Článek
Majitel chaty v jižních Čechách díky solárním panelům vyrobí elektřinu, kterou poté spotřebuje ve svém pražském bytě. Takový systém měl fungovat už od ledna příštího roku na základě novely energetického zákona Lex OZE II. Nyní to tak ale nevypadá. Komplikuje se totiž schvalování novely zákona o komunitní energetice, která má umožnit sdílení elektřiny z fotovoltaiky mezi domácnostmi, veřejnými budovami a firmami. Energii vyrobenou z fotovoltaiky na střeše školy by díky ní mohly čerpat například sousední domy.
Novelu Lex OZE II aktuálně projednává Legislativní rada vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je hlavním tvůrcem novely, a Unie komunitní energetiky však stále doufají, že se ji podaří schválit letos v létě a sdílení elektřiny by bylo v praxi možné od ledna 2024.
Současná podoba novely však naráží na kritiku distributorů elektřiny, Teplárenského sdružení a Svazu průmyslu a dopravy České republiky (SPČR). Ti v novele vidí nedostatky a nemyslí si, že lednový termín sdílení elektřiny je reálný.
Komunitní energetika
Komunitní energetika je systém výroby energie prostřednictvím obnovitelných zdrojů vlastněných skupinou občanů, obcí nebo jiných komunit. Tyto zdroje fungují na zcela odlišném principu než běžné elektrárny, protože jejich smyslem není finanční zisk. To bude možné na základě novely energetického zákona, tzv. Lex OZE II.
Elektrárny jsou ve vlastnictví a správě místních lidí, obcí, farmářů, zemědělců nebo sousedů. Komunity tak mohou využívat energii vyrobenou ze společného zdroje, například fotovoltaiky nebo družstevní větrné elektrárny.
SPČR předpokládá, že novela Lex OZE II bude schválena až koncem letošního roku. Poté, co novela projde legislativním procesem, je ještě potřeba šestiměsíční odložení její účinnosti.
Zatím počítáme se zpožděním v rámci několika týdnů.
„Bude potřeba vydat prováděcí právní předpisy a upravit mechanismy a systémy v rámci společností a připravit na chystanou změnu celý trh. Termín leden 2024 vnímáme ve světle toho, že novela ještě není ani ve Sněmovně a je předpokládáno půlroční odložení účinnosti novely, spíše nereálně,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel sekce hospodářské politiky SPČR.
O dodržení data účinnosti novely pochybují také distributoři. „Termín ledna 2024 je velmi ambiciózní a jeho dodržení bude záviset na tom, jak rychle se podaří navrženou novelu energetického zákona přijmout a v návaznosti na to pak provést i nezbytnou úpravu vyhlášek a sekundární legislativy v gesci MPO a Energetického regulačního úřadu,“ říká mluvčí distribuční společnosti EG.D Roman Šperňák.
Přesto se Unie komunitní energetiky domnívá, že účinnosti novely lze dosáhnout ve stanoveném termínu, pokud bude vláda považovat její přijetí za prioritu a opozice bude spolupracovat na dalším vylepšení zákona. „Zatím počítáme se zpožděním v rámci několika týdnů,“ říká Tomáš Jagoš, expert na energetiku UKEN a Hnutí DUHA.
Návrh novely měl podle Čížka obsahovat jasné vazby a dopady na všechny účastníky trhu. „To ale návrh vložený do meziresortního připomínkového řízení nebyl. K návrhu zákona jsme za Svaz průmyslu měli několik desítek zásadních připomínek a řada jeho nedostatků se postupně podařila odstranit,“ říká Čížek.
Mezi hlavní nedostatky, které přetrvávají i v poslední nám dostupné verzi, patří například oblast ochrany zákazníka při sdílení, kde návrh otevírá možnost zneužití energetickými šmejdy.
Všechny nedostatky z pohledu SPČR však vyřešeny nebyly. „Mezi hlavní nedostatky, které přetrvávají i v poslední nám dostupné verzi, patří například oblast ochrany zákazníka při sdílení, kde návrh otevírá možnost zneužití energetickými šmejdy,“ popisuje Čížek.
Výhrady mají i teplárníci
Že zákon neřeší ochranu členů energetického společenství, v němž mezi sebou odběratelé mohou energii sdílet, před nekalými praktikami, vytýkají tvůrcům novely i teplárníci. „Pokud nebudou v zákonu odpovídající pojistky, tak riskujeme, že se energetičtí šmejdi, jejichž aktivitu se po několika novelách energetického zákona podařilo výrazně utlumit, zamaskují jako energetická společenství a budou zase okrádat důvěřivé občany,“ varuje ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.
Problematické jsou také související povinnosti energetických společenství a nedořešená ceny dodávky elektřiny při stavu nouze. „Podstatné je, aby novela přinesla kvalitní, transparentní a kontrolovatelnou právní úpravu, která účastníkům trhu s elektřinou a zejména zákazníkům přinese nové možnosti v oblasti výroby elektřiny a možnosti jejího sdílení,“ říká Čížek.
Podle Hájka bude potřeba novelu ještě „výrazně přepracovat“, pokud by měla být prakticky použitelná. Problém však tkví v detailech, nikoli s principem komunitní energetiky jako takové.
„Naše principiální výhrada spočívá v tom, že se Ministerstvo průmyslu a obchodu vůbec nemělo vydávat cestou parciální novely, ale mělo dotáhnout práci na novém energetickém zákonu, který by podmínky pro novou energetiku nastavil komplexně,“ říká Hájek.
Mezi odborníky totiž panuje shoda, že stávající energetický zákon je již zastaralý a novou energetiku do něj bude těžké zapracovat. Novela podle nich řeší jen její malou část. „Bylo by lepší věnovat čas a úsilí novému energetickému zákonu, který by všechny aspekty moderní energetiky zahrnul komplexně včetně akumulace elektřiny, elektromobility nebo nezávislých agregátorů,“ myslí si Hájek.
Problém s uschováváním energie a sdílením tepla
V případě novely o komunitní energetice jde o implementaci evropské legislativy, přičemž se Česko snaží naplnit její požadavky. „Nutno dodat, že ani prostřednictvím Lex OZE II příslušné směrnice nesplníme v celé šíři, protože v návrhu schází například akumulace (ukládání energie na určitou dobu, pozn. red.),“ říká právnička UKEN a Frank Bold Eliška Beranová.
Distributoři, zástupci oboru teplárenství a SPČR by to podle ní měli brát v potaz, neboť ústupků už MPO učinilo dost. „Novela např. neobsahuje slevu na distribuci ani sdílení tepla,“ uvádí příklady Beranová.
Nicméně obecně je důležité, aby byl v energetice zachován rovný přístup ke všem subjektům, byla vyvážena práva a povinnosti a zejména u nových subjektů byly k dispozici pojistky efektivně bránící jejich zneužití.
Na teplárenství tak přímý dopad komunitní energetika nemá, neboť sdílení tepla neumožňuje. „Nicméně obecně je důležité, aby byl v energetice zachován rovný přístup ke všem subjektům, byla vyvážena práva a povinnosti a zejména u nových subjektů byly k dispozici pojistky efektivně bránící jejich zneužití,“ vysvětluje Hájek.
Role distributorů se sice ve spojení s komunitní energetikou nijak nemění, ale i tak se na sdílení energie musí připravit. „V rovině připojování návrh usiluje o lepší informovanost zákazníků a žadatelů o připojení, což už aktuálně děláme například naší unikátní mapou připojitelnosti,“ říká Šperňák.
V distribučním území EG.D se totiž objevují místa, kde například nelze hned připojit přetokovou fotovoltaickou elektrárnu, z níž by bylo možné posílat nespotřebovanou elektřinu zpět do sítě a následně ji spotřebuje někdo jiný. Právě to je principem komunitní energetiky.
S tím souvisí i vznik nového elektroenergetického datového centra, jehož rolí bude zajistit sdílení informací mezi účastníky energetické soustavy. „Jeho vznik je klíčový především pro poskytování flexibility, což je jedno z hlavních témat nově zveřejněné evropské legislativy,“ říká mluvčí PREdistribuce Petr Holubec.
Je třeba zajistit i proud dat
Distributory čeká i úprava IT systémů, kterou však budou moci provést až po přijetí novely. „Budeme muset významně upravit své systémy a přenastavit se na významně náročnější datové výměny, plánování provozu a řízení sítě,“ říká Šperňák. Distributoři také musí zajistit nová měřidla spotřeby energie.
Obchodníci s elektřinou se budou muset naopak vypořádat s novými způsoby dodávek komodity, protože ty budou nově také doménou energetických komunit.
Pokud by šlo vše podle původního plánu, tak by mohla vláda novelu projednat ve středu 12. dubna. Jestliže ale Legislativní rada vlády novelu vrátí k přepracování, měl by jít Lex OZE II na vládu se zpožděním, a to 26. dubna. Poslanecká sněmovna novelu nechce projednávat ve zkrácené lhůtě. Senát by ji pak mohl dostat na stůl v srpnu, nebo také až na přelomu září a října.
