Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na ruském trhu působí podle Ministerstva průmyslu a obchodu desítky českých firem. Zájem o ruský trh však u tuzemských podnikatelů klesl už po anexi Krymu v roce 2014 a s invazí na Ukrajinu se ještě více propadl. Donutila je k tomu nejen ruská válka v sousední zemi, ale i výpadky v dodavatelském řetězci.
Podniky přehodnotily své aktivity v zemi a začínají se z Ruska stahovat nebo přerušují vazby na tamní dodavatele. Česko do Ruska dováží hlavně stroje, ale podnikají zde i společnosti dodávající pro automobilový průmysl.
„Některé sektory českého byznysu v Rusku jsou silně zasažené, jako například strojírenství, letecký sektor a podobně. Naopak jiné, i z humanitárních důvodů, fungují nadále. Ministerstvo je s dotčenými firmami v kontaktu a snaží se jim asistovat při přechodu na alternativní trhy,“ říká mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu David Hluštík.
V seznamu jsou zastoupeny firmy napříč odvětvími. Ze země se například stáhla automobilka Škoda Auto, která tak přijde o trh, na němž loni prodala přes 90 tisíc aut. V reakci na invazi přerušila výrobu ve svých závodech v Kaluze a Nižském Novgorodu a zastavila také vývoz vozů do Ruska.
Dalším podnikem, který operoval v Rusku, je i brněnský Zetor Tractors. Výrobce traktorů ukončil veškerou dosavadní spolupráci s Ruskem, což může ovlivnit 14 procent jeho tržeb.
V Rusku má výrobnu i český výrobce převodovek Motor Wikov, který v ní kvůli konfliktu na Ukrajině přerušil výrobu a do ukončení války ji pravděpodobně neobnoví.
Spolupráci s Ruskem přerušily i některé tuzemské technologické firmy. Jablonecká společnost Jablotron, která patří 59. nejbohatšímu Čechovi Daliboru Dědkovi, odpojila zemi od svých zabezpečovacích systémů. Ještě před tímto krokem však Jablotron zastavil veškerý prodej svých produktů do Ruska, a to i přes zprostředkovatele.
Výrobce časoměrné a zobrazovací techniky Elekon na protest proti ruské invazi na Ukrajinu na dálku vypnul hodiny na Ruské akademii věd v Moskvě. Další firma z oblasti technologií, která Rusko opustila, je dodavatel komunikačních sítí TTC.
České firmy v Rusku vypínají i své e-shopy. Tak učinil například prodejce kosmetiky Notino. Spolupráci s Rusy přerušila i prodejna hudebních nástrojů Kytary.cz. „S našimi ruskými partnery máme dobré vztahy, ale vzhledem k výjimečné situaci nechceme teď do Ruska posílat ani rubl,“ zdůvodnila společnost.
Nejbohatší Češka Renáta Kellnerová se rovněž zbavuje byznysu v Rusku a prodala zemědělský podnik RAV Agro společnosti Zemelnyj Reverse. Firma v Rusku obdělává obilná pole a provozuje mléčné farmy. Další na řadě byl ruský Home Credit, který PPF prodala skupině investorů v čele s Ivanem Tyryškinem, a ukončila tak své bankovní aktivity v Rusku.
Na Rusko dopadne hlavně exodus firem z oboru strojírenství. Mezi nimi je například projekční firma z oblasti důlní techniky T Machinery, výrobce čerpacích technologií Sigma Group, výrobce dmychadel Kubíček VHS, výrobce obráběcích strojů Toshulin, strojní firma Žďas nebo výrobce pryže a gumy Trelleborg Bohemia.
Do Ruska přestaly dodávat také tuzemské nápojové společnosti. Mezi nimi je i výrobce minerálních vod Mattoni 1873. Činnost v zemi pozastavili také výrobci piva Budějovický Budvar, Plzeňský Prazdroj a Pivovary Staropramen.
Mezi západními firmami, které se k Rusku kvůli invazi na Ukrajinu staví zády, je například technologický gigant Apple, automobilky Ford, Volkswagen či Porsche. Své podnikatelské aktivity zde zastavili i výrobci letadel Airbus a Boeing. Ruský trh bojkotuje také oděvní společnost H&M, která zde dočasně uzavřela svých 168 obchodů, a stejný krok učinil i nábytkářský řetězec IKEA.
To je však jen zlomek společností, které se ze země od konce února stáhly. Po dvou měsících války bylo podle deníku New York Times takových podniků přes 400.
