„Skončili jsme jako kolonie,“ hřímá muž, který poslal traktory do Prahy

„Kdyby tam nebyl Jandejsek, už jsme s traktory v Praze. Nechci, aby nás měli lidé za rusofily,“ svěřil se jeden z členů Agrární komory, proč raději zůstal u obrazovky. Jistými sympatiemi k šéfovi holdingu Rabbit CZ, k tomu „inteligentnímu chlapíkovi“, se netají, jenže mají své hranice.

Nebýt zpolitizování pondělní akce, má kolem sebe organizátor protestů mnohem víc nespokojených farmářů. Problémy, kterým sektor čelí, rozhodně stojí za pozornost, ať už jsou to přehnané kontroly a papírování, rostoucí levné dovozy, ekologické požadavky EU často střílené od boku… Ale týdenní ultimátum na odstoupení od ekologických ambicí je z říše snů. „Je to nesmysl,“ odbyl to zemědělec.

Šílenec, agrobaron, dezolát, schopný manažer? Organizátor protestů Zdeněk Jandejsek (69) si od lidí z okolí vysloužil různá jména. Ne každý dokáže vystát jeho prudkou povahu, ale také podnikatelský úspěch, který ho řadí mezi nejvlivnější hráče českého agrobyznysu.

Zemědělcem se stal už za minulého režimu. Ač tvrdí, že rodové vazby sahají do 17. století a že pochází z rodiny sedláků, dnes považuje malé farmy za překonaný model. „Když začala revoluce, věděl jsem, že hospodařit na 14 hektarech je utopie. Celý svět koncentruje,“ řekl nedávno v rozhovoru pro SZ Byznys žák nejznámějšího socialistického zemědělského manažera Františka Čuby z JZD Slušovice.

Právě k němu jako student pražské VŠE dojížděl, aby se něčemu přiučil.

Jandejskova hvězda rychle stoupala. Hned po škole se vypracoval na ekonoma a zanedlouho ředitele státního statku Dolní Kralovice, kde si osahal, jaké to je řídit podnik s třemi tisíci hektary.

Dnes má pod sebou 16 tisíc hektarů. Jeho skupina Rabbit CZ, kterou založil po rozpadu Československa, zaměstnává kolem dvou tisíc lidí ve 20 společnostech a ročně utrží 12 miliard korun. Patří mezi tři největší výrobce drůbežího masa v tuzemsku. Neúnavný kritik obchodních řetězců a zastánce regulace slev a zavedení povinných kvót na české potraviny je také znám svou sítí řeznických prodejen, jichž mimochodem několik provozuje v prodejnách Penny Market.

Jandejsek tvrdě kritizuje zvýšení dotací pro malé farmy. „Jeďte do Austrálie, tam má rodina tři tisíce hektarů,“ radí.

Od roku 2019 do roku 2022 podle dat Státního zemědělského intervenčního fondu získal na dotacích celkem 1,199 miliardy korun, čímž byl třetím největším příjemcem dotací v Česku po skupinách Agrofert a Agro-Měřín.

Dnes rodinný koncern, který začínal byznys s králičím masem, dál koncentruje. Na trhu se nabízí rekordní množství středně velkých zemědělských podniků. Během dvou let získal Mrazírny Mikulov, chov nosnic v Trnové u Dobříše a další dva středně velké chovy prasat na Moravě. Posílil tím v nabídce masa a vajec. V drůbežím mase a vejcích má tržní podíl okolo deseti procent, v prasatech (Skaličan, Jatky Český Brod) okolo 15 procent.

Svými názory a svérázným vystupováním si držitel titulu Podnikatel roku 2001 získal řadu nepřátel nejen mezi sedláky, ale také mezi velkoagrárníky. V letech 2017 až 2020 byl prezidentem nejvlivnější stavovské organizace Agrární komory, z níž loni protestně vystoupil, protože podle něj málo tlačí na vládu.

Zdroj z Agrární komory přiblížil, že důvodem byly rovněž silné osobní antipatie se současným šéfem Janem Doležalem.

„Nerozhádal se jen s ním, ale i s ‚velkými kluky‘ z Agrární komory. Teď už s ním přátelí jen někteří radikálové například ze severu Čech a Moravy,“ říká pod podmínkou anonymity zdroj SZ Byznys. Největší přátelské pouto v Agrární komoře ho pojí s Janem Velebou, bývalým senátorem za Stranu práv občanů Zemanovci a bývalým členem KSČ.

Jandejsek má pověst člověka, který jde hlavou proti zdi. Svou urputností údajně narazil i ve vedení poměrně málo známé Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků, kde se dnes sdružují lidé kolem exministra zemědělství a šéfa skupiny Úsovsko Jiřího Milka. Vystřídala se tam známá jména českého agrobyznysu, například „neviditelný“ miliardář Gabriel Večeřa nebo mlékárenský byznysmen Oldřich Gojiš.

Zemědělci opouštěný Jandejsek naopak začal být v posledních letech víc vidět na politické scéně. Sponzoroval hnutí ANO, ale také se posouval na politickou periferii. Coby zemědělský expert se mihl na plakátech vlasteneckého hnutí Trikolora Václava Klause mladšího. Účastnil se demonstrací proruského aktivisty Ladislava Vrabela, který šířil lži o tom, že Fialova vláda chystá jaderný útok na Rusko.

Zatím jeho posledním angažmá je post místopředsedy politického hnutí JaSaN (Jasný Signál Nezávislých), které řídí energetický expert Vladimír Štěpán. Loni se společně objevili na konferenci Vysoké školy ekonomické v Praze, kterou organizoval dnes už vyloučený děkan Národohospodářské fakulty Miroslav Ševčík. Ten proslul například výrokem, že vinu na současné válce nese i Ukrajina, a údajně náhodou se připletl mezi radikály snažící se z budovy Národního muzea v Praze strhnout ukrajinskou vlajku. To skončilo potyčkou s policií.

Svůj názor na ruskou agresi na Ukrajině Jandejsek buď nemá, nebo jej odmítá naplno sdělit. „Ke konfliktu Ruska s Ukrajinou se vůbec nevyjadřuju, nemáme totiž správné informace. Nevím, co si o tom mám myslet, protože nevím, co je pravda,“ řekl SZ Byznys.

Demokracie v České republice je podle něj za zenitem. „Demokracii jsem vždycky uznával. Hlasoval jsem pro vstup do EU, ale tuto Unii nechci! Je to nevyrovnaný vztah a skončili jsme jako kolonie,“ hřímá.

A jak je to s jeho politickými ambicemi? Žádné prý nemá. „Hnutí jsme založili proto, abychom se mohli s někým o něčem bavit. Já v žádných volbách kandidovat nebudu, nebudu se cpát do žádných ministerských funkcí. Nedělám to pro to, abych dělal politiku, chci jen pomoci zemědělství,“ popsal.

Bohužel to vypadá, že většina zemědělců o jeho pomoc nestojí a distancovala se také od zcela „nepolitického“ požadavku na vládu, aby do týdne odstoupila od Green Dealu.

Teď může podnikatel z Trhového Štěpánova doufat, že mu to vyjde lépe než předpověď ceny rohlíku. Na začátku roku 2022 strašil rohlíkem za 15 korun a chlebem za 200 korun, jestliže vláda prosadí redistribuci (dotační platba) ve výši 23 procent a seškrtají se národní dotace. Obojí prošlo, ale rohlík stojí necelé tři koruny.