Článek
Současná situace kolem vypovídání smluv dodavatele energií NWT se podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) zásadně liší od rok starého krachu společnosti Bohemia Energy a následně i desítek dalších menších dodavatelů energií.
„Firma NWT ve svých dopisech uvádí, že k ukončení dodávek dochází z důvodu ztráty subjektu zúčtování, nikoliv z titulu nezajištění dodávek. Žádný zátěžový test by tento problém dopředu neodhalil,“ říká mluvčí ERÚ Michal Kebort v rozhovoru pro SZ Byznys. Kontrolovat obchodní strategie dodavatelů úřad nemůže.
Úřad po krachu prvního velkého dodavatele, kterým byla právě Bohemia Energy, totiž prověřoval dodavatele energií na českém trhu a jejich schopnost dostát závazkům vůči spotřebitelům.
„Situací se zabýváme, někteří odběratelé NWT komunikovali s Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) řadu měsíců, přinejmenším někteří pak řešili situaci s předstihem výběrem nového, byť dražšího dodavatele,“ říká Kebort.
Firmám, které přišly o smlouvy na plyn, se úřad snaží neformálně pomoci, pokud jej požádají, a to v hledání nového dodavatele energií. Některým firmám se to tak podařilo až na několikátý pokus. „Zároveň je nutné zdůraznit, že ani tímto neformálním postupem nemůže ERÚ zajistit cenu nižší, než je aktuální tržní cena energie, která je oproti původním kontraktům často násobně vyšší,“ zdůrazňuje Michal Kebort.
Je situace kolem společnosti NWT a vypovídání smluv teplárnám a dalším firmám něčím nestandardní?
Z pohledu minulosti, kdy dodavatelé soutěžili o odběratele, samozřejmě nestandardní je. Od konce loňského a zvláště v průběhu letošního roku však k takovým situacím dochází.
Vzhledem k tomu, že jde o soukromoprávní vztah založený smlouvou podepsanou mezi dvěma subjekty, však ERÚ nemůže nijak zasáhnout, nedojde-li ukončením smlouvy (či dodávek) k porušení zákona, resp. k porušení podmínek daných smlouvou.
ERÚ nesmí vstupovat do soukromoprávních záležitostí v tom smyslu, že by zamezil legální výpovědi smlouvy či ukončení dodávek.
Také v případě porušení zákona či smlouvy ale ERÚ může záležitost řešit pouze v sankční rovině uložením sankce za neoprávněné přerušení dodávek komodity, což není řešením pro samotného odběratele, který se typicky musí bránit soudní cestou či cestou sporu.
Zabýváte se situací?
Samozřejmě že ano. Nejmenovaní (jmenovat ze zákona nesmíme) odběratelé daného dodavatele komunikovali s ERÚ řadu měsíců, přinejmenším někteří pak řešili situaci s předstihem výběrem nového, byť dražšího dodavatele.
Úřad nicméně nemá žádné pravomoci k tomu, aby jakéhokoliv dodavatele elektřiny či plynu mohl přinutit k podpisu nové smlouvy, resp. k přijetí nového klienta. Výjimku tvoří režim dodavatele poslední instance (DPI, pozn. red.), dojde-li k pádu původního dodavatele. Ani DPI však nekryje odběratele plynu s roční spotřebou převyšující 630 MWh, ačkoliv ERÚ navrhoval v průběhu roku rozšíření krytí přinejmenším o zásadní subjekty (např. právě teplárny apod.)
Další možnosti nabízí poslední novela energetického zákona, kdy při vyhlášení „mimořádného stavu nouze v energetice“ budou za určitých okolností dodavatelé, kteří jsou zároveň dodavateli poslední instance na daném území, povinni přijmout odběratele bez smlouvy, který o to požádá.
Obecně v oblasti teplárenství byl ERÚ velmi aktivní při jednáních ohledně pomoci státu teplárnám v tom smyslu, aby ceny tepla z centrálních soustav zásobování teplem nedosahovaly růstu, který by jinak odpovídal aktuálnímu nárůstu cen paliv.
Firmy, které přišly o dodávky od NWT, ohlásily, že se obrátí na ERÚ. Už nějaké podněty máte?
Ano, při správních úkonech jsme však vázáni povinností mlčenlivosti, mj. o identitě podatele. Zákon v tomto hovoří jasně.
A jak postupujete v případě, že podnět obdržíte?
Jestliže je podnět relevantní, ERÚ zahajuje šetření či přímo kontrolu, eventuálně navazující sankční řízení, pokud kontrolou zjištěné skutečnosti nasvědčují porušení zákona.
V současnosti se objevují případy, kdy dodavatel zdánlivě smlouvu vypovídá, aniž by se přitom o výpověď jednalo.
Můžete dotčeným firmám nějak pomoci? Může ERÚ nějak do těchto smluvních vztahů vstoupit?
ERÚ nesmí vstupovat do soukromoprávních záležitostí v tom smyslu, že by např. zamezil legální výpovědi smlouvy či legálnímu ukončení dodávek, tedy jde-li o postup v souladu se smlouvou a zákonem.
Možné je také využít sporu (mimosoudního řešení sporu), nicméně v tomto případě nejde o spotřebitele, ale o podnikatele – pokud by měl ERÚ řešit případ formou sporného řízení mezi podnikateli, předpokládá to oboustranný souhlas se zahájením sporu na ERÚ. Jestliže by návrh na spor podával spotřebitel, zákon podobná omezení neklade a není potřeba souhlasu protistrany.
Jaký v obecné rovině doporučujete postup firmě, které její dodavatel vypoví smlouvu?
Jestliže byla smlouva ukončena v souladu se zákonem a zněním smlouvy, primárně si musí odběratel zajistit nového dodavatele.
Jestliže byla porušena původní smlouva, potom se nabízí možnost soudní obrany. Nutno konstatovat, že v současnosti se objevují případy, kdy dodavatel zdánlivě smlouvu vypovídá, aniž by se přitom o výpověď jednalo. Někteří dodavatelé zákazníkům lživě tvrdí, že tzv. podstatná změna okolností smlouvy zakládá právo smlouvu vypovědět, což není pravda. V takovém případě by zákazníci měli dát k soudu návrh na zneplatnění výpovědi. Postiženým zákazníkům lze doporučit zároveň u soudu požadovat předběžné opatření, což někteří v nedávné minulosti učinili s úspěchem. Vyloučeny nejsou ani následné nároky na náhradu škody.
Se sháněním nového dodavatele jsme se snažili pomoci. V naprosté většině případů úspěšně.
Podání podnětu na protizákonné jednání firmy na ERÚ pak může vést k uložení sankce, byl-li zákon skutečně porušen. Nicméně je potřeba zopakovat, že sankce samotná nevyřeší problém odběratele, jde pouze o postih.
Jak postupovat ve chvíli, kdy firma nemůže získat smlouvu od dodavatele? Nikdo není ochoten jí smlouvu poskytnout. Přesně takovou situaci SZ Byznys popsal Jan Prášil, ředitel společnosti Semo.
V konkrétních případech, pokud odběratelé vyčerpali vlastní možnosti, oslovili několik dodavatelů bez úspěchu a obrátili se pro pomoc na ERÚ, jsme se snažili se sháněním nového dodavatele pomoci. V naprosté většině případů úspěšně. Musíme ale zopakovat, že jde o ryze neformální postup, mimo jakékoliv zákonné kompetence ERÚ.
Zároveň je nutné zdůraznit, že ani tímto neformálním postupem nemůže ERÚ zajistit cenu nižší, než je aktuální tržní cena energie, která je oproti původním kontraktům často násobně vyšší.
Důležité je i to doporučení, že kromě komunikace odběratele s dodavateli je také zásadní komunikace odběratele s místně příslušným distributorem, který o situaci musí vědět a zejména o tom, že ji daný zákazník aktivně řeší. Případné odpojení od energie by totiž realizoval právě tento distributor.
Po krachu společnosti Bohemia Energy ERÚ tuto situaci monitoroval. Dělali jste „zátěžové testy“ ostatních dodavatelů. Daly se tehdy tyto současné problémy předjímat?
Předně upozorníme, že firma NWT ve svých dopisech uvádí, že k ukončení dodávek dochází z důvodu ztráty subjektu zúčtování (firmě NWT vypověděla smlouvu společnost innogy Energie, pozn. red.), nikoliv z titulu nezajištění dodávek. Je-li toto tvrzení pravdivé, potom se váš dotaz nevztahuje k tomuto případu a problematiku nelze směšovat. Žádný zátěžový test by totiž tento problém dopředu neodhalil, týká se smlouvy mezi dodavatelem a společností, která za něj přebírala odpovědnost za odchylku.
Zároveň je namístě ptát se (společnosti NWT), z jakého důvodu si odpovědnost za odchylku nedokázala zajistit u jiného subjektu.
Zátěžové testy byly prováděny ve zcela odlišné situaci. Od té doby ceny energií násobně vzrostly. Na velmi nejisté postavení řady dodavatelů ohledně zajištění dodávek, včetně velkých společností, ERÚ přitom upozorňoval již v průběhu března, dále jej dokreslovaly žádosti některých firem o veřejné záruky či úvěry. Šlo tedy o informaci šířenou nejen ze strany ERÚ, ale obecně, veřejně dostupnou.
Ve vztahu k dotazu je nutné podotknout i to, že ERÚ stále nemá zmocnění ke kontrole obchodní strategie dodavatelů, ačkoliv o rozšíření potřebných kompetencí žádal již na začátku roku a konkrétní návrhy v paragrafovém znění předkládal v dubnu tohoto roku. Do žádné z pozdějších novel energetického zákona se však tyto návrhy nepromítly – objektivně dodejme, že prioritu u zákonodárců mělo zajištění fyzických dodávek plynu. O podobě energetického zákona, kterým se musí řídit a který přesně vymezuje mantinely jeho činnosti, sám ERÚ bohužel nerozhoduje.
