Článek
Nová vláda má u šéfů byznysu velkou podporu. Generální ředitelé českých firem oslovení v průzkumu CEO Survey společnosti PwC hodnotí výsledky letošních voleb velmi pozitivně. Zároveň ale novou vládu upozorňují, že je před ní řada problémů.
Za ty nejdůležitější považují stabilizaci veřejných financí, důchodovou reformu a důraz na kvalitu vzdělání a infrastrukturu. Zajímavé je, že pouze velmi malá část top manažerů chce po vládě snižování daní.
„Nová vládní koalice má v českém byznysu evidentně velkou podporu. Lídři tuzemských firem toho ale zároveň od nastupující vlády nečekají málo. Kladou důraz na rozsáhlé reformy a nastartování odpovědného hospodaření státu,“ komentoval výsledky průzkumu řídící partner PwC Česká republika Jiří Moser.
Průzkum mezi 160 šéfy byznysu: Jaké mají být priority nové vlády
- Adekvátní fyzická a digitální infrastruktura: 15 %
- Zkvalitnění vzdělávání a školská reforma: 13 %
- Důchodová reforma: 13 %
- Stabilizace veřejných rozpočtů: 12 %
- Liberalizace trhu práce: 7 %
- Vstup do eurozóny a přijetí eura: 7 %
- Efektivní daňový systém: 6 %
- Podpora a usnadnění podnikání: 5 %
- Podpora vědy a výzkumu: 5 %
- Snížení daňové zátěže: 3 %
- Cenová stabilita: 3 %
- Reforma sociálního systému: 3 %
- Stabilita institucionálního prostředí: 3 %
- Zmírnění klimatických změn a škody na životním prostředí: 2 %
- Reforma zdravotního systému: 2 %
- Jiné: 2 %
- Vyšší rovnost příjmů: 1 %
- Udržení nízké míry nezaměstnanosti: 0 %
Zdroj: PwC CEO Survey 2022
Šéfové českých firem zároveň zdůrazňují, že před vládou stojí řada důležitých úkolů. Mezi tři nejpalčivější priority nejčastěji kapitáni tuzemského byznysu řadili adekvátní fyzickou i digitální infrastrukturu. Tu považuje za důležitou 15 % šéfů firem.
Evergreenem mezi prioritami je pro každou vládu již tradičně reforma penzijního systému. Důchodovou reformu řadí mezi tři nejdůležitější úkoly vlády shodně 13 % ředitelů. Stejnou důležitost podle průzkumu generální ředitelé přikládají i zkvalitnění vzdělávání a školské reformě.
„Trh práce se v nejbližších letech dramaticky promění. Pandemie ukázala, že vítězí technologické firmy, které mají dobře zvládnutý nábor a rozvoj talentů. K tomu jsou ale potřeba vzdělaní lidé, kteří se dovedou flexibilně přizpůsobovat změně a mají dobře vyvinutou schopnost řešit problémy. Včetně těch, o kterých nyní ještě ani nevíme,“ dodává Jiří Moser.
Poslední výzvou s „dvojcifernou důležitostí“ je potom stabilizace veřejných rozpočtů (12 %).
Druhá transformace ekonomiky
Dvaatřicet byznysmenů v polovině listopadu zveřejnilo dokument, kde volají po nové hospodářské strategii země. Česko by podle této „druhé transformace ekonomiky do budoucna nemělo sázet jen na výrobu, reformou by mělo projít penzijní investování, imigrační politika nebo rozpočty obcí.
Výzva ke druhé transformaci ekonomiky
Dokument, který formuluje plán, jak během příštích 30 let proměnit českou ekonomiku.
Formuluje tři pilíře rozvoje: Česká značka, Otevřená společnost a Udržitelnost. V listopadu 2021 jej představilo 32 osobností tuzemského byznysu.
Hlavními mluvčími se stali Martin Wichterle (Wikov), Martin Vohánka (Eurowag), Tomáš Salomon (Česká spořitelna) a Radek Špicar (Svaz průmyslu a dopravy ČR).
Mezi signatáři jsou například Daniel Beneš (ČEZ), Vlastislav Bříza (Koh-i-noor), Jakub Havrlant (Rockaway), Karel Komárek (KKCG), Eduard Kučera (Avast) nebo Libor Winkler (RSJ).
Z výše zmíněného průzkumu společnosti PwC také vyplynulo, že lídři byznysu po vládě naopak téměř vůbec nechtějí snižování daní nebo pomoc s cenovou stabilitou (obojí jen 3 %). Mezi nejméně důležité považují čeští ředitelé také výzvy, které spadají pod pojem udržitelnost, případně pod zkratku ESG (Environmental, Social and Governance). Jen pro 2 % ředitelů je důležité, aby se nová vláda angažovala ve zmírňování klimatických změn, a pouhé 1 % považuje za důležitou vyšší rovnost příjmů.
„U těchto dvou témat je vidět rozdíl proti západní Evropě a některým dalším zemím OECD. V Česku se přeměna byznysu směrem k udržitelnosti považuje stále za něco vynuceného shora, co pochází od regulátorů nebo z úrovně mateřské skupiny. Na Západě ale přichází velký tlak i zespodu – od zákazníků, zaměstnanců nebo i voličů. Proto se například klima už leckde stalo hlavním tématem voleb,“ uzavírá Jan Brázda, partner PwC a lídr služeb ESG.
