Článek
S rostoucími účty za energie se čím dál tím víc rodin snaží omezit své energetické výdaje. Častým řešením je snížení teploty, na kterou lidé vytápí své domovy. Příliš chladná domácnost ovšem může mít negativní dopad na lidské zdraví.
Třicet šest milionů domácností po celé Evropě nedokázalo v roce 2020 dostatečně vytopit své domovy. Vyplývá to z letošní studie Evropského parlamentu, a vezme-li se v potaz současná globální energetická krize, bude toto číslo v současné době pravděpodobně ještě vyšší.
A opravdu, mnoho lidí své domácnosti opravdu nevytápí, nebo topení zapíná pouze minimálně, většinou kvůli obavě z vysokých cen energií. Nízké teploty ale nemusí ovlivnit jen pohodlí, ale také zdraví. Mohou totiž zhoršit některé již existující zdravotní problémy, a v některých případech dokonce podpořit vznik nových.
Efekty chladu na lidské tělo popsala pro server BBC Margaret Whiteheadová, profesorka veřejného zdraví na univerzitě v Liverpoolu. Podle ní ovlivňuje teplota samotné fungování našeho těla, a to jak po fyzické, tak psychické stránce. Například krev.
Když teplota klesne, naše cévy se mírně zúží. To zvyšuje krevní tlak a zhoršuje krevní oběh. Naše krev se také zahušťuje, částečně v důsledku zvýšení hladiny bílkoviny zvané fibrinogen a dalších molekul, které způsobují srážení krve. Konečným důsledkem těchto změn může být mrtvice nebo infarkt.
Na chlad mohou být zvýšeně citliví také lidé s rakovinou, artritidou nebo trpící chronickými bolestmi.
Špatně vytápěné domy ale své obyvatele neohrožují pouze nízkou teplotou. Chlad vytváří vhodné podnebí také pro vlhko a všemožné plísně. Spóry, které plísně uvolňují, dráždí plíce a mohou zhoršovat onemocnění, jako je například astma. Dlouhodobý pobyt ve vlhkých a plesnivých prostorech má pak podle průzkumu European Community Respiratory Health Survey významnou souvislost s poklesem plicních funkcí, a to především u žen.
Zima a vlhko ubližují i dětem
Chladné podmínky mají negativní vliv také na děti, u kterých život ve vlhku a plísni zvyšuje riziko onemocnění dýchacích cest, a to obzvlášť nyní, kdy má mnoho z nich po pandemii a opakovaných lockdownech oslabenou imunitu.
V ohrožení jsou podle Iana Sinhy, konzultanta respirační pediatrie v nemocnici v Liverpoolu, také úplně nejmenší děti, především pak kojenci a předčasně narozená miminka.
„Zranitelnější skupinu dětí si opravdu nelze představit,“ sdělil Sinha BBC. Miminka vyrůstající v chladném prostředí mají navíc také vyšší kalorickou spotřebu, pro chudší rodiny tedy může být složité poskytnout jim adekvátní výživu.
Zima má vliv také na mentální zdraví dětí a samozřejmě také na školní docházku. Nejen že jsou děti vystavené přílišnému chladu a vlhku oslabené, ale jsou také častěji nemocné, především pokud mají i jiné zdravotní problémy. Potvrzuje to studie z Nového Zélandu, kdy výzkumníci poskytli skupině několika set dětí s astmatem přídavné topení. Tato skupina dětí měla v porovnání s dětmi, které topení nedostaly, o 21 procent nižší absenci ve škole.
Jaké teploty už jsou příliš nízké?
Následky chladu mohou být někdy až fatální. Ukazuje to britský Marmot Review, zpráva sledující nerovnost ve zdravotnictví v Anglii, kterou minulý rok pomáhal zpracovat právě Ian Sinha. Podle toho bylo ve Velké Británii mezi lety 2020 a 2021 evidováno 63 tisíc mimořádných zimních úmrtí, z nichž 10 % je dáváno za vinu právě energetické krizi. Jaká zima je tedy už moc zima?
13 stupňů a méně: takto nízká teplota může ovlivnit váš krevní tlak a zvýšit riziko kardiovaskulárních onemocnění.
14 až 15 stupňů: tato teplota může zvyšovat vaši náchylnost k respiračním onemocněním.
Doporučená teplota pro místnosti, ve kterých se spí, je okolo osmnácti stupňů, pro ty, ve kterých člověk tráví čas během dne, pak mezi 19 a 21 stupni. Teploty od 24 stupňů výš pak mohou být zdraví škodlivé, především pro malé děti a miminka.
