Článek
Zvyšování cen energií se promítne také do rozpočtů škol a školských zařízení. Kraje, které zřizují střední školy, a obce, jež mají na starost základní školy a školky, zatím netuší, jak významný bude dopad růstu cen. Už nyní však navyšují rozpočty.
Například Středočeský kraj vyčlenil speciální rezervu právě na úhradu vyšších cen energií. „Podle údajů o předpokládaném růstu nákladů na energie v roce 2022 budou školy a školská zařízení zřizovaná Středočeským krajem potřebovat o 215 milionů korun více než v roce 2021,“ říká mluvčí Středočeského kraje David Šíma.
Proti budoucímu růstu se kraj chce pojistit už nyní. Jeho zastupitelé se shodli na navýšení finančních prostředků na dražší energie o čtvrt miliardy korun. „Další posílení prostředků však přirozeně do budoucna nelze vyloučit,“ dodává Šíma.
Zhruba čtyřnásobný nárůst cen za energie ve školách předpokládají v Libereckém kraji. „Konkrétní částku nelze v tuto chvíli určit. Školy a školská zařízení ale aktivně přijímají různá opatření k šetření energiemi,“ říká Dan Ramzer, náměstek hejtmana Libereckého kraje pro resort školství, mládeže, tělovýchovy, sportu a zaměstnanosti.
Možností, jak zmírnit dopad vysokých cen elektřiny či plynu snížením spotřeby ve školách však není mnoho. „Školy se nad tím budou muset nějak zamyslet a snažit se minimalizovat náklady. Dá se ušetřit tím, že se bude vytápět pouze na teploty, které jsou dány vyhláškou,“ říká Luboš Zajíc, prezident Asociace ředitelů základních škol a ředitel ZŠ Pečky.
Minimální hodnotu, pod kterou by neměla teplota ve školních místnostech klesnout, stanovuje vyhláška o hygienických požadavcích na prostory. Třídy tak mohou být vytápěny na 19 stupňů Celsia.
Že ke snížení teploty v zimě opravdu dojde, není vyloučeno. Většina škol topí plynem, jehož dodávky nyní nejsou jisté. Podle návrhu nouzového plánu Evropské komise by veřejné budovy, kam patří i školy, v rámci úspor měly během topné sezony vytápět právě na 19 stupňů.
Nárůst se neobjeví hned, ale až v dalším období. Jaké ceny budou na začátku nového kalendářního roku, lze ale těžko odhadovat.
Školy i kraje nyní žijí v nejistotě, jaké ceny je čekají v příštím roce. Většina z nich totiž energie nakupuje za fixní ceny na rok až dva. „U některých smluv nám fixace končí na konci roku, u některých pokračuje. Představu o nových cenách zatím nemáme, protože se každou chvíli mění a netušíme, kam až mohou vyšplhat,“ říká ředitelka ZŠ Mníšek pod Brdy Michaela Pažoutová.
Většina škol však zdražení pocítí až v následujícím roce, kdy jim skončí fixace a budou si muset zasmluvnit ceny, které se podle předpokladů vyšplhají na ještě vyšší úroveň než nyní. „Nárůst se neobjeví hned, ale až v dalším období. Jaké ceny budou na začátku nového kalendářního roku, lze ale těžko odhadovat,“ potvrzuje Zajíc.
Stejně jako další samosprávy se aktuálně chystají zajistit energie na další období. „Pro rok 2023 ještě dodavatele nemáme vybraného, byla zahájena veřejná zakázka formou nákupu na komoditní burze. Olomoucký kraj samozřejmě zohlední zvýšené náklady na energie všech svých příspěvkových organizací,“ říká mluvčí Olomouckého kraje Eva Knajblová.
Bude to na úkor jiných výdajů, třeba vybavení škol. Projekty, které už jsou naplánované, ale dají se odložit, se odloží.
Cena dodávek na příští rok budou kraje znát až při uzavírání nového kontraktu, který jim snad dodavatelé nabídnou. „Nyní nejsme schopni vyčíslit přesné částky růstu cen energií. S ohledem na aktuální ceny elektřiny a plynu lze usuzovat, že dopad na jednotlivé organizace bude výrazný,“ říká Miroslava Chlebounová, mluvčí Moravskoslezského kraje.
Školy si však s takto vysokým nárůstem cen energií samy neporadí. „Zřizovatel je připraven tuto situaci v návrhu rozpočtu na příští rok zohlednit,“ říká Chlebounová. Navýšení rozpočtu na energie bude nezbytné i podle Ramzera. „O konkrétních částkách ale nebylo dosud rozhodnuto,“ dodává náměstek.
Některé obce budou muset kvůli rostoucím cenám energií sáhnout do rezerv, nebo osekat rozpočet na jiných místech. „Bude to na úkor jiných výdajů, třeba vybavení škol. Projekty, které už jsou naplánované, ale dají se odložit, se odloží,“ říká starostka obce Sudice a členka Svazu měst a obcí Olga Dočkalová. Například opravy chodníků či stavba nových dětských hřišť se tak možná odsunou na později.
Školy a další veřejné budovy mohou ušetřit snížením spotřeby, což ale také závisí na technickém stavu budov – některé školy se totiž nacházejí ve starších historických stavbách s vysokými stropy, které nejsou zaizolované.
„Zateplují se budovy, kde je to ekonomicky rentabilní. Ve většině budov jsou z důvodu úspory energií vyměněna okna,“ popisuje Ramzer. Ve většině krajů je zateplena více než polovina škol.
Řada z nich však žádná úsporná opatření, jako nová okna, zateplení a podobně stále nemají. Například některá mníšecká školská zařízení zateplená jsou, jiná ne. „Budeme muset využívat všechny místnosti, není možné, abychom třídy přesunuli jen do zateplených prostor. Jsme úplně plní,“ popisuje Pažoutová.
Pokud od nového roku budou energie příliš drahé, pomoct by mohlo i město. „Předpokládám, že bude řešit zateplení, solární panely a podobné projekty. Bude se to muset řešit, protože spotřeby jsou velké,“ říká Pažoutová.
Nepředpokládáme, a nemáme ani žádné signály, že by se zřizovatelé škol chystali na vytápění či jiných energiích šetřit tak, aby to vedlo k jakémukoliv omezení školní výuky.
Do začátku topné sezony však školy nestihnou komplexně zateplit ani instalovat fotovoltaiku. „Co se týká obcí, všechny hledají nějaká chytrá řešení, což nejsou věci, které stihnete během měsíce. Pro letošní rok už je to passé,“ uvádí Dočkalová.
Protože energetická úspornost školních budov je různá, uvažují kraje o rekonstrukcích. Například ve Středočeském už schválili projekty, které zahrnují i školy. „Součástí většiny řešení vedoucích k energetickým úsporám je například instalace fotovoltaického systému či výměna osvětlení za LED technologie,“ říká Šíma. Opatření kraj přijdou na téměř 960 milionů korun a následnou úsporu odhadují na 50 milionů korun ročně.
Podle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) však nehrozí, že by se kvůli drahým energiím například vyhlašovaly mimořádné prázdniny. „Nepředpokládáme, a nemáme ani žádné signály, že by se zřizovatelé škol chystali na vytápění či jiných energiích šetřit tak, aby to vedlo k jakémukoliv omezení školní výuky,“ sdělila mluvčí úřadu Aneta Lednová.
