Článek
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) chce v případě nedostatku plynu spustit možnost čerpání státního příspěvku na zaměstnance. O takzvaném kurzarbeitu v pondělí jednali zástupci odborů a zaměstnavatelů s ministry na zasedání tripartity.
„Důvodem přípravy nařízení vlády je zcela bezprecedentní dopad ozbrojeného konfliktu na Ukrajině na cenu energií a dostupnost energetických surovin v Evropě,“ uvádí návrh nařízení vlády.
Podle informací, které sdělil na pondělní tiskové konferenci ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), je aktuální návrh ve vnějším připomínkovém řízení. „Očekáváme, že budeme do deseti dnů mít připomínky od všech partnerů,“ doplnil předseda odborových svazů Josef Středula.
Podle jeho slov začne na začátku příštího roku také debata o jiném typu kurzarbeitu, který je dostupný například pro rakouské podnikatele a zaměstnavatele.
„Jde o jinou formu kurzarbeitu, kterou je možné využívat v průběhu celého roku při různých problémech, které musí podnikatelé a zaměstnavatelé řešit. To v současnosti čeští podnikatelé k dispozici nemají a jsou v horším postavení v konkurenčním prostředí,“ uvedl Středula.
Podle aktuálního návrhu MPSV by nástroj nevyužíval možnosti příspěvky směřovat jen do některých regionů, průmyslových odvětví či typů firem, jak bylo původně zamýšleno. Podniky by na náhrady měly mít nárok v případě nedostatku plynu na základě systému regulace dodávek.
Co je to kurzarbeit?
Kurzarbeit znamená zkrácený pracovní úvazek.
Firma platí lidem za odpracované hodiny a stát jim dorovná část výdělku za neodpracovaný čas.
Jedná se o krátkodobé opatření pro překlenutí krizového období.
ČR má nová pravidla kurzarbeitu v zákoně o zaměstnanosti od loňského července.
Detaily kurzarbeit v Česku:
- Pracovníci by měli při kurzarbeitu v době výpadku dostávat za neodpracovanou dobu 80 procent výdělku.
- Stát by poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy.
- Zaměstnanci by doma mohli být jeden až čtyři dny v týdnu.
- Podpora by se měla využívat třeba po přírodních pohromách, za epidemie či v různých krizích.
Podle dřívějšího vyjádření zástupce Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jiřího Vaňáska nemají odbory k takovému nařízení výhrady. Chybí jim ale opatření, které by řešilo kurzarbeit v případě, že firmy v důsledku zdražení energií nebudou moct nadále plnit své zakázky.
Shoda na pondělním jednání je ale pouze jedním z kroků, které by kurzarbeit přiblížily blíž realitě. Návrh nařízení musí schválit také Evropská komise. Bez této takzvané notifikace ČR nemůže nástroj na podporu zaměstnanosti využívat. Evropský souhlas má bránit nedovolenému zvýhodňování určitých oborů či provozů v unijních zemích, má zaručit rovné podmínky.
400 tisíc zaměstnanců
Jak uvedlo MPSV, v současné situaci lze jen těžko předvídat, jaký rozsah by případné omezení dodávek mohlo mít z pohledu počtu zaměstnanců, kterým vznikne překážka v práci na straně zaměstnavatele.
Autoři nicméně citují průzkum Československé obchodní banky z loňského července, podle kterého by třetina oslovených firem musela v případě výpadku dodávek plynu zastavit provoz nebo hledat urychleně alternativní zdroje. Velmi hrubě tak lze odhadnout, že při významnějším omezení dodávek plynu by se použití příspěvku týkalo asi 400 tisíc zaměstnanců.
„Průměrná výše příspěvku na jednoho zaměstnance pak činí 17 163 korun, použití příspěvku předpokládáme maximálně po dobu tří měsíců ve vymezeném období. Předpokládané náklady tedy činí 20,6 miliardy korun,“ stojí v návrhu.
Plné zásobníky plynu
Už v minulém týdnu uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN), že české zásobníky plynu jsou aktuálně naplněny z 99 procent a obsahují 3,34 miliardy metrů krychlových zemního plynu.
Pokud tento trend bude pokračovat, tak už Česko podle ministra nebude mít v zásobnících prostor na další plyn. O pronájmu dalších zásobníků v zahraničí prý ale vláda neuvažuje.
Současného stavu zásobníků by však tuzemsko nedosáhlo, pokud by k tomu domácnosti a průmysl nepřispěly. „Neúčinnější zbraní, kterou proti Putinovi máme, jsou úspory,“ řekl Síkela. Spotřeba plynu už několik týdnů v řadě klesá.
Tuzemsku se také díky úsporám daří snižovat svou energetickou závislost na Rusku. V den útoku na Ukrajinu byla Česká republika závislá na Rusku z 98 procent. V současné době teče do České republiky plyn z Norska, nebo LNG ze zámoří, hlavně z USA. Terminály na zkapalněný plyn jsou v Nizozemsku nebo v Belgii.
