Facebook svou měnu nikdy nezavede, říká šéf „české“ banky v Británii

ClearBank spoluzakládala skupina PPF v roce 2016. Dnes patří k výrazným „mladým“ bankám ve Velké Británii. Poskytuje především rychlé platby a je konkurentem těch největších bankovních domů, které mají staletou tradici.

Na rozdíl od většiny nových finančně technologických startupů se už přehoupla do zisku. Spravuje tři miliardy liber (80 miliard korun) a v letošním roce chystá expanzi do evropských států.

„Loni v listopadu jsme podali žádost o bankovní licenci v Nizozemsku a doufáme, že ji získáme ve druhé polovině tohoto roku,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys generální ředitel ClearBank Charles McManus.

Jste vůbec banka, nebo jen provádíte platby?

Jsme plně licencovaná banka. Ale neděláme všechno to, co běžné banky dělají, tedy půjčky, vklady, hypotéky, retailové bankovní obchody atd. My chceme být celosvětově nejlepší v oblasti transakčních plateb a clearingu (mezibankovní účtování vzájemných operací bez hotovostního placení), a to na základě nejnovějších cloudových technologií.

Ve Velké Británii můžete mít bankovní licenci, a přitom neposkytovat žádné úvěry. V Evropské unii a Spojených státech musíte s bankovní licencí poskytovat i úvěry.

Peníze tedy vyděláváte poskytováním plateb, které jsou rychlejší a levnější než u konkurence?

Ano, ale ještě něco navíc. Poskytujeme platby v reálném čase, také větší bezpečnost plateb díky cloudům a další inovace v bankovním světě. Umožňujeme našim zákazníkům vytvářet nové produkty, které nemohou dělat s jinými, tradičními clearingovými bankami (banky, které provádí na konci každého dne vypořádání plateb mezi komerčními bankami, pozn. red.).

V Británii banky fungují zhruba 300 let. Neumí provádět platby v reálném čase?

Vraťme se na moment do roku 2016 a k důvodům vzniku ClearBank. Kdysi ve Velké Británii existovalo 16 clearingových bank, byla to jména jako Midwest, Midlands, Williams & Glyn. Všechny tyto banky se díky konsolidaci trhu fakticky staly velkou čtyřkou zahrnující Lloyd's, HSBC, NatWest, Barclays – a jsou postaveny na starších technologiích. Veškerá jejich platební infrastruktura, kterou nabízejí klientům, je v podstatě velmi podobná, náklady jsou stejné, špatné služby, zpracování plateb blokově, nikoliv v reálném čase atd.

My vycházíme z fintechové revoluce. Všechny frontendové aplikace (tedy ty, které používá koncový zákazník, pozn. red.) se snaží dát klientům něco nového, zjednodušit zákaznickou zkušenost. Pak se ale kvůli platbám napojí na velkou bankovní čtyřku a zákaznická zkušenost je pryč.

Řekli jsme si, postavme banku na moderním technologickém „potrubí“ a obsluhujme tradiční banky postavené na starší technologii. To byl důvod, proč jsme založili banku. Uvědomujeme si, že to není problém jen v Británii, ale globální problém platebního styku.

Trochu mě překvapuje, že v Británii nefungují platby v reálném čase, protože v Česku je máme.

Vím, že to zní neuvěřitelně. Na světě je 28 zemí, které mají v globálním srovnání rychlejší platební infrastrukturu, a patří mezi ně i Česká republika. V USA nebo třeba v Německu, Rakousku či Švýcarsku například platby v reálném čase nejsou.

Pocházejí tedy vaše příjmy hlavně od bank?

Přesně tak. Pro začátek jsme se zaměřili na regulované finanční instituce ve Velké Británii. To jsou autorizované platební instituce, úvěrová družstva, banky, stavební spořitelny. Pokud nejsou přímým členem systému platebního styku, musí denně využívat služeb clearingové banky, aby zúčtovaly platby svých zákazníků.

Když jsme začínali, hodně jsme byli zaměřeni na nebankovní platební fintech instituce. S rozvojem byznysu jsme pak rostli i směrem k těm větším firmám. Zanedlouho například zveřejníme, že jsme začali pracovat pro jednu obrovskou globální platební společnost. Podílejí se na vydávání firemních karet v Evropě a chtějí banku, která dokáže poskytnout správné clearingové technologické schopnosti, a vybrali si ClearBank.

Jestliže i ty největší banky používají starší technologie, je to pro vás obrovský potenciál…

Potenciální trh je obrovský, a to jsme ještě nemluvili o tzv. vloženém bankovnictví, které hned objasním. Když se podíváte na britský bankovní trh pro malé a střední firmy, jsou zde všichni tradiční hráči, jako je Barclays či NatWest, ale i nově vznikající hráči, jako je například Tide.

Tide se nechce stát bankou (nabízí firmám běžný účet a finanční služby včetně automatizovaného vedení účetnictví a integrované fakturace, pozn. red.). Chtějí svým zákazníků nabídnout bankovní účet, platební kartu, ale nechtějí být bankou. Nyní přitom obsluhují téměř osm procent trhu malých a středních podniků ve Spojeném království, což je dohromady 450 tisíc účtů malých a středních podniků.

Tide tedy uzavřel partnerství s ClearBank a prostřednictvím aplikace Tide, pokud jste kadeřník nebo pedikér nebo instalatér či elektrikář, se zaregistrujete do Tide a pak kliknete na tlačítko a získáte bankovní účet ClearBank, který je ale přístupný přes platformu Tide. Takže naším zákazníkem je Tide a my přebíráme všechny jejich zákazníky. My fakticky outsourcujeme naši bankovní licenci dalším stranám. To je, co máme na mysli pod pojmem vložené bankovnictví.

Vy tedy prodáváte finanční služby?

Ano. Nyní spolupracujeme se všemi fintech a dalšími firmami, abychom jim poskytli služby bankovního účtu, které jim umožní platit jako banka, i když nejsou bankou.

Pohybujeme se napříč několika oborovými oblastmi, takže například ve Velké Británii jsme navázali partnerství s firmou Raisin, která poskytuje spoření pro běžné klienty. Raisin rychle roste v Evropě i ve Spojených státech. V únoru ale přesunou přes sto tisíc retailových spořicích účtů pod naši ClearBank.

Účtujete jen poplatek za každou platbu, nebo nabízíte měsíční předplatné jako například Netflix?

Zaprvé, účtujeme měsíční poplatek za bankovní účet. Za druhé, účtujeme za každou transakci, tedy za každou rychlejší platbu. Za třetí, protože ve Velké Británii neprovádíme kreditní operace a na bankovní účet si musíte vložit hotovost, vyplácíme z ní úroky.

Hotovost držíme v poměru libra za libru v Bank of England (centrální banka Spojeného království, pozn. red.) a nepřesouváme ji jinam. Část úroků, které z těchto úložek získáváme, vracíme zpět klientům. Zákazníci tedy platí poplatky za účet, transakční poplatky a dostávají úroky.

Existuje tu ale obrovské pokušení nedržet vklady v Bank of England v poměru 1:1, ale půjčovat je dál a vydělávat na tom, což je běžná praxe.

To dělá skoro každá banka. Naše rozvaha má na straně aktiv tři miliardy liber hotovosti. Ale i kdyby všichni naši klienti přišli všichni najednou a vybrali si peníze z účtu, veškerá hotovost je uložena v britské centrální bance, takže by všichni své vklady dostali, na rozdíl od tradičních bank.

Kdo jsou vaši konkurenti?

Naši konkurenti ve Velké Británii jsou například The Bank of London. Zatím nemají žádného zákazníka ani produkt. Ale chystají se nabízet transakční bankovnictví, bankovnictví jako službu, takže jejich aktivity sledujeme.

Pak je tu zmíněná velká bankovní čtyřka, která se nám stále snaží konkurovat, a další noví hráči působící v Evropě. Například berlínská Solarisbank, dále třeba Banking Circle nebo Railsr, bývalá Railsrbank. Ti všichni poskytují v Evropě určitou formu bankovnictví jako služby nebo produkty typu vloženého bankovnictví, ale ve Velké Británii zatím nejsou silní.

Vsadím se, že vás koupí některá ze čtyř starších bank. Jsou příliš silné na to, aby tuto příležitost propásly?

Už si nás jedna z velkých bank vyhlédla. Pokud jde o nás, my vidíme příležitost zejména za hranicemi, v Evropské unii, Spojených státech. Kvůli brexitu už zakládáme banku v Amsterdamu, která nám umožní přes bankovní pas vstoupit do Francie, Německa atd.

Chceme také založit „dolarovou nohu“, tedy firmu ve Spojených státech, abychom mohli provádět transakce v dolarech a obsluhovat naše zákazníky globálně.

Získali jste už bankovní licenci v Evropské unii?

Aktuálně hodně spolupracujeme s nizozemskou národní bankou a Evropskou centrální bankou. O licenci žádáme i proto, aby se na nás – stejně jako ve Velké Británii – vztahovalo pojištění vkladů. Proto musíme být v Unii bankou. Podali jsme žádost loni v listopadu a doufáme, že licenci získáme ve druhé polovině tohoto roku. Žádost tvořilo 92 dokumentů a dva a půl tisíce stran.

V Evropské unii budeme dělat zprostředkování úvěrů v souvislosti s platbami, ale nebudeme dělat například úvěry nebo hypotéky.

Máte k dispozici finanční prostředky na expanzi v Evropě a případně v USA?

Možná jste zaznamenal naše říjnové oznámení, že naše firma je ve Velké Británii nyní zisková. To je pro fintechovou společnost velmi neobvyklé. Dostali jsme se do prestižního klubu, do kterého patří jen pět procent nových bank na světě, které někdy dosáhnou ziskovosti.

Od začátku jsme měli v PPF fantastického investora. Skupina nás financovala od počátku. V loňském roce jsme rozšířili akcionářskou základnu a určitě jste si všiml transakce s Apax Partners (globální investiční firma, pozn. red.), kterou jsme oznámili. Získali jsme od nich 175 milionů liber (4,7 miliardy korun) a to jsou peníze na expanzi v Evropě a USA.

V loňském roce jste byli ziskoví. Jak jste dopadli?

Každý měsíc nabíráme pět nových klientů, dohromady máme v hledáčku více než 200 nových. V podstatě každý rok zdvojnásobujeme naše výsledky. Náš první rok činily tržby milion liber, další rok 10 milionů liber, pak 22 milionů. V loňském roce jsme očekávali 40 milionů, ale díky zvýšení úrokových sazeb jsme vydělali přes 60 milionů. Nyní jsme v podnikání ve Spojeném království na úrovni 100 milionů a více. Klidně to může být v příštích letech 200, 300 či 400 milionů liber.

Na dobrých výsledcích se z velké části podílí i prostředí vyšších úrokových sazeb. Mluvil jsem o třech nohách našeho byznysu: poplatcích za účet, transakčních poplatcích a samozřejmě úrokových sazbách. Pokud jde o inflaci, úrokové sazby rostly, což nám pomohlo, ale nechceme být na nich závislí. Úrokové sazby půjdou nahoru a pak zase dolů. Snažíme se budovat hlavně transakční a poplatkové příjmy jako hlavní jádro podnikání.

Změní se v blízké budoucnosti akcionáři?

Zatím ne. Možná případně po expanzi do Evropy a USA a případném vstupu na burzu. Legrační je ta stádní mentalita investorů. Na moje dveře teď klepe více investorů ze soukromého sektoru než kdykoli předtím. Všichni se zoufale snaží dostat do dalšího kola. Jsme ve velmi výsadním postavení, protože jsme v zisku, ale musíme si ho i nadále zasloužit.

Pomohla nám i transakce s Apax, protože je to slavná firma. Bylo to něco jako pečeť kvality. V prostoru soukromého kapitálu existuje určitá mentalita, že když do nějaké firmy vstoupí jedno z velkých jmen, měl bych vstoupit také.

Hlavně je ale třeba říct, že u firem, které nejsou ziskové, loni hodnota spadla výrazně dolů kvůli přísnější měnové politice. Naše banka byla vůči tomu imunní, protože je zisková.

Jaká byla investice PPF do ClearBank?

V roce 2016 jsme začali od nuly. Na začátku byla investice 12,5 milionu liber za 35 procent. Takže Petr Kellner vložil 12,5 milionu liber, další investor John Risley stejnou částku, takže dohromady 25 milionů liber za 70procentní podíl. Vedení firmy mělo 30 procent, aby šlo získat bankovní licenci a vybudovat banku (dnes vlastní PPF Group 45procentní podíl, pozn. red.).

Vašimi zákazníky jsou i krypto firmy. Kryptotrh je nyní medvědí (klesající). Vnímáte pokles aktivity?

Máte pravdu, že se objemy obchodované na trhu kryptoměn snížily, ale znovu se to zvedá, pokud jde o nové produkty. Pro nás je to další diverzifikace v rámci našeho portfolia. Transakce budou stoupat a klesat stejně jako úrokové sazby.

Obchodujeme proto jen s těmi nejlepšími a regulovanými firmami, například Coinbase, Ziglu, Robin Hood, BCB a dalšími. Musí být plně regulované. Máme portfolio burz digitálních aktiv, o která se staráme. Děláme pouze příjem a výplatu finančních prostředků. Nechceme podstupovat žádné riziko držení kryptoměn. Přebíráme pouze riziko zúčtování plateb.

Soustředíme se ale také na vývoj nových forem plateb pomocí digitálních aktiv, protože máme veškerou infrastrukturu. Kromě stablecoinů (typ kryptoměny, která je kryta cennými papíry či reálnými měnami, aby udržela stabilní hodnotu; ne vždy se to daří, pozn. red.) jsou to digitální měny centrálních bank, které využívají digitální tokeny jako účinnější platební prostředek.

Nemluvím tady o hazardu na bitcoiny, mluvím o řádném rozvoji platebního styku.

Spolupracujete na digitálních měnách s centrálními bankami?

Ano. Pokud se svět přesune z toho starého… já tomu říkám Kodak moment, kdy celý obor změnil přes noc digitální tisk. Pokud by se svět změnil, musíme být tady připraveni hrát v tomto prostoru svou roli, stejně jako hrajeme na poli infrastruktury.

Společně s firmami z kryptosvěta se aktivně podílíme na vývoji digitální měny centrálních bank, tokenizovaných vkladů či stablecoinů. Vzhledem k naší bilanci, kterou držíme v hotovosti v poměru jedna ku jedné v Bank of England, nás řada lidí vyzývá, proč nevytvoříme vlastní stablecoin.

V oblasti digitálních aktiv vidím hodně zajímavé příležitosti, ne v oblasti krypto, ale ve skutečném digitálním platebním prostoru. Nabízíme teď běžný účet, virtuální účet, úročený účet a v budoucnu bychom mohli nabídnout i digitální účet, na němž byste mohli mít v digitální peněžence stablecoin Clear Bank.

Jak vidíte budoucnost kryptoměn? Dává vám to smysl?

Nemá smysl, aby byly neregulované a hazardní. Pracoval jsem v regulovaných finančních službách po celém světě, podílel jsem se na řešení finanční krize a uklízení nepořádku, který po ní vznikl.

A když někdo přijde o 300 tisíc liber (8 milionů korun) během tří nebo čtyř dnů, je to hazard a nejsou to finanční služby. Z mého pohledu využívání kryptoměn při budování řádného řízení rizik či efektivnějších platebních mechanismů absolutně nezmizí. Centrální banky nikdy nebudou chtít ztratit kontrolu nad platbami.

Viděli jsme už neúspěšný příklad Facebooku zavést vlastní měnu?

Nikdy ji nezavedou. Možná jste si nedávno všiml, že během krize ve Spojených státech po krachu kryptoburzy FTX musely banky své podíly v kryptoaktivech prostě odepsat. Ale když se podíváte na regulaci například emitentů tokenizovaných vkladů, budou je banky pravděpodobně držet dál a budou muset být regulovány.

Co podle vás ze světa kryptoměn zůstane?

Kryptosvět výrazně přispěl k rychlejší digitalizaci celého sektoru finančních služeb. Dám vám jeden příklad. Společnost Pexa, australská technologická platforma, získala na základě veřejné zakázky od vlády ve Velké Británii data o celém bytovém fondu a má ho v jedné databázi, k níž připojila všechny hypoteční banky. Nyní disponují ve své databázi 90 procenty údaji o převodech nemovitostí. My jsme se stali jejich transakční bankou.

Ve Spojeném království to funguje tak, že musíte čekat na svého advokáta, aby vám oznámil, že vaše finanční prostředky byly po nákupu nemovitosti vypořádány, a teprve pak dostanete klíče od domu. V tomto procesu je spousta poplatků. Nyní u Pexa dostanete v reálném čase klíče hned po nákupu domu.

Pexa chce jít do Evropy a chce, aby ClearBank šla s nimi. Na platformě Pexa získáte jistotu, že transakce je bezpečná, odstraní se zbytečné články v řetězci jako úschova u advokátů, pojištění domu. Jedna z nejstresovějších věcí v životě je najednou mnohem jednodušší, protože se na to vytvořila technologie.