Článek
Kilogram cukru v obchodech v říjnu zdražil až o pět korun. Skok, který není běžný, má podle šéfa největšího cukrovaru Tereos TTD Martina Koláře několik vysvětlení.
Cukr se totiž vyrábí pouze v zimě, tedy v době, kdy celá země topí, a energie jsou tak drahé. A energetická náročnost cukrovarů je obrovská. „Energetické náklady se nám meziročně zvýšily pětinásobně, platíme miliardy korun navíc,“ říká Kolář. Na plynu závisí zejména výroba cukrovaru a lihovaru v Dobrovici. Druhý cukrovar společnosti v Českém Meziříčí využívá uhlí.
Energetické náklady se nám meziročně zvýšily pětinásobně, platíme miliardy korun navíc.
Podle účetní závěrky zveřejněné v říjnu měla společnost Tereos TTD ve finančním roce končícím v březnu 2022 obrat téměř 7 miliard korun a zisk přes 461 milionů korun. Logo TTD je na většině cukru, který se v tuzemsku vyrábí.
„Do cen cukru z nové kampaně, která začala v polovině září, se promítají i ceny pohonných hmot, obaly a chemie. Všechno se snažíme promítnout do našich finálních výrobků,“ uvedl Kolář.
Cukrovarnická kampaň je období, kdy cukrovary po sklizni zpracovávají novou řepu na cukr. Trvá od poloviny září do ledna a takto vyrobený cukr se prodává celý rok. A právě se začátkem kampaně se tvoří ceny.
Cukrovary patří k jedněm z mála potravinářských podniků, které musejí platit za emisní povolenky, což v případě největších hráčů na trhu znamená stovky milionů korun ročně.
Ceny cukru a také lihu ženou nahoru podle ředitele také sezónní vlivy. Pěstitelé od loňska snížili plochy pro pěstování cukrové řepy z 63 tisíc na 60 tisíc hektarů a řepa i kvůli tomu zdražila. Navíc má nižší cukernatost, a je proto energeticky náročnější na zpracování. „Meziročně zpracujeme zhruba o sedm procent méně cukrové řepy,“ uvedl Kolář.
Cukru je dost
Zemědělský svaz, který zastupuje část pěstitelů, se obává, že se v příštím roce opět výměra cukrovky sníží.
„Realizační cena zdaleka neodpovídá vynaloženým nákladům, což zhoršuje současný nárůst nákladů na energie a hnojiva. Navíc pěstitelé podle nových pravidel přímých plateb nebudou mít z čeho ztrátu při jejím pěstování dorovnat,“ uvádí mluvčí svazu Vladimír Pícha.
V kontextu Evropy je Česká republika pátým největším producentem cukru po Německu, Francii, Polsku a Nizozemsku. V loňském roce se v tuzemsku vyrobilo přibližně 620 tisíc tun cukru v sedmi cukrovarech pěti společností. Největší TTD vyrobila okolo 350 tisíc tun.
„V letošním roce se očekává pokles výroby v České republice na 560 tisíc tun cukru,“ říká Kolář a dodává: „Cukr je jedna z mála komodit, kde jsme soběstační a proexportně orientovaní. Nemyslím, že bude cukr na trhu chybět.“
Spotřeba je dlouhodobě stabilní – kolem 33 kilogramů na osobu. Zhruba čtvrtinu cukru v posledních letech Česká republika exportovala do zahraničí. To znamená, že by pro potřeby obyvatel stačilo 500 tisíc tun.
Cukru u nás bude dost, pokud se ovšem nezačne více vyvážet. Některé potravinářské společnosti totiž měly už letos problém nakoupit cukr na příští rok. Ředitel výrobce müsli Emco Martin Jahoda připustil, že hledá cukr u dodavatelů v zahraničí. Také, podobně jako někteří další zástupci potravinářských společností, spekuloval o tom, že cukr v Česku chybí, protože si jej mohou stahovat pro své potřeby zahraniční matky českých cukrovarů. Martin Kolář z Tereos TTD to odmítl.
Vyšší daň na sladké? Nesystémové řešení
Část své produkce dodávají cukrovary průmyslovým zpracovatelům, jako jsou výrobci nápojů a cukrovinek, a zájem je zatím stabilní. Ohrozit by jej však podle Koláře mohlo Pirátskou stranou navrhované přesunutí sladkých nápojů ze současného zdanění ve výši 15 procent do vyšší sazby DPH, tedy 21 procent.
„Mělo by to na nás výrazný dopad, protože by to zasáhlo naše odběratele v Česku, kteří by se stali nekonkurenceschopní. Není to koncepční systémové řešení, je to rychlé rozhodnutí od stolu a něco takového by mělo opravdu projít důkladnou diskuzí všech zainteresovaných stran,“ reagoval Kolář.
