Vláda vysvětlovala ceny energií. Prý zdraží maximálně o procenta

Na vládu se v úterý snášela silná kritika kvůli chystanému zdražování energií. Opoziční politici a podnikatelská sdružení se ozývali kvůli dopadům, které podle nich v příštím roce pocítí domácnosti a firmy kvůli nárůstu cen, který vyplývá z cenového oznámení Energetického regulačního úřadu.

Vláda reagovala tím, že narychlo svolala tiskovou konferenci. Na ní premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že koncové ceny energií – tedy součet ceny silové elektřiny a regulované složky – stoupnou maximálně o jednotky procent. A dodal, že návrhy cen regulované složky z dílny ERÚ, které vyvolaly bouřlivou reakci, se ještě mohou upravovat.

„Ceny energií nebudou růst o desítky procent. Cena silové elektřiny neustále klesá, lidé tak budou platit převážně jako letos, nebo maximálně v průměru o jednotky procent více. Žádné navýšení o desítky procent nehrozí, žádné drastické navýšení cen energií se nekoná a každý, kdo říká něco jiného, tak lže a šíří paniku,“ uvedl premiér na tiskové konferenci.

Podle návrhu cenového rozhodnutí, který energetický regulátor zveřejnil v pondělí večer, si lidé od ledna za regulovanou složku ceny elektřiny, tedy za distribuci elektřiny a další položky, připlatí. Někde bude nárůst distribučních poplatků 28 procent, jinde přes 100. Zatímco silová složka cen energií klesá, regulovaná část od ledna vzroste.

Tato regulovaná složka přitom tvoří zhruba 40 procent z celkové cifry na faktuře za elektřinu.

„Hlavním důvodem navýšení regulovaných částí jsou jednak nárůsty cen na světových trzích oproti minulým obdobím a skutečnost, že stát na sebe letos převzal náklady na regulované ceny,“ vysvětlil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Státní rozpočet letos celkem vynaložil k dotování cen energií 110 miliard Kč, z toho 60 miliard šlo na zmírnění výše regulované části ceny.

Regulované platby vláda pro letošní rok zmrazila, ale od roku 2024 už chce tyto náklady opět přenést na zákazníky. Letos díky státní pomoci platili odběratelé za distribuci částky zhruba na úrovni roku 2022, ale od ledna poplatky narostou různě podle jednotlivých distribučních sazeb a území.

V růstu regulované složky ceny hraje velkou roli také návrat poplatků za obnovitelné zdroje (POZE), které od loňského října za spotřebitele hradil stát. V příštím roce však tuto váhu opět přenese na spotřebitele.

„Rozhodli jsme se vrátit ke standardnímu stavu, který v České republice platil od roku 2014. Jednotková cena 495 Kč za MWh bez DPH platí od roku 2014. Předpokládáme, že příští rok soukromé subjekty zaplatí za obnovitelné zdroje 25,9 miliardy Kč. V roce 2014 tyto subjekty platily tu samou částku,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Nepamatuji si, že ve veřejné debatě v roce 2014 někdo navrhoval tuto částku snížit,“ dodal.

Síkela zmínil, že u plynu bude situace příznivější. „Počítáme se snížením cen plynu o 20 procent, možná i více,“ řekl Síkela.

Růst regulované složky dopadá i na firmy. „Energetický regulační úřad právě zničil snahu vlády snižovat v Česku ceny a krotit inflaci. Dnešní návrh ERÚ znamená výrazné zdražení energií pro domácnosti i firmy, zejména z energeticky náročných částí průmyslu, kam patří mimo jiné i potravinářství,“ uvedl na sociální síti X (dříve známé jako Twitter) prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

„Rozumný stát by se snažil podporovat domácí průmysl, protože na daních od úspěšných českých firem by získal víc než na tom, že zhorší pozici českých výrobců proti zahraniční konkurenci,“ dodal Prouza.

Podle Hospodářské komory bude chystaný nárůst cen za energie pro některé firmy znamenat, že jim náklady na tuto položku narostou až trojnásobně.

„Tak výrazný růst regulovaných složek cen energií hlavně energeticky náročné firmy stěží absorbují. Některé podniky se určitě dostanou do klinče, protože když promítnou ceny energií do ceny výrobků, ztratí svou konkurenční výhodu vůči firmám z jiných zemí EU, kde budou ceny energií nižší,“ uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.

Zástupci Hospodářské komory se kvůli obavám z dopadu dražších energií na firmy pokusí tento vývoj ještě zvrátit, a budou proto jednat s předsedou vlády, uvedl Diro.

Fiala na tiskové konferenci sdělil, že se zástupci firem již vláda jednala. „Měli jsme jednání se zástupci podnikatelských svazů právě o cenách energií i pro energeticky náročné podniky a shodli jsme se na tom, že by návrh měl být upraven tak, aby ceny energií v regulované složce byly ještě nižší než v návrhu ERÚ,“ uvedl předseda vlády.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) byl ve své kritice ještě ostřejší, když směrem ke svému nástupci v úřadu Jozefu Síkelovi (STAN) poznamenal, že vývoj cen energií je ministrův „debakl“.

„Stalo se přesně to, před čím jsem varoval. Proto jsme také navrhovali scénář, který by tomuto vývoji předešel. Neposlouchají, a že to odnesou lidé a firmy, je jim jedno. Takhle se fakt hospodářství nenastartuje,“ napsal na síť X místopředseda Poslanecké sněmovny.

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) označil pro ČTK nárůst cen, který pro jednotlivou domácnost odhadl na 5000 až 6000 ročně, za „nepřípustný“.

Aktualizace: Do článku jsme doplnili vyjádření premiéra Petra Fialy a ministra Jozefa Síkely