Článek
Od poloviny října, kdy došlo ke konci největšího alternativního dodavatele energií Bohemia Energy, končili svou činnost i další, hlavně menší dodavatelé. Krachy doprovázely rostoucí ceny elektřiny a plynu, kterým nyní musí odběratelé čelit.
V úterý proto ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) navštívil Energetický regulační úřad (ERÚ), který má dohlížet na dodavatele energií a v popisu práce má i ochranu spotřebitele.
Síkela uvedl, že je se současnou situací na energetickém trhu nespokojen. „Vyzval jsem ERÚ, aby se zamyslel nad tím, co si můžeme ze situace odnést, a vyzval jsem je, abych do 14 dnů dostal na stůl návrhy řešení stávající situace – jaká opatření bychom mohli teď rychle najít, tedy řešení stávajících problémů,“ sdělil ministr.
Vláda již schválila některá opatření, která mají před vysokými cenami spotřebitele ochránit. Lidem má například pomoci zvýšení příspěvku na bydlení. Využít mohou i mimořádnou okamžitou pomoc a firmám je k dispozici program Záruka.
Síkela však myslí i na dlouhodobé řešení, jež by mělo zajistit, aby se podobná situace neopakovala. „To už formou konkrétního legislativního návrhu, který bych chtěl vidět do jednoho měsíce,“ upřesnil.
Podle Síkely bychom se měli zamyslet nad tím, zda je regulace energetického trhu dostatečná, zejména v oblasti ochrany spotřebitele. „V DPI (režim dodavatele poslední instance) skončilo vysoce přes jeden milion klientů. Dodavatelé, kteří zkrachovali, říkají, že oni za to nemohou, ERÚ říká, že za to nemůže, bývalí ministři za to nemohou a může za to zlý trh a vysoké ceny energií, které přišly skokově. Já si pořád říkám, zda si můžeme dovolit to, aby se to opakovalo někdy v budoucnu. Prostě některé změny udělat musíme.“
Síkela je přesvědčený o tom, že s některými opatřeními se prostě bude muset přijít. „Už na úrovni EU je iniciativa, která začíná řešit to, jestli by nebylo dobré v rámci regulace trhu s energiemi některé věci změnit. Samozřejmě přijdeme i s vlastními podněty a budeme je koordinovat i s iniciativami v rámci EU,“ říká.
Nabízí se také otázka, kdo za problémy na tuzemském trhu s energiemi může. „Pohled ERÚ je takový, že oni dělali, co mohli, a jejich role ochrany spotřebitelů spočívala v tom, že jim pomáhali v přechodu k DPI, že komunikovali a jejich primární regulační role se týká sítí a netýká se obchodu,“ uvedl na tiskové konferenci Síkela.
Někteří končící dodavatelé energií například zajišťovali dodávky jen několika stům odběratelů, což může budit dojem, že v tomto oboru může podnikat téměř každý, i když obchodník musí splnit určité podmínky.
„Kauce za to, že si v této zemi otevřete kasino, je 50 milionů korun, pokud chcete obchodovat s pohonnými hmotami, je to 20 milionů korun, pokud se chcete stát obchodníkem s energiemi, je to 200 tisíc korun. Jsou tam i další mechanismy, které mají jistit některé věci, ale z mého pohledu jsou nedostatečné,“ popsal Síkela. Proto by podle něj bylo dobré se zamyslet i nad tím, zda některé podmínky nezpřísnit.
Jak šéf resortu uvedl na tiskové konferenci, podle ERÚ jsou vstupní bariéry na energetický trh tak nízké proto, že trh je takto liberální i v ostatních zemích Evropské unie. „A možnost regulace trhu ze strany ERÚ pro něj neexistuje, protože existuje legislativa,“ doplnil ministr.
Problémem končících dodavatelů bylo i to, že neměli nakoupený dostatek energií do již uzavřených dlouhodobých kontraktů. Z důvodu raketově rostoucích cen elektřiny a plynu je tak nemohli dokoupit za slíbené ceny.
„Pokud někomu prodáváte dlouhodobé kontrakty, tak byste měl zajistit to, že je budete schopni plnit i v případě, že se trh pohne proti vám. Pokud prodáváte dlouhodobou pozici, nemůžete všechno kupovat za spotové ceny. Když jste pak náhodou krátcí, řeknete: je mi líto, nějak si poraďte, nejsme schopni dlouhodobé kontrakty plnit,“ upozornil na další problém Síkela.
