Článek
Investiční skupina BHM miliardáře Tomáše Krska vykoupila svého partnera v logistickém parku Log Center Maribor, čímž park zcela ovládla.
„V Log Center Maribor jsme měli před transakcí 75procentní podíl a od rakouské developerské společnosti Go Asset Development jsme odkoupili čtvrtinový podíl,“ uvádí partner a managing director pro komerční Real Estate BHM group Jan Chaloupka.
Kupní cenu za podíl neuvedl, ale nebude rozhodně nízká. „Log Center Maribor je moderní, plně obsazený průmyslový park ve strategické lokalitě, což umožňuje uvažovat o prémiové úrovni nájmů a s tím spojenou požadovanou míru návratnosti investice. Na základě těchto faktorů lze odhadnout cenu čtvrtinového podílu na přibližně 10 milionů eur (zhruba 250 milionů korun),“ doplňuje Tomas Szilagyi, investiční analytik poradenské společnosti Colliers.
Park postavila skupina BHM společně s Go Asset Development. Touto transakcí se obě firmy nyní na projektu rozcházejí. „Log Center Maribor jsme vybudovali společně s rakouskou developerskou společností Go Asset Development, která, na rozdíl od naší společnosti, neměla záměr tato aktiva vlastnit dlouhodobě,“ uvádí důvod rozchodu Chaloupka.
Logistický park nabízí 30 tisíc metrů čtverečních logistických a průmyslových ploch pro skladování a výrobu. Krskova skupina s ním má velké plány. Během příštích dvou let chce zahájit druhou rozvojovou etapu, která by měla rozšířit plochu o dalších dvacet tisíc metrů čtverečních na celkem padesát tisíc.
Ve slovinské Sežaně pak začne stavět nové logistické centrum o velikosti padesáti tisíc metrů čtverečních.
„Jedním z klíčových důvodů je, že Slovinsko má výhodnou geografickou polohu a díky přístavu Kopr i napojení na asijské trhy. Dalším faktorem je fakt, že dlouhodobě bylo ve Slovinsku málo logistických center,“ komentuje zájem o slovinský trh Chalupa. Ve Slovinsku je podle něj BHM lídrem developmentu v tomto segmentu. Do jiných realitních sektorů, jako jsou kanceláře, hotely či byty, Krskova skupina investovat neplánuje.
Logistické nemovitosti jsou obecně žádaným aktivem, jehož ceny vyletěly během koronavirové pandemie. „Vzhledem k nedostatku vhodných příležitostí v České republice se stále více domácích investorů zaměřuje na zahraniční trhy. Příkladem může být Polsko, kde je aktivní široké spektrum českých investičních fondů,“ popisuje Szilagyi a pokračuje: „V tomto kontextu představují slovinské logistické parky atraktivní příležitost díky své strategické poloze na hlavních evropských dopravních trasách, stabilním výnosům z nájmů a atraktivní míře návratnosti, zejména ve srovnání s Českou republikou nebo západními trhy.“
V oblasti logistiky chce ostatně BHM expandovat i v dalších zemích. „BHM group vlastní a spravuje na Slovensku, Slovinsku, Chorvatsku a Srbsku celkem třináct hal o výměře téměř 400 000 metrů čtverečních. V současné době máme rozvojové plány na dalších 500 000 metrů čtverečních,“ vypočítává Chalupa s tím, že „dlouhodobým plánem na příštích pět let je dosáhnout rozlohy jednoho milionu metrů čtverečních.
Krskova skupina bude logistické parky stavět i kupovat podle toho, která varianta bude výhodnější. „Zároveň jsme připraveni do tohoto procesu investovat finanční prostředky v řádu jednotek miliard korun,“ dodává Chalupa.
Skupina BHM investuje do celé řady oblastí od obnovitelných zdrojů energie a to zejména větrných parků přes logistické parky až po zdravotnictví. Největší investice směřují do realit a energetiky.
V minulých měsících se Krskova skupina soustředila na investice do zdravotnictví, když převzala německou společnost Medifa, kterou koupila v konkurzu. Společnost se zabývá výrobou operačních stolů a technologií pro operační sály. V závěru loňského roku koupila rovněž většinový podíl v britské společnosti Brandon Medical, která vyrábí například světla pro operační sály nebo poskytuje digitální řešení pro nemocnice.
Před více než sedmi lety prodal Krsek společně s partnery plzeňskou Škodu Transportation tuzemské investiční jedničce – skupině PPF. Během prodeje společnosti se její hlavní akcionáři Krsek, Michal Korecký, Marek Čmejla a Jiří Diviš rozhádali. Jiskřilo to především mezi Krskem a Koreckým.
