Síkela potěší Stanjuru. Místo 100 miliard bude stačit 60

Když vznikal hlavní nástroj na pomoc domácnostem s drahými energiemi, rostly ceny elektřiny a plynu do rekordních výšin. Od začátku letošního roku, kdy zastropování cen energií platí, se však trh pomalu uklidňuje. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto nehodlá prodloužit platnost cenových stropů, pokud opět nedojde k nečekaným výkyvům na trhu.

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) však nic nenasvědčuje tomu, že by měly ceny zdivočet jako v minulém roce.

Díky poklesu cen pod vládní limit stát na pomoc pravděpodobně nevydá původně plánovaných 100 miliard korun. Za první pololetí dodavatelům energií na kompenzacích vyplatil 38 miliard korun.

„Aktuálně odhadujeme, že bychom měli do konce roku vyplatit přibližně 60 miliard korun jako kompenzace na zastropování, což je výrazně nižší částka, než jsme původně plánovali,“ řekl v první části rozhovoru pro SZ Byznys Síkela.

Nejistý je však osud poplatků za obnovitelné zdroje, jejichž úhradu na sebe v rámci pomoci s drahými energiemi převzal stát. Ministerstvo totiž zvažuje, že tuto podporu škrtne v rámci šetření ve státní kase. Řeší, zda podporu ponechat, snížit, či zrušit, aby to bylo únosné pro domácnosti a firmy, ale i státní rozpočet.

Podle nařízení vlády by měla platnost cenových stropů na energie přestat platit s koncem letošního roku. Na trhu jsou však stále tisíce zákazníků, kteří mají ceny energií zafixované nad stropem a museli by je platit i v příštím roce. Necháte v tom domácnosti, nebo jim nějak pomůžete?

Řekli jsme, že nenecháme nikoho padnout. To stále platí a v současné době podnikáme řadu kroků, aby k žádným extrémním situacím docházet nemuselo. Zastropování bylo schváleno do konce roku a o jeho případném prodloužení by musela rozhodnout vláda. Technicky a časově by to nebyl náročný proces, je to o jednom zasedání vlády.

Vývoj cen ukazuje, že trh s energiemi se do velké míry uklidnil, ceny plynu klesly na předválečnou úroveň. Pokles se postupně začíná propisovat i do cen pro konečné spotřebitele. Vše nasvědčuje tomu, že další krizová opatření nebudou třeba. S vědomím, že řádově statisíce domácností, které si zafixovaly ceny za horizont stávajícího vládního opatření, jsme dodavatele informovali o předběžném záměru vlády neprodlužovat zastropování.

Před nedávnem jsem osobně vyzval i polostátní společnost ČEZ s tím, aby se tato situace začala řešit. Byli bychom velmi neradi, pokud by po zrušení stropů byly domácnosti najednou konfrontovány s cenami energií, které nebudou schopny zvládnout a které by neodpovídaly situaci na trhu.

Jsem rád, že ti největší dodavatelé neformální výzvy vyslyšeli a začínají postupně všechny tyto klienty převádět na nové tarify, které jsou pod stropem. Vše nasvědčuje tomu, že případné neprodloužení vládních stropů do roku 2024 by neměl být pro koncové spotřebitele problém.

Je tedy podle vás na stole i případné prodloužení stropů třeba jen pro určitou skupinu zákazníků, kterým jejich dodavatel ceny nesníží?

Já jsem ten, kdo by měl s návrhem prodloužení na vládu přijít, a v tuto chvíli k tomu důvod nevidím. Samozřejmě že nemohu vyloučit, že by se na trhu mohlo do konce roku stát něco mimořádného, ale vůbec nic tomu nenasvědčuje.

Nabídku na převod v zásadě dostane naprosto zásadní část trhu, a pokud se někdo rozhodne na dlouhém fixu z nějakého důvodu zůstat, tak nevidím důvod, proč mu ceny dále kompenzovat. Na druhou stranu tady máme jiné sociální nástroje k pomoci domácnostem, které by z nějakého důvodu ty účty nemohly zvládat.

Jaké další sociální nástroje máte na mysli?

Jsou to většinou věci Ministerstva práce a sociálních věcí, například příspěvek na bydlení.

Co bude s těmi zákazníky, kterým dodavatelé nabídku na snížení cen nedají? Jak k tomu chcete obchodníky přemluvit, nebo je k tomu chcete dovést zákonem?

Pojďme se ke konci roku podívat na to, jak velký ten problém bude. Možná nakonec žádný nenastane. Pokud zde do nějaké míry došlo třeba k chybnému poradenství pro klienta nebo k nějakému zneužití stávající situace, tak tyto věci pojďme řešit individuálně.

Určitě v České republice nechci zavádět socialistické regulované hospodářství a přikazovat soukromým subjektům, za kolik mají prodávat své produkty. Podle toho, co vidím, a podle informací, které mám, trh zareagoval správně. Dochází k boji o zákazníka a vidím to tak, že do konce roku bude mít podstatná část trhu ceny pod stropem.

Díky poklesu cen energií pod vládní stropy nakonec stát na kompenzace zastropování asi nevydá tolik, kolik původně zamýšlel, počítal se 100 miliardami korun za rok. Od ledna do června ale na kompenzace pro obchodníky stát vydal přes 38 miliard korun. Snížili jste proto odhad nákladů na zastropování?

Aktuálně odhadujeme, že bychom měli do konce roku vyplatit přibližně 60 miliard korun jako kompenzace na zastropování, což je výrazně nižší částka, než jsme původně plánovali.

Tato částka ale nezohledňuje pomoc firmám v energeticky náročných odvětvích. Na kompenzaci nepřímých nákladů, kde zatím bylo energeticky náročným firmám vyplaceno zhruba přes 600 milionů korun podle dočasného krizového rámce. Částka nezohledňuje ani výplatu kompenzací na nákup elektřiny, na ztráty provozovatelů distribuční a přenosové sítě a vlastně ani kompenzaci ČEPS za nákup systémových služeb. Tyto dodatečné výdaje budou činit něco kolem 37 miliard korun.

V rámci pomoci s drahými energiemi stát do konce letošního roku odběratelům elektřiny také kompenzuje poplatky na obnovitelné zdroje energie. V rámci konsolidačního balíčku byste ale chtěli na této podpoře během příštích dvou let ušetřit 20 miliard Kč. Jak se tento nápad zrodil?

Diskutovala se celá řada variant, kde by se dalo ušetřit, dokonce i v rámci dotačních titulů. Jedním z nich byla i energetika, kde stát kvůli loňské mimořádné situaci v důsledku ruského zneužívání energetiky jako zbraně utratil vysoké desítky miliard jen na pomoc firmám a podnikům. Proto je nutné se zaměřit na možné úspory a dopady na ekonomiku a na konečné spotřebitele.

Teď vedeme primárně diskuzi se Svazem průmyslu a dopravy a s Hospodářskou komorou. Obě profesní organizace v podstatě vyjádřily svoje představy a já jsem jim řekl svoje návrhy. Myslím si, že máme obecnou shodu v tom, že je potřeba uspořit, ale zároveň i snížit břemeno, které nese stát na dotačních titulech z důvodu fiskální konsolidace.

Na druhou stranu to musíme udělat tak, aby ten dopad jak na domácnosti, tak na firmy byl udržitelný. Dohodli jsme se, že výsledek zveřejníme, až bude definitivní a schválený vládou.

Kdo případně ty poplatky za obnovitelné zdroje od roku 2024 bude platit, pokud má být dopad na domácnosti a firmy co nejmenší?

Předně je třeba si uvědomit, že stát na sebe loni převzal úhradu poplatku za podporované zdroje energie kvůli mimořádné situaci způsobené ruskou energetickou válkou. Byla to součást ochrany spotřebitelů stejně jako zastropování cen energií, dotace pro velké firmy, příspěvek z úsporného tarifu či státní podpora s cílem snížit výši regulované složky ceny energií.

A teď je naším úkolem vyřešit kalibraci toho, které z těchto podpor ponechat a které snížit či které zrušit tak, aby to bylo únosné na jednu stranu pro spotřebitele, tak na druhou stranu pro státní rozpočet.

Pokud by se podpora za obnovitelné zdroje nevešla do těch 20 miliard, jež musíte na dotacích ve vašem resortu ušetřit, které další dotace v rámci úspor byste mohli škrtnout?

Jsem si vědom toho, že musíme zůstat atraktivní investorskou zemí. To znamená, že pokud budu muset vybírat mezi dotacemi investičními a dotacemi provozními, nebo chcete-li neinvestičními, tak vždycky budu dříve škrtat ty provozní neinvestiční dotace.

Které neinvestiční dotace jsou podle vás natolik zbytečné, že byste na nich mohli ušetřit?

Je to o nějaké širší dohodě. Každý, kdo už nějakou dotaci dostává, byť je provozní a je neinvestiční, tak je na ní do určité míry závislý. Je to podobné jako droga. Když mu ji odejmete, projevují se u něj abstinenční příznaky a je to pro něj velmi nepříjemné. Takže kohokoli se zeptáte, jestli se umí obejít bez provozní dotace, řekne vám, že ne.

Musíme se podívat na ty provozní dotace, které jsou z hlediska legislativy nenárokové, které můžeme zrušit, ať už jednorázově, nebo postupně, bez nějakých zásadních dopadů na velkou skupinu konečných spotřebitelů.

Vy už jste s dotčenými organizacemi jednali o tom, které dotace by to mohly být. Padlo na těch jednáních něco konkrétního?

Finální podobu zveřejníme, až bude hotová.

Vaše ministerstvo slibovalo, že zpřísní podmínky pro vstup nových dodavatelů energií do odvětví, aby se do budoucna neopakovala situace, která tady nastala na podzim 2021, kdy řada dodavatelů energií situaci na trhu neunesla a ukončila činnost. Co se za tuto dobu změnilo?

Změnilo se strašně moc. V loňském roce jsme představili sedm novel energetického zákona, jejichž cílem bylo především posílení energetické bezpečnosti. Udělali jsme spoustu dalších kroků mimo legislativní změny, abychom se dokázali postavit ruskému zneužívání energetiky.

Soustředíme se na zavádění dalších legislativních změn, které vycházejí z evropského práva a ve kterých máme zpoždění, protože my jsme museli prioritně řešit tu legislativu, která měla být dávno hotová. Hned jak budeme mít toto hotové, začneme upravovat podmínky pro vstup nových dodavatelů na trh, případně i podmínky pro další rámec fungování Energetického regulačního úřadu a rozšíření jeho působnosti.

Vy jste v minulosti mluvil třeba o zvýšení základního kapitálu pro vstup na trh nebo o tom, že dodavatelé budou muset vykazovat, kolik elektřiny a plynu mají nakoupeno dopředu. Chcete tato opatření do zákona také zanést?

Určitou představu, co bych tam chtěl mít, mám, ale na ten finální výsledek si ještě počkejme. Chceme se do budoucna vyhnout věcem, které se v minulosti staly třeba v případě pádu Bohemia Energy. S tím souvisí zpřísnění bariéry pro vstup na trh a stanovení opatření, díky kterým by nedocházelo ke spekulacím na nějakou pozici ze strany dodavatele v případě, že se trh pohne proti němu.

Samozřejmě ale budeme dále řešit podporu rozvoje obnovitelných zdrojů, otázky schvalovacích procesů, otázky akumulace energie, flexibility a agregace. Takže budeme řešit věci, které nám nechala minulá vláda bez ohledu na závazky, které přijala vůči Evropské komisi a které souvisí s evropskou legislativou. To je hromada práce.

Druhou část rozhovoru přineseme za několik dní.