Článek
V pondělí večer ruský prezident Vladimir Putin uznal nezávislost dvou separatistických republik na východě Ukrajiny. Následně na jejich území vstoupila ruská armáda. Západní země to považují za hrubé porušení mezinárodního práva a Rusku hrozí novými přísnými sankcemi.
České firmy, které působí v Ruské federaci, se konfliktu i dalších odvetných opatření na obou stranách obávají. Evropská unie i Spojené státy zavedly obchodní sankce vůči Rusku už v roce 2014 kvůli anexi ukrajinského poloostrova Krym. Moskva úder okamžitě vrátila.
„Od roku 2014 nepamatuji, že bych tady zažil klidný rok. Nejdřív sankce, pak prudký propad rublu, do toho všeho covid a ještě diplomatická přestřelka. A teď, když všichni čekáme, až pandemická opatření skončí a byznys se opět rozjede naplno, mají přijít možná další sankce. Jako by nestačila vysoká inflace,“ má obavy generální ředitel sklářské firmy Ronex v Ruské federaci Jiří Podhola, který předtím mnoho let působil jako ředitel Českého domu v Moskvě, s tím, že řada firem už z těchto důvodů podnikání v Ruské federaci opustila.
Lidé se diví, že v 21. století je něco takového možné.
Jak prožíváte v Moskvě hrozící ruský vpád na Ukrajinu?
Já nejsem v kontaktu s politiky, ale ruskými podnikateli. Mají strach. Lidé se diví, že v 21. století je něco takového možné, že se velmoci nemohou domluvit, to nechápou.
Čeho se obáváte nejvíc v případě dalších opatření na obou stranách?
Jakékoliv sankce by vše naprosto zhoršily. Spousta lidí se bojí, že by odřízly bankovní služby. Fungujeme přes systém swift (finanční systém, který slouží bankám pro komunikaci po celém světě, pozn. red.) a máme tady všichni strach z toho, aby to netípli.
Pakliže se přes tento mezinárodní systém převodu peněz nebudeme moci napojit, tak nebudeme schopní převádět peníze do Evropy, a platit tedy za odebrané zboží. Taky se bojíme uvalení dalšího cla na dovoz zboží.
Ronex
– Je dceřiná firma slovenské společnosti Rona, ta sídlí v Lednické Rovné.
– Zastupuje v Ruské federaci i další české a slovenské značky skla.
– Je obchodní společnost zaměřená na export a import pro ruský trh.
– Více než 20 let působí na ruském trhu, má 24 zaměstnanců.
A pokud přijde otevřený konflikt?
Myslím, že pokud přijde, spousta byznysu tady v Rusku skončí. Už teď spousta společností naráží na problémy při spolupráci se svými dlouhodobými partnery, hlavně co se týče státních zakázek, české firmy mají potíže při ucházení se o veřejné zakázky.
Velký problém byl koronavirus, protože je moc důležité se s těmi dlouhodobými partnery osobně potkávat. A právě na osobním kontaktu byznys v Rusku stojí. Rusové chtějí jezdit do Evropy, chtějí fungovat, dělat byznys, bojí se konfliktu i sankcí. Chtějí jet na dovolenou. Čekají, až skončí pandemická opatření, a teď tohle.
Jak se vůbec teď podniká po naprostém zmrazení česko-ruských diplomatických vztahů, po vyhošťování na ambasádách?
V jakémkoliv státě podnikáte, je dobré mít zázemí. Ať už zastupitelský úřad nebo Český dům, kde můžete s českými kolegy sdílet zkušenosti, pomáhat si navzájem, dělat obchod. Tohle je vážně narušené.
Ambasáda a konzulát v tom omezeném počtu, v jakém teď fungují, nejsou schopny podporovat české podnikatele v takové míře jako předtím. Snaží se sice, máme jejich podporu, ale není v jejich silách dělat tolik služeb pro podnikatele jako před vyhošťováním. Například pořádat tolik cest po regionech, kde navazujete další kontakty a děláte byznys.
Co víza?
To je problém. Spousta českých firem by potřebovala vzít své ruské zaměstnance do Česka na opravdu nezbytná školení, například firmy, které tady v Rusku prodávají zdravotnický materiál. Nebo chcete vzít jako já ruské partnery, ukázat jim v Česku výrobu a říct: „Tohle vám chceme prodat.“ Takhle to dřív fungovalo.
Jiří Podhola
Jiří Podhola
– Generální ředitel obchodní firmy Ronex zastupující české a slovenské skláře v Ruské federaci.
– V letech 2013 až 2020 působil jako ředitel Českého domu v Moskvě.
– Předtím pracoval ve společnosti OKIN zabývající se správou nemovitostí, měl na starost Rusko, Švédsko, Polsko, Ukrajinu.
Neříkám, že to nelze, ale je to velmi komplikované. Jde to přes schvalování ministerstva průmyslu a obchodu, musíte složitě vysvětlovat a dokládat, proč je ten člověk zrovna tak strašně důležitý, aby jel teď do Česka.
Navíc jsou ta víza časově omezená, jen na krátkou dobu. Přitom spousta českých firem tady má dceřiné společnosti, musí vyjet například kvůli schvalování rozpočtů.
Je tady omezený počet lidí na konzulátu, je to těžké a stojí to velké úsilí.
Je tady omezený počet lidí na konzulátu, je to těžké a stojí to velké úsilí. Navíc přístup k Rusku z hlediska epidemie není z hlediska EU jednotný, například ohledně očkovacích látek a vydávání víz obecně.
Jak byste popsal současnou situaci českých firem v Ruské federaci?
Česká republika tady měla tradici, jsou tu firmy podnikající v Rusku desítky let. Teď dostávají jeden úder za druhým.
Do toho nás velmi ovlivňuje inflace v Evropě. Zdražení energie se promítlo do cen, loni jsme museli několikrát zdražovat a letos zase, v celkovém souhrnu jsme zvedli ceny skla už o třetinu, a to nás drtí.
A pořád nám náklady rostou. Tak doufáme, že nepřijde konflikt na Ukrajině. Loni jsme na ruském trhu rostli o 25 %, jakýkoliv další problém se v našem byznysu velmi projevuje. Ať už covid, nebo politické tlaky.
Na druhou stranu je tady spousta úspěšných českých firem, kterým se tady daří. Ale to se teď u nás doma moc nenosí. Říkají mi: „Hele, já když dnes v Česku řeknu, že podnikám v Rusku, jako bych byl nepřítel státu.“ I když podíl na exportu do Ruské federace je relativně malý, tak je třeba si uvědomit, že exportéři v České republice zaměstnávají mnoho tisíc zaměstnanců, kteří jsou mnohdy na dodávkách do Ruské federace závislí.
