Článek
Výroba aut a autosoučástek je v Česku tradičně nejsilnějším průmyslovým odvětvím. Americká cla postihnou hlavně dodavatele dílů pro německé značky. Část politiků v EU teď vidí o důvod víc, proč ulevit automobilkám s emisemi.
Automobilový průmysl v Česku přímo a nepřímo živí kolem půl milionu lidí a jako hlavní výrobní odvětví bude po zavedení amerických cel první na ráně.
O tom, jak nová americká cla ovlivní nejen český, ale celý evropský automobilový průmysl, ve studiu Seznam Zpráv debatovali ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu ČR Zdeněk Petzl.
Podle Petzla je už nyní vidět, že jde o hlubší strategii ze strany USA a řada firem plánuje přesun výroby do Spojených států. Nebezpečí je podle něj v tom, že už nyní omezené finance a lidské síly se budou přesouvat z oceán.
Ministr Kupka uvedl, že Evropa má způsoby, jak na cla zareagovat. „Opatření už se rýsují. Může se postihnout něco, co budou Spojené státy těžko nahrazovat.“ Zmínil oblast služeb, kde má Amerika naopak přebytek vůči EU přes 100 miliard dolarů. Konkrétní kroky závisí na dohodě celé EU.
Tady se otevřelo území chaosu.
Kupka i Petzl se shodli, že Trumpova cla budou mít na otevřenou českou ekonomiku negativní dopad. „Viděl jsem teď zpřesněné odhady Ministerstva financí, jaký by mohl být dopad těchto cel na hospodářský růst v České republice. Odhad je zhruba šest desetin procentního bodu. Šest až sedm desetin,“ uvedl Kupka.
V Česku se loni vyrobilo 1,45 milionu aut. Tržby celého oboru dosáhly rekordní úrovně 1,48 biliónu korun. Z toho 540 miliard připadá na výrobce dílů. Čísla za první měsíce podle Petzla signalizují, že letošní výsledky půjdou dolů. Zvlášť když se nyní přidá přivření amerického trhu, což vzhledem k závislosti na dodávkách pro německé značky pocítí právě výrobci dílů.
Na tom, že Trumpovy kroky nepřinesou nic dobrého, panuje mezi ekonomy shoda. Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka bude Česko patřit k zemím, které budou zasaženy v Evropě nejvíc. Automobilový průmysl totiž tvoří páteř českého exportu a je úzce provázán s Německem.
Petzl připomněl, že evropský automotiv měl problémy už před oznámením nových cel. „Výrobu rozkolísala nařízení o emisích, tedy podíl elektromobilů na výrobě“ uvedl. Právě úleva v regulacích nebo snížení cen energií by podle něj pomohly automobilkám.
Za pravdu mu dal i ministr, který konstatoval, že Evropa musí reagovat a přehnané regulace je „střílení se do vlastní nohy.“ Pochválil nedávné návrhy na odklad přísnějších emisních limitů a zapochyboval také o tom, že vydrží zákaz výroby spalovacích motorů od roku 2035, na kterém se evropské státy dohodly teprve před dvěma a půl lety.
Ve středu Donald Trump oznámil sérii celních opatření, včetně cla 20 % na všechny dovozy z EU a 25 % na zahraniční automobily. Už dřív na auta z EU platilo clo 2,5 procenta, výsledkem je tedy sazba 27,5 procenta. Trump středu vyhlásil za „Den osvobození“, ztížení přístupu do USA má snížit americký obchodní deficit, podpořit domácí zaměstnanost a získat na úkor cizích zemí peníze do federálního rozpočtu.
Reakce na nečekaně vysoká cla je ale zatím spíš negativní. Ceny akcií na světových burzách zamířily dolů ve strachu z dalšího útlumu globalizace a negativních vyhlídek pro celosvětovou ekonomiku. Vrací se také obavy z inflace v důsledku toho, že cla prodražují dovozy a dávají větší prostor k růstu cen domácího zboží.
Deník New York Times, který patří k tradičním kritikům Trumpa, cla zhodnotil jako překvapivě radikální. Podle listu prezident překonal předpovědi a „ukázal větší ochotu řídit se svými instinkty, i když kritici – a někteří spojenci – varují před selháním“.
Trumpův ministr financí Scott Bessent doporučil všem dotčeným zemím, aby se proti clům raději nijak nebránily. „Uvolněte se, přeberte si to a počkejte, jak se situace vyvine. Protože pokud budete oplácet, dojde k eskalaci,“ varoval Bessent v televizním vystoupení.
To podle Kupky ale není vhodná strategie. „Pokud něco o Donaldu Trumpovi víme, tak že rozumí silové hře. A tady platí, že Evropa je dostatečně silná, je atraktivním trhem,“ uvedl v debatě ministr.
EU uplatňuje vůči zbytku světa jednotnou obchodní politiku, reakce je tedy kolektivním rozhodnutím, na které se zatím čeká. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala americká cla jako „velkou ránu světové ekonomice“ a uvedla, že EU připravuje odvetná opatření.
Německý svaz automobilového průmyslu (VDA) označil cla za „fatální signál“ pro svobodný a pravidly řízený obchod a varoval před vážnými dopady na automobilový sektor a globální dodavatelské řetězce. Evropské automobilky se obávají negativních dopadů těchto cel, zejména v kontextu již tak složité situace na trhu, kde čelí poklesu poptávky a rostoucí konkurenci čínských elektromobilů.
„EU musí nyní na cla tvrdě reagovat – musí být jasné, že tváří v tvář USA neustoupíme,“ prohlásil v reakci na novinky z Washingtonu končící německý ministr hospodářství Robert Habeck.
Odhady dopadů se nicméně různí. Uznávaný německý institut Ifo odhaduje, že německý hrubý domácí produkt v prvním roce po zavedení cel přijde o 0,18 procenta – tedy zdaleka ne o tolik, kolik odhaduje pro Česko zdejší ministerstvo financí. Dopad na Mexiko má být podle Ifo 1,8 procenta a na Kanadu 0,6 procenta.
Trumpova cla na Seznam Zprávách
Americký prezident Donald Trump ve středu večer 2. dubna 2025 oznámil tvrdá cla na zboží z téměř z celého světa. Cla poškodí i Evropskou unii a především její průmysl, na kterém stojí i Česká republika. Akcie a trhy reagovaly okamžitým propadem.
Seznam Zprávy publikovaly články, analýzy a rozhovory k tomuto tématu. Zde vám přinášíme ty nejdůležitější.