Šedá ekonomika polyká v Česku bilion korun

Šedá čili nezdaněná ekonomika polyká v Česku zhruba sedminu hrubého domácího produktu. Ukazuje to čerstvě zveřejněná studie Informal Economy in Czech Republic 2023, kterou si nechala zpracovat karetní společnost Visa.

Mimo jiné z ní vyplývá, že podíl šedé ekonomiky v Česku v posledních třech letech stagnuje a že se Česko v žebříčku umístilo pod evropským průměrem. I tak však šedá ekonomika zemi notně pouští žilou. Kdyby se tento zhruba 14% podíl podařilo snížit, významně by to prospělo jak kondici české ekonomiky, tak i státní kase a narovnání tržního prostředí.

Studii pro Visu vypracovala letos na jaře poradenská firma Kearney, která se zabývá strategickým řízením, ve spolupráci profesorem ekonomie na Univerzitě Johannese Keplera v rakouském Linci Friedrichem Schneiderem, který je jedním z předních odborníků na šedou ekonomiku.

Vyplývá z ní, že ještě před 10 lety dosahoval podíl šedé ekonomiky na HDP v Česku 15,5 procenta, což tehdy odpovídalo zhruba 650 miliardám korun. Od té doby tento podíl relativně klesal až do roku 2019, kdy spadl na 13,1 procenta (cca 760 mld. Kč).

Nástup covidu ho opět vyzdvihl na 14,2 procenta, aby o rok později mírně oslabil na necelých 14 procent a od té doby na této úrovni stagnuje. Stejné úrovně dosáhne šedá ekonomika v Česku podle odhadu Kearney i letos, což v absolutním měřítku znamená to, že poprvé překoná hranici bilionu korun (předpoklad celého HDP Česka v roce 2023 činí 7,4 bilionu Kč).

Nejčastěji přitom podle čísel z minulého roku šedá ekonomika kvete ve službách pro domácnosti, jako jsou hlídání dětí, doučování, vaření, úklid, sekání zahrady či třeba donáška nákupů. V tomto sektoru podle studie spadne z hlediska daní do „černé díry“ více než polovina všech aktivit.

„Ano, je to pravda. Když jsem platila dětem hlídání a doučování jazyků nebo jsem pozvala na výpomoc paní na úklid, vždy jsem platila v hotovosti na ruku a dál jsem se na nic neptala. Popravdě nedovedu si představit, že bych vypisovala nějakou účtenku a vedla kvůli tomu účetnictví, to by mi přišlo úplně ‚na hlavu‘,“ potvrzuje maminka dvou dětí Pavlína K. z Prahy.

Ačkoliv bývají takové aktivity v rámci šedé ekonomiky nejčastější, fakticky o žádné výrazné oslabení kondice českého hospodářství nebo ztrátu pro státní rozpočet nejde, protože HDP kvůli tomu „přišlo“ jen o necelé čtyři miliardy korun, tedy vůbec nejméně ze všech sektorů.

Nejvíce naopak výkonnosti české ekonomiky ubírají poměry ve zpracovatelském průmyslu. Ačkoliv nezdaněným proudem protéká „jen“ zhruba desetina tohoto sektoru, fakticky jde o 160 miliard korun. Ve stavebnictví se podle studie podíl šedé ekonomiky pohybuje kolem 36 procent, což HDP ubírá zhruba 140 miliard korun a v obchodu jde přes 110 miliard (16 % na HDP).

V porovnání s dalšími státy EU včetně Velké Británie, která už v Unii není, je však i přes velká čísla podíl šedé ekonomiky v Česku lepší než ve většině Unie. Z 28 porovnávaných států se Česko umístilo na jedenáctém místě. Lépe jsou na tom například Rakousko (7,2 %), Německo (10 %), Švédsko (11,2 %) či Slovensko (13,5 %), ale hůře třeba Francie (14,6 %), Slovinsko (22,5 %), Maďarsko (25,1 %) či Bulharsko (33,5 %).

Visa se však domnívá, že je škoda, aby se podíl šedé ekonomiky dále nesnižoval, když Češi mají k digitálním platbám blízko.

Naznačuje to i výzkum agentury STEM/MARK z poloviny letošního roku, který ukazuje, že chuť lidí platit bezhotovostně je vysoká. Téměř 60 procent lidí totiž platí v hotovosti jen proto, že obchodník nebere karty, což byl nejčastější důvod pro platby bankovkami a mincemi.

Distributor karet se tak nepřekvapivě snaží o to, aby počet míst, která karty přijímají, vzrostl a povinnost brát i karty byla uzákoněna.

Vypomáhá si přitom simulací profesora Friedricha Schneidera, z níž vyšlo, že v Česku by 20% nárůst digitálních plateb v pěti po sobě jdoucích letech přinesl snížení podílu šedé ekonomiky na 11,5 procenta, což by přineslo nárůst HDP o 95 miliard korun a zvýšení daňových příjmů o 35 miliard korun ročně.

„Ačkoliv se Česko s 14% podílem šedé ekonomiky na HDP umisťuje pod evropským průměrem, který je 17 procent, stále ztrácí na severské země nebo sousední Rakousko. Inspirovat se můžeme například v Dánsku, které za posledních sedm let zdvojnásobilo digitální platby na obyvatele, což přispělo k největšímu poklesu podílu šedé ekonomiky za všech zemí EU,“ podporuje argumenty také Martin Kuča z poradenské agentury Kearney.

V současné chvíli bude Visa podporovat další vlnu programu Česko platí kartou, který se rozběhl před třemi lety a spočívá v tom, že obchodníci dostanou terminál na šest měsíců až rok zdarma a budou si moci vyzkoušet, zda jim zvedne tržby. Podle dosavadních čísel tuto možnost vyzkoušelo 35 tisíc obchodníků. Pětačtyřicet procent malých a středních podniků přitom zaznamenalo v průměru 12% nárůst tržeb a 57 procent uvedlo, že zákazníci utrácejí více, když používají karty.

„Program považujeme za velmi úspěšný, o čemž svědčí i to, že například v roce 2022 si přibližně devět z 10 obchodníků ponechalo poskytnutý platební terminál i po skončení zkušební doby, po kterou jej měli v rámci programu zdarma,“ uvedl Pavel Vinkler, ředitel odboru podnikatelského prostředí a vnitřního obchodu Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky.

Dostat se k co největšímu podílu bezhotovostních plateb se snaží také další velký světový hráč na poli platebních karet – společnost Mastercard. Ta spolupracuje s obchodníky na celkové digitalizaci jejich byznysu v rámci programu Strive Czechia, v jehož rámci chtěla v Česku a na Slovensku utratit 5,5 milionu dolarů (zhruba 125 mil. Kč).

„Digitalizace, anebo říkejme využívání moderních informačních technologií, nesmí být cílem samotným. Technologie jsou totiž efektivním prostředkem k dosažení cílů. Ke zvyšování efektivity, ke snižování nákladů, k navyšování obratu a samozřejmě zisku,“ řekl dříve pro SZ Byznys ředitel společnosti Mastercard Michal Čarný.

Češi platí kartou stále častěji, podle manažera pro vztahy s obchodníky ve společnosti Mastercard Tomáše Večerka tím kopírují globální trend. Podle zprávy o stavu světových plateb World Payments Report 2023 svět totiž do konce letošního roku zaznamená rekordní počet bezhotovostních transakcí – celkem 1,3 bilionu.

Hlavní ekonom investiční skupiny DRFG Martin Slaný, který sám většinou platí kartou, však už v minulosti v SZ Byznys upozornil na to, že spojení mezi podílem digitálních plateb a podílem šedé ekonomiky není zdaleka tak přímé, jak se na první pohled zdá.

„Němci či Rakušané například často platí v hotovosti, ale podíl šedé ekonomiky mají nízký (ukazuje to i studie Kearney, i když v podílu plateb se liší, pozn. red.). Naopak takřka bezhotovostní Švédsko má šedou ekonomiku rozšířenější než tyto země. Výše daňových úniků souvisí hlavně s výší zdanění a mírou přerozdělování – čím je větší, tím větší jsou i daňové úniky bez ohledu na velikost hotovosti,“ uvedl Slaný.

Hotovost podle něj sice daňové úniky zjednodušuje, ale i když by neexistovala žádná národní měna, najdou si nepoctivci jiné cesty, čím ji nahradí.

„Například měnou jiné země, kryptoměnami, barterovou výměnou či zcela ‚novou měnou‘. Složitější cesta k daňovým únikům jen zvýší transakční náklady tohoto jednání a o to se zvýší rozsah šedé ekonomiky,“ dodal hlavní ekonom DRFG.