měla velké ambice již v útlém mládí. Po skončení prvního ročníku na Stanfordské univerzitě, kde studovala chemické inženýrství, začala pracovat v laboratoři na Genome Institute of Singapore. Již v roce 2003 podala žádost o patent na náplast, pomocí které bylo možné odebírat vzorky krve a z nich odhalit infekci.
O rok později devatenáctiletá Holmesová zakládá start-up Theranos, který měl vyvinout přístroj k zajištění kompletního krevního obrazu člověka, a to pouze z jediné kapky krve. Holmesová byla velice ambiciózní ženou a její příběh plnil titulní stránky novin. Svým přístupem připomínala hvězdy ze Silicon Valley. Díky svému workoholismu a přístupu k práci si získala popularitu a mezi investory o ni začal být zájem.
Úspěšná kariéra
Firma Holmesové se sídlem v Silicon Valley nabrala stovky zaměstnanců a úspěšná kariéra se rozjížděla, příběh Theranosu se začal postupně více a více objevovat v médiích a mladé podnikatelce fandili i američtí politici.
Doslova všichni byli mladou ženou okouzleni a na její adresu nešetřili superlativy. Bývalý ministr zahraničí Henry Kissinger o Holmesové prohlásil, že její schopnosti jsou „nadpozemské“.
Elizabeth Holmesová byla prestižním časopisem Forbes v roce 2015 dokonce označena za nejmladší miliardářku na světě, když její majetek vyčíslil na více než čtyři miliardy dolarů. Po velkém zviditelnění společnosti se však začaly objevovat v celém příběhu zásadní trhliny – zařízení Edison rozhodně nefungovalo tak dobře, jak bylo prezentováno. Nikdo tomu však prozatím nepřikládal větší váhu.
Firma Theranos tak mohla pokračovat ve své činnosti a v rámci okouzlení nad novou technologií také dále získávat patenty v USA i zahraničí. Klíčovým okamžikem byl rok 2013, kdy společnost navázala spolupráci s řetězcem lékáren Walgreens. Do jeho poboček měla společnost Theranos dodat přístroje Edison.
Každý tak mohl přijít do lékárny a nechat si okamžitě zjistit svůj zdravotní stav. Jenže to zkrátka nefungovalo a zmíněný přístroj nedokázal provádět testy v takovém rozsahu, v jakém měl. I tak ale testování na pobočkách lékáren začalo.
Na podzim roku 2015 však začalo být více a více jasné, že činnost Theranosu je velmi podezřelá. Bývalí zaměstnanci se nechali ve výpovědích slyšet, že firma provádí krevní testy na běžně dostupných zařízeních. Odebraná krev se také měla ředit, aby bylo vůbec možné test provést. Výsledky testů se ve většině případů výrazně odlišovaly od výsledků z běžných laboratoří.
Holmesová se však rozhodla bojovat a proti novinářům a bývalým zaměstnancům poslala své právníky, přičemž nadále obhajovala „zázračný“ přístroj. Do celé věci se posléze vložili regulátoři, kteří víceméně potvrdili výpovědi zaměstnanců. Příběh mladé podnikatelky, jež chtěla změnit svět medicíny, se tak postupně rozpadl. Finální tečkou bylo pondělní rozhodnutí kalifornského soudu.
