Senát schválil energetický balíček. Co o něm už víme?

Vláda Petra Fialy (ODS) minulý týden představila nové řešení energetické drahoty. Kabinet po nedávném rekordním růstu velkoobchodních cen elektřiny i plynu usoudil, že dosavadní opatření už nestačí a v reakci na dění na energetickém trhu se rozhodl pro řešení, kterému se od počátku bránil – a dal cenám strop.

V pátek už prošla novela energetického zákona týkající se zastropování cen elektřiny a plynu dolní komorou, v úterý odpoledne putovala do Senátu, která ji také schválil. Zastropování ještě musí podepsat prezident.

Pak vláda svým nařízením určí, jak vysoký strop bude pro koho platit a jaké části odběru se bude týkat. Zpravodajka hospodářského výboru Hana Žáková (STAN) s odkazem na náměstka ministra průmyslu Reného Nedělu v úterý pro ČTK uvedla, že by vláda měla nařízení vydat 5. října. Ještě v pátek 30. září se v Bruselu mimořádně sejdou ministři energetiky EU, aby jednali o návrzích mimořádných opatření k regulaci cen energií, které předložila Evropská komise.

Jaké budou maximální ceny elektřiny a plynu?

Strop zatím vláda stanovila na 6,05 Kč u každé kWh silové elektřiny a 3,025 Kč u každé kWh odebraného plynu včetně DPH. K tomu ještě dodavatel připočítá regulovanou část energie včetně poplatků za distribuci apod. V případě elektřiny by pak neměla částka za kWh překročit sedm až devět korun.

Nařízením vlády však kabinet může s cenovým stropem hýbat. „Technické parametry zastropování budou obsahem nařízení vlády, o kterých se aktuálně jedná. Parametry se mohou měnit podle aktuální situace,“ uvedl mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík.

Pro koho je zastropování určeno?

Vláda chce tímto způsobem pomoci domácnostem, živnostníkům, podnikatelům a veřejné správě. Opatření se má týkat všech maloodběratelů, tedy těch, kteří nejsou připojeni k vysokému a velmi vysokému napětí a jejich roční odběr plynu nepřesáhne 630 MWh. Formou nařízení vlády však může skupinu odběratelů, která na pomoc dosáhne, kabinet ještě měnit.

Co to znamená pro dodavatele?

Stát bude dodavatelům proplácet rozdíl mezi zastropovanou částkou a cenou, za kterou energie nakoupili prostřednictvím operátora trhu s energiemi.

Kolik lidé ušetří na energiích se zastropováním cen?

Díky maximální ceně lidé s cenou nad stropem ušetří tisíce korun ročně. Úspora se však může měnit v závislosti na distribuční sazbě a na vývoji cen energií. Podle predikce vlády měla cena za kWh silové elektřiny v příštím roce překonat hranici 12 Kč. Podle zářijových propočtů dodavatele energií Centropol bude silová elektřina stát 8,5 Kč za kWh, nicméně konečná cena včetně DPH by už překonala 13 Kč za kWh.

Kdy lidé pocítí slevu na svých účtech?

Opatření začne platit od 1. ledna 2023, ale dodavatelé odběratelům promítnou nižší částky již do listopadových záloh.

Kolik bude pomoc stát a kde na to vláda vezme?

Podle hrubého odhadu Ministerstva financí se musí náklady na zastropování cen vejít do částky 130 miliard Kč. Na úhradu plánuje vláda použít příjmy z dividendy státních podniků, včetně společnosti ČEZ, tzv. válečnou daň, která má zdanit podniky, jež těží ze současné krize a vykazují nadměrné zisky a v neposlední řadě také přebytky z výnosů emisních povolenek.

Jak na tom budou zákazníci na spotových produktech?

Přes 130 tisíc odběrných míst využívá tzv. spotové produkty, které jsou navázané na vývoj cen na burze. Tito lidé tak mohou každý měsíc platit za energie jinou částku. Ani tyto produkty z pomoci vláda nevyloučila.

„Zákazníci na spotových produktech spadnou automaticky pod cenový strop. Dokud bude spotová cena vyšší než strop, budou mít zastropovanou cenu,“ vysvětluje mluvčí Úřadu vlády Jakub Tomek. Pokud se zákazníkům naopak cena sníží pod zastropovanou hodnotu, zaplatí skutečnou částku.

Schvalovaná novela energetického zákona by ale měla umožnit spotřebitelům, aby se z burzovních kontraktů snáze vyvázali.

Co když má zákazník zafixované ceny energií?

Odběratelé energií, kteří mají dlouhodobě zafixovanou cenu na nižší hodnotě, než je vládou určený strop, budou platit svou pevně stanovenou cenu. Jinak by šlo o porušení smlouvy. Pokud má ale zákazník zafixováno na vyšší hodnotě, sleva se ho už týká.

Lidé s fixací na hodnotě pod 6 050 Kč za MWh elektřiny a 3 025 Kč za MWh plynu tak na samotném zastropování cen nevydělají. Ale pokud jim v průběhu příštího roku fixace končí a čekají na ně mnohonásobně vyšší ceny, strop jim může ušetřit tisíce.

Jakou další pomoc vláda nachystala?

Kromě zastropování platí již v srpnu schválené odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje energií, které představují až 599 Kč za každou spotřebovanou MWh elektřiny, a tzv. úsporný tarif. Ten ve své původní podobě bude fungovat pouze letos, od Nového roku chce vláda příspěvek zacílit pouze na zranitelné domácnosti. „Pro příští rok bude příspěvek předmětem dalších diskusí,“ říká Vošahlík. Letos v říjnu si však spotřebitelé sáhnou na 2 000 až 3 500 Kč v závislosti na distribuční sazbě.

Co když je i tak strop málo?

Pokud je pro domácnosti i tak strop příliš vysoký, pravděpodobně v příštím roce dosáhnou na nově vytvořený úsporný tarif a zároveň mohou zažádat o příspěvek na bydlení, u něhož chce vláda na podzim zvýšit normativ, aby na něj dosáhlo více zájemců.