Článek
„Víme o některých firmách, které používají sklo a přemýšlejí o tom, že by skleněné obaly nahradily plastovými, protože výroba skla je moc energeticky náročná,“ uvedl Jan Daňsa, ředitel firmy Alpla, která produkuje přes polovinu PET lahví, které se v České republice vyrobí.
O masový trend podle něj nejde. Smysl by tento krok mohl dávat jen některým výrobcům, kteří nepoužívají vratné skleněné lahve, jako jsou výrobci limonád. Firmy, se kterými mluvila redakce SZ Byznys, se však skla vzdát nechtějí. Mimochodem proto, že jde o prémiový obal, určený pro restaurace a hotely.
„Neuvažujeme o tom, pro kanál horeca (hotely, restaurace, kavárny) je sklo stále klíčový obal,“ říká mluvčí Coca-Cola Václav Koukolíček. Ani Kofola, která nabízí ve skle například malé balení nápojů Rajec, Vinea a Kofola, neplánuje přechod k plastu. Limonády do gastra má navíc ve vratném skle.
Nevratné obaly používá například Vincentka, ovšem podle předsedy představenstva Jana Šumšala nejsou PET lahve vhodným obalem. „Použití jiného typu obalu na plnění Vincentky by znamenalo částečné znehodnocení tak unikátní minerální vody, zkrácení doby trvanlivosti a především značné investiční náklady na vybudování nové linky pro plnění do PET lahví,“ vysvětlil.
Trh s plastovými lahvemi roste dlouhodobě navzdory protiplastové ekologické vlně ve společnosti a tomu, že od stáčení do PET lahví upouštějí některé pivovary. V tuzemsku se tak ročně vyrobí 1,8 miliardy „petek“ pro nápojářský průmysl, výrobce kosmetiky a drogerie.
Zdražuje i plast
Podle Daňsy rostou sice i náklady na výrobu PET lahví, ale zdaleka ne tak výrazně jako u skla. Zdražuje zejména recyklovaný PET (rPET) materiál, kterého se v nápojových obalech zatím používají maximálně nižší desítky procent. Ten je už dvakrát dražší než nový plast z fosilních zdrojů.
rPET se do České republiky paradoxně musí dovážet, protože „odpadního“ plastu v kvalitě pro potravinářské využití je v tuzemsku málo. Důvodem je především to, že cenný materiál utíká do ostatních průmyslů, především do automobilového průmyslu a do textilního průmyslu.
Alpla Česká republika se nedávno připojila k iniciativě Zálohujme, která prosazuje zavedení povinného zálohového systému na PET lahve jako na Slovensku, které má navíc depozitní systém i na plechovky. Bez toho podle Daňsy bude mít Česko problém splnit cíle Evropské unie. V roce 2025 bude muset být v každé „petce“ minimálně 25 procent recyklátu.
Továrna na Benešovsku je nyní na zhruba 22 procentech, nicméně celorepublikový průměr je podle ředitele fabriky nižší.
„Pokud nedojde k nějaké zásadní změně v přístupu, jak podpořit nápojáře, výrobce, kteří potřebují dosáhnout těchto cílů EU, tak se bojím, že budeme mít velký problém cíle splnit,“ uvedl. Firma je schopna sehnat jen minimum rPETu, který potřebuje k výrobě plastových preforem, z České republiky.
Barevné lahve mizí z trhu
Ve výrobě PET lahví pokračují další dva trendy, které sílily v posledních letech: odlehčování lahví a snižování počtu barev, které znesnadňují opětovnou recyklaci.
Před několika lety byl podíl čirých lahví méně než 50 procent, nyní je to podle šéfa továrny v Petrovicích u Bystřice kolem 70 procent.
„Za poslední rok a půl dva došlo k výraznému posunu směrem k transparentním nebo čirým lahvím. Základní barvy jsou pro nás zelená, modrá a čirá,“ popsal. Z trhu v podstatě zmizely některé barvy, například fialová a žlutá.
Také se snižuje váha lahví. Trend trvá už delší dobu a souvisí s dostupností plastů z fosilních zdrojů, cenami a udržitelností. Odlehčují se samotná těla lahví i jejich hrdla.
„Děje se to z ekonomických důvodů. Tím, že zlehčujete lahve, uvádíte méně obalu na trh. Když k tomu přidáte ještě použití recyklovaného PET materiálu, tak je dopad do úspory CO2 naprosto dramatický,“ dodal Daňsa.
