Skokové zdražení benzinu a nafty nehrozí. Dokud teče Družba

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Evropská unie zavedla od neděle 5. února nové embargo na ruskou ropu. V pořadí šestý zákaz se týká ropných produktů včetně nafty, topných olejů nebo leteckého paliva a jeho hlavním cílem je omezit financování ruské války na Ukrajině.

Cenového skoku nafty na stojanech čerpacích stanic se lidé bát nemusí. „Česká republika žádnou naftu z Ruska nedováží. Embargo na dovoz ruské ropy, platné od 5. 2. 2022, funguje velmi dobře a neprojevilo se žádným růstem cen pro zákazníky v EU. Uvidíme, jak zafunguje embargo na ropné produkty,“ řekl pro SZ Zprávy Václav Bartuška, zmocněnec Ministerstva zahraničních věcí pro otázky energetické bezpečnosti.

Co se týče vývoje cen pohonných hmot v následujících dnech a týdnech, lze jen stěží předpovídat. „Na tuto otázku vám nikdo neodpoví, protože to nikdo neví,“ říká předseda Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček.

Osud cen pohonných hmot závisí podle Indráčka především na tom, zda bude i nadále v provozu ropovod Družba. „Zásobníky všech velkých evropských dovozců paliva jsou plné,“ ujišťuje. Paradoxně by cena nafty mohla i klesnout, pokud by tankery s naftou neměly kvůli plným zásobníkům, kde ji vyložit.

Nedostatku nafty bychom se měli podle Indráčka obávat pouze v případě, že by se z nějakých důvodů přerušil tok ropovodem Družba. „Zhruba 20 procent nafty do Česka dovážíme. Současná situace má ovšem spoustu neznámých. Pokud poteče ropovod Družba, budeme schopni si 80 procent spotřeby vyrobit sami. A stejně tak těch zbylých 20 procent relativně snadno dovezeme z okolních zemí, jelikož v sankčním balíčku je řečeno, že země, které mohou nadále vyrábět naftu prostřednictvím ropovodu Družba, mohou hotové produkty vyvážet pouze do České republiky,“ říká Indráček.

Slovenské, maďarské a polské rafinerie tak smějí vyvážet ropné produkty pouze do Česka, polské ještě na Ukrajinu. To nám podle Indráčka zajišťuje „až bohaté zásoby, ale jen pokud poteče Družba“.

A problém by to neměl být ani do konce roku 2024. Na konci letošního roku totiž skončí povinnost prodávat přebytek ropy pouze do Česka, ale i v případě, že bychom si na rok 2024 nezvládli zajistit jiné dodávky, vystačily by nám zásoby v zásobnících na území ČR.

„Hmotné rezervy jsou na 90 dní spotřeby, ale jestliže nám chybí jen 20 procent spotřeby, tak můžeme prodloužit 90 dní pětkrát a to je více než rok,“ počítá Indráček. V takovém případě by ale bylo možné, že se například začne omezovat osobní doprava. Pokud by přestal téct ropovod Družba, budou tato opatření na pořadu dne, myslí si Indráček.

Sankce na ruskou ropu platí již od prosince minulého roku, nově k nim přibyly další. Prosincové embargo obsahovalo zákaz lodního dovozu ropy do členských států Evropské unie, zemí G7 a Austrálie. Nově ho doplnil zákaz dovozu ropných produktů včetně nafty nebo leteckého paliva.

Stejně jako v případě prosincového embarga na ropu budou i další ropné produkty podléhat v případě vývozu do zemí mimo EU a G7 cenovým stropům. Na rozdíl od jednotné ceny ropy, jejíž strop byl nastaven na 60 dolarů za barel (1320 korun), se budou stropy u jednotlivých ropných produktů podle EU lišit.

Cenový strop na „prémiové“ ropné produkty včetně nafty nebo leteckého paliva stanovila Evropská unie na 100 dolarů za barel (2200 korun), u levnějších druhů ropy, jako jsou dehet nebo těžké oleje, byla cena zastropována na 45 dolarech za barel (997 korun).

Jak ale EU zajistí, že státy mimo Evropu a G7 budou opravdu za tuto cenu ruskou ropu nakupovat? Stejně jako v případě surové ropy – prostřednictvím poskytovatelů tankerů a pojišťoven. Ti se totiž soustředí primárně na Západě, 23 z 25 největších světových pojišťoven sídlí buď v EU nebo zemích G7, a tudíž musejí podléhat jejich pravidlům. Ta určují, že pojišťovny nesmí pojistit tanker, který veze ropné produkty s cenovkou přesahující stanovený cenový strop. Obdobně je to i u poskytovatelů tankerů.

„Produkce je na světovém trhu dostatek, teď se budou jen přesměrovávat toky,“ myslí si Indráček. Do Evropy se zároveň dováží produkce z Indie, Spojených arabských emirátů, Číny nebo USA.

Mají ale sankce skutečný vliv, nebo jde jen o politické gesto? Podle dat ruského ministerstva financí jsou výdělky z prodeje ropy a plynu nejnižší od srpna 2020. Průměrná měsíční cena ruské ropy Ural klesla podle ministerstva o 42 procent, informovala agentura Reuters.

Kvůli propadu zisků z prodeje energetických surovin tak bude muset ministerstvo ztrojnásobit prodeje svých devizových rezerv do zahraničí, a to na 8,9 miliard rublů (2,79 miliardy korun) denně po dobu následujícího měsíce.

To vše díky tlaku západních spojenců na Rusko a vývoz jeho energetických surovin. Evropská unie zablokovala prodej ruské ropy dovážené po moři do EU, která představovala 90 procent celkové ruské prodané produkce v EU a členské státy snížily svou závislost na ruském plynu ze 40 procent na 15, informovala agentura Reuters. V následujících dnech se začne projevovat efekt nového embargo na zbylé ropné produkty.

Podle odhadů analytiků z Moskevské kreditní banky by se letošní schodek rozpočtu mohl vyšplhat až na 5,5 bilionu rublů (1,72 bilionu korun), tedy zhruba 3,8 procenta celkového ruského HDP. Ruský rozpočet zatím počítá na rok 2023 se ztrátou dvou procent HDP a jakýkoliv vyšší schodek by podle Reuters znamenal zvýšení prodejů rublu, snížení výdajů a zvýšení daní nebo další půjčky.

Analytici však upozorňují, že ruské statistiky jsou velmi pravděpodobně značně zkreslené, aby se z nich dopady sankcí nedaly jednoduše vyčíst.

Žádné sankce se však neobejdou bez rizika. Jak se zatím ukazuje, ty mířené proti prodeji ruských energetických surovin se zatím obcházejí bez značnějších nežádoucích účinků. To potvrdil i zmocněnec MZV pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška.

Největším strašákem je v případě sankcí na ropu a ropné produkty následný nedostatek pramenící z nerovnováhy na světovém trhu. V případě, že by Rusko nenašlo jiné kupce pro své ropné produkty, například naftu, mimo EU, mohlo by ji přestat vyrábět. A v případě takového výpadku by došlo k poptávkovému šoku – nafty by bylo méně než zájemců – a cena by šla nahoru. To se zatím v případě surové ropy nedělo, protože Rusko nedokáže svou produkci bezbolestně regulovat. Situace ohledně ropných produktů se očekává obdobná.

Podle agentury Bloomberg existuje několik způsobů, kterými lze embargo „obejít“ nebo alespoň zmírnit jeho dopady. Mezi ně patří například nákup ruské surové ropy a následná rafinace a prodej již „nezávadné“ nafty zpět do Evropy, jako se o to snaží Indie. Dalším způsobem může být například nákup ruské ropy, která bude v tankerech následně smíchaná s jinou ropou a prodávána následně jako ropa nepocházející z Ruska.