Hlavní obsah

Síkela chválí Čechy. Lidé dokázali výrazně snížit spotřebu plynu

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Video: MPO

 

Reklama

aktualizováno •

I když září patří k nejchladnějším, spotřeba plynu meziročně klesla o 18 procent a při očištění dokonce o 28 procent. Česku se díky plynu z Norska a zámoří daří plnit zásobníky, už jsou na 90 procentech, řekl ministr Síkela.

Článek

„Máme i dobré zprávy, tou nejlepší je, že přestože k nám už od září žádný ruský plyn neteče a mluvíme o nejchladnější druhé polovině září od roku 2018, i tak se nám bez ruského plynu daří pokrývat nejen denní spotřebu, ale i plnit zásobníky,“ řekl ministr Jozef Síkela (STAN) na pondělní tiskové konferenci k aktuálnímu stavu energetiky v Česku.

Dodal, že k pondělnímu ránu jsou plynové zásobníky naplněné z téměř 90 procent. „Podařilo se nám snížit spotřebu plynu za prvních osm měsíců o 18 procent oproti loňsku a jedná se o nejnižší spotřebu od roku 2016. Za to chci poděkovat všem českým občanům a firmám,“ dodal Síkela.

„Očištěno o počasí byla spotřeba plynu letos v září dokonce o 28 procent nižší. A právě úspory nás všech v kombinaci s nadprůměrnými zásobami plynu a stejně tak i získaném podílu na kapacitě plovoucího terminálu v nizozemském Eemshavenu nám pomohou zajistit dostatek plynu na tuto topnou sezonu bez dodávek z Ruska,“ řekl ministr.

Podle něj by měl zkapalněný plyn z nizozemského terminálu v případě loňské spotřeby pokrýt zhruba třetinu roční spotřeby plynu, v případě snížení spotřeby o 20 procent by ale dodávky LNG pokryly až 40 procent roční spotřeby.

Určitě budeme diskutovat možnost, že pokud se jedná o zastropování cen elektřiny, neomezovali bychom spotřebu ani u malých a středních firem.
Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu (STAN)

Vyjádřil se i k připravovaným opatřením v rámci EU, konkrétně k plánovanému snížení spotřeby elektřiny ve výrobní špičce. „Spotřeba elektřiny je jen o dvě procenta nižší, než tomu bylo v minulém roce. My již nyní zahajujeme jednání se svazy. A budeme se snažit hledat cestu, jak vytipovat těch pět procent ve špičce a jaká opatření bychom mohli udělat. Zkušenosti z jiných zemí ukazují, že funguje přesunování ranních směn na ještě dřív. Ta dvě procenta jako ‚vstup do hry‘ nevypadají špatně, ale budeme se to snažit řešit tak, aby to bylo účinné a na druhé straně i proveditelné,“ řekl ministr k plánovaným úsporám.

Zastropování energií pro firmy?

Vyjádřil se i k zastropování cen elektřiny pro malé a střední podniky. Návrh o zastropování cen do výše 80 procent roční spotřeby je podle něj v mezirezortním řízení. „Dostali jsme mandát neomezovat spotřebu na 80 procent, určitě budeme diskutovat možnost, že pokud se jedná o zastropování cen elektřiny, neomezovali bychom spotřebu ani u malých a středních firem,“ vysvětlil Síkela.

Zastropování cen celé spotřeby, tedy nejen 80 procent, platí zatím pouze pro domácnosti.

Ministr podle jeho slov navrhne vládě nevyplatit druhou část úsporného tarifu, která měla začít platit od prvního ledna. „Místo toho bychom ho použili jako přímou pomoc pro domácnosti, pro které nebude samotné zastropování cen stačit,“ vysvětlil.

Jednání v Bruselu

Ministři zemí EU se v pátek shodli na nových opatřeních. Mezi tři hlavní pilíře patří snížení spotřeby elektřiny, zavedení daně z mimořádných zisků elektráren a daně pro dodavatele fosilních paliv.

Co v Bruselu schválili ministři

Snížení spotřeby elektřiny by se mělo uplatnit především ve výrobní špičce. Cílem je snížit spotřebu o pět procent. To by mělo přinést úsporu na ceně elektřiny, protože nebude nutné zapínat tolik plynových, nejdražších zdrojů.

„Daň“ z mimořádných zisků elektráren by pak měla stanovovat limit pro cenu elektřiny vyrobené z levnějších zdrojů, než je plyn, na 180 eur za megawatthodinu.

„Tito producenti těží z vysokých cen energií, aniž by museli vykonávat zvláštní úsilí,“ zdůvodnil v pátek Síkela.

Posledním z celoevropsky přijatých opatření je daň pro dodavatele fosilních paliv. Jejich mimořádné zisky budou daněny 33 procenty. Za přebytečné zisky se budou považovat zisky větší než 120 procent průměru za poslední čtyři roky. Finanční zisky z opatření rozdělí členské státy EU mezi domácnosti a firmy, které potřebují pomoc s drahými energiemi.

„Domácnosti a podniky potřebují pomoc nyní. Přichází zima, musíme jednat teď, to znamená dnes, možná zítra. Rozhodně to není za týden nebo za měsíc,“ řekl v pátek Síkela.

Reklama

Doporučované